Malý stát potřebuje různorodou politiku. Jinak se stane vazalem

Různorodá politika je základem svébytnosti, svébytný stát ji dělá automaticky. Ekonomická závislost je pro svobodného jedince nepřijatelná. Monopolní postavení bezpečnost nezajistí.

Totalitní lídr. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Totalitní lídr. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Totalitní lídr.

Různorodá politika je základem svébytnosti, svébytný stát ji dělá automaticky a tvoří podstatu jeho svobodného obchodu. Pokud někdo tvrdí, že je třeba sledovat jen jeden politický směr, chce se podřizovat a stát vazalem – přináší pro malý stát závislost, protože hraje roli slabšího a podřízeného. Může být vydírán a jeho tvorba cen a svoboda ekonomická i politická je omezená.

Ekonomická závislost je pro svobodného jedince nepřijatelná, protože svoboda volby je spojená s demokracií a lidskými právy. Člověk je svobodný, jen když si může zvolit zaměstnání, a pokud tuto možnost nemá, jsou pro něho jiné volby zbytečné. Pro stát platí totéž. Svoboda je nezastupitelná.

Naivita se nevyplácí

Ekonomická bezpečnost je spojená s několika možnostmi obchodování – když nedodá jeden dodavatel, může jiný. Jediná možnost přináší závislost. Když v Temelíně nevyhovovalo jaderné palivo od Westinghousu, objednali ho od Rosatomu. Obě firmy vědí, že je lze nahradit, a proto nemohou vydírat, což je účelem různorodé strategie. Vyloučením Rosatomu nejspíš vznikne závislost na Westinghousu, a to by svobodný stát udělat neměl. Je jen otázkou ceny, která firma jaderný blok vybuduje.

Ekonomickou bezpečnost zajistí jen několik možností obchodování. Vazalství může vzniknout zaměřením se na jedinou možnost. Naivita se nevyplácí, hodní neexistují.

Monopolní postavení bezpečnost nezajistí. Dodávky paliva a náhradních dílů musejí být možné nahradit, nebo si je zajistit sami či nebo na trhu v jiných zemích. Pokud někdo tvrdí, že volba Westinghouse jako dodavatele přinese bezpečnost, i ten, kdo ekonomice příliš nerozumí, se pousměje. Ekonomickou bezpečnost zajistí jen několik možností obchodování. Vazalství může vzniknout zaměřením se na jedinou možnost. Naivita se nevyplácí, hodní neexistují.

Bývalé kolonie závisely na kolonizátorech, protože musely navazovat kontakty a obchodní styky z doby kolonialismu. Pokud však byly svobodné, nahradily je výhodnějšími vztahy s jinými zeměmi. Novými možnostmi vznikla konkurence a byl odstraněn hlavní důvod kolonialismu – monopolní vydírání. Navíc nutily původní dodavatele přizpůsobit se světovému trhu, v důsledku čehož jejich koloniální výsady zanikly.

Kolonizátoři a kolonie

Úsilí o jedinou možnost je v podstatě kolonizátorské. Kolonizátoři se snaží, aby kolonie několik možností obchodování neměla. Tato snaha existuje i v případě obchodních vztahů s Českou republikou. Proto by měla usilovat o vymanění se z koloniálního vlivu a provádět různorodou politiku. V případě jaderné energetiky by český stát měl být opatrný, protože je v zájmu každého dodavatele vmanévrovat odběratele do pozice vazala.

Kolonizátoři se snaží, aby kolonie několik možností obchodování neměla. Tato snaha existuje i v případě obchodních vztahů s Českou republikou.

Například dodavatelé spotřebního zboží se snaží své náhradní díly dodávat do svých opraven, přičemž využívají dílčího monopolního postavení, aby jejich ceny byly vysoké. Po nákupu však přichází závislost, kterou lze akceptovat, pokud jde o mlýnek na kávu za 60 korun, ale nikoli v případě jaderné energetiky.

Mohli bychom si jaderný blok vybudovat sami a peníze utratit za vlastní lidi, například za odborníky, některé technologie však zřejmě budeme muset nakoupit. Měly by ale být nahraditelné, což lze udělat během výstavby podle situace na trhu. Smlouva s jednou firmou na desítky let je totiž riskantní. Různorodou obchodní strategii musí podporovat různorodá politika.

Otázka podřízení

Názor, že můžeme obchodovat se zemí, které jsme vypověděli diplomaty a vedeme s ní informační válku, je chybný. Obchodování s ní skomírá, protože podnikatelům jsou kladeny různé překážky. Demokratická země, ve které se vláda zodpovídá občanům, by měla mít jasno, proč takovou politiku dělá, a je otázkou, zda ji její občané schvalují.

Proč se vazalové podřizují, lze obtížně určit. Dělají to z ideologické zaslepenosti, neznalosti, nebo byli nějak získaní, například členstvím v nějakém spolku, propojenými vztahy, vydíráním či korupcí.

Proč se vazalové podřizují, lze obtížně určit. Dělají to z ideologické zaslepenosti, neznalosti, nebo byli nějak získaní, například členstvím v nějakém spolku, propojenými vztahy, vydíráním či korupcí. Posední dva uvedené jsou zhoubné a doplatíme na ně.

Na začátku byla ztráta emotivního vztahu ke svému státu, národu a zemi, nedostatečná výchovy k vlastenectví, v důsledku čehož vzniká nihilismus. Lidé nejsou zakotvení v domově, chybí jim vědomí jednoty a společného cíle, sociocentrická vazba je slabá, jsou spíše egoističtí a sounáležitost cítí jen v malém kolektivu.

Toto prostředí vzniklo zejména po roce 1989 a dnes dorůstá generace, ve které uvedené jevy převažují především kvůli globalizačním silám v neziskových organizacích. Přitom globalizace by měla především dbát o světový obchod a různorodou politiku. Globální hráči to však dělají jen tam, kde se jim to hodí, nikoli ve svých koloniích.