Koronavirová pandemie ukazuje, kdo myslí na národ, a kdo na sebe

Budoucnost sice ovládá koronavirus, ale víme, jak se šíří, proto by se měl každý zamyslet, jak zabránit jeho šíření, a nespoléhat jen na vládu. Měli bychom vzít protiepidemiologická opatření do svých rukou, zejména kvůli zachování kultury, národa a státu.

Axiální doba. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Axiální doba.

V první vlně pandemie nikdo nevěděl, jak se koronavirus chová, přičemž lidská představivost vykreslovala všemožné příběhy včetně středověkých morů či mrtvol na ulicích. Tento strach živila drakonická opatření v Číně a přeplněné nemocnice v Itálii. Lidé tomu neměli důvod nevěřit. Vládní opatření byla razantní a účinná a Češi je poslouchali. Stali jsme se vzorem. Nastala solidarita, lidé šili roušky pro sebe i druhé, nabízeli pomoc důchodcům a mladí nosili starým potřebné věci. Zavládla národní jednota.

Domníval jsem se, že je to samozřejmá reakce, a byl jsem hrdý, že český národ dokáže být natolik solidární. Mnohé však tato opatření ekonomicky poškodila, omezila jejich svobodu a narušila normální život. Časem se objevila otázka, zda to bylo nutné. Vládu kromě prezidenta Miloše Zemana nikdo nepochválil. Byli slyšet jen její kritici. Opozice hledala její selhání a stejně jako dříve na ni tvrdě útočila. Pandemie odhalila, že česká společnost není v pořádku.

Absence strachu

Navzdory všem kompenzacím bylo po první vlně pandemie mnoho poškozených a odpověď na otázku, kdo je poškodil, zněla: buď epidemie, nebo vláda. Epidemii nelze odsoudit, protože je to přírodní jev, tudíž jen vládu. Proto se loni celé jaro a léto na ni nadávalo. Pokud si někdo myslí, že štvavé kampaně jsou správné, protože na ně mají kritici „právo“, mýlí se – právo není bez povinností a svoboda bez zodpovědnosti. Nihilismus neuznávající společenské hodnoty neumí stanovit, kdy je kritika oprávněná, kdy jde o politickou soutěž a kdy o štvaní, lži a pomluvy. Tato neschopnost je typická pro dnešní dobu.

Jednou z příčin nezodpovědného chování je absence strachu z nakažení, protože většina nakažených měla lehký průběh nemoci, a z trestu. K poslušnosti může lidi přimět pouze to, že budou přesvědčeni o nutnosti opatření. Každé přesvědčení však musí obsahovat ideu, která odpovídá společenskému paradigmatu, ve kterém jsou hodnoty a vzory nejdůležitější.

Podle opozičních politiků je vše špatně, protože vláda je špatná, a nedej Bože, aby měla úspěch. Jejich cílem není komunismus, protože už dávno neexistuje, ale multikulturalismus, likvidace národního státu a lidská práva bez povinností. Pandemie ukázala, že tento vliv je obrovský a zadání jasné – převzít vládu. Dva požadavky opozice však jsou v protikladu. První, rozvolňování pandemických opatření, znamená zhroucení zdravotnictví, druhý, finanční odškodnění vede ke kolapsu státních financí. Současná vláda udělala mnoho chyb, ale totéž by se stalo i jiné, protože koronavirus má navrch.

Na rozdíl od loňského jara se lidé chovají nezodpovědněji, protože některé pandemie poškodila ekonomicky a projektují svou naštvanost do chování. Lockdown jim začíná být těsný, chtějí se setkávat a děti si hrát s kamarády. Navštěvují se bez roušek, protože rouška je výrazem nedůvěry. Nezodpovědnost se projevuje i při nakažení a karanténě. Chování zaměstnavatelů také není vždy ideální, potřebují zaměstnance v práci, a nikoli v karanténě, zejména je-li to poněkolikáté.

Jednou z příčin nezodpovědného chování lidí je absence strachu z nakažení, protože většina nakažených měla lehký průběh nemoci, a z trestu. K poslušnosti může lidi přimět pouze to, že budou přesvědčeni o nutnosti opatření. Každé přesvědčení však musí obsahovat ideu, která odpovídá společenskému paradigmatu, ve kterém jsou hodnoty a vzory nejdůležitější. Pandemie se však mnohem lépe řeší v sociocentrické společnosti (jednotlivec je chápán v jejím rámci), v níž jsou lidé soudržnější, a veřejné mínění trestá morálně nezodpovědné.

Jen shluk jedinců

Česká společnost už dávno přešla od sociocentrismu k egocentrismu. Jedinci jsou vychováváni být sami sebou – asertivní. Individualismus neznamená egocentrismus, ale vede k němu, když vedle výchovy k individuálnímu svobodnému jednání neexistuje výchova k morálce. Pak nastává „odloučení“ od společnosti, lidi zajímá jen jejich prospěch, a nikoli osud domova. To podporují organizace a strany, pro něž je národ výplodem intelektuálů a rodina zastaralého myšlení. Sounáležitost s kolektivem mizí a kvete egocentrismus.

Pokud národ přestal být hodnotou, kolektivní ctnosti – sounáležitost, věrnost, jednota, úcta – není k čemu vztahovat. Společnost je jen shlukem jedinců, které drží pohromadě státní podpory. Přijde-li pandemie a je třeba obětí, dodržovat řád a sounáležitost s kolektivem, je to rána egocentrismu. Nejlepší je tuto situaci odmítnout a prohlásit, že pandemie je humbuk, nebo nadávat na vládu.

Pokud národ přestal být hodnotou, kolektivní ctnosti – sounáležitost, věrnost, jednota, úcta – není k čemu vztahovat. Společnost je jen shlukem jedinců, které drží pohromadě státní podpory. Přijde-li pandemie a je třeba obětí, dodržovat řád a sounáležitost s kolektivem, je to rána egocentrismu. Nejlepší je tuto situaci odmítnout a prohlásit, že pandemie je humbuk, nebo nadávat na vládu. Pro opoziční strany, nikoli však pro všechny, jen pro některé politiky, je nejlepší oslovit egocentristy a udělat z nich budoucí voliče. Podle nich premiér Andrej Babiš a prezident Zeman brání odnárodňování a postupnému zániku českého státu.

Opozici podporují média a univerzitní a umělecké prostředí, proto má mnohem větší intelektuální zázemí a ideově zpracovaný egocentrismus a univerzalismus. Český národ je rozdělen stejně jako celá euratlantická civilizace, přičemž univerzalistická aktivistická skupina vítězí. U nás není taková osobnost, jako byl bývalý americký prezident Trump, která by věci vyhrotila, a všem bylo jasné, o co jde. Proto se často akcentují zástupné problémy, jako je korupce či střet zájmů. V této situaci se šíří pandemie a sociální paradigma se hroutí pod návalem problémů.

Budoucnost ovládá koronavirus, ale víme, jak se šíří, proto by se měl každý zamyslet, jak zabránit jeho šíření, a nespoléhat jen na vládu. Měli bychom vzít protiepidemiologická opatření do svých rukou, zejména kvůli zachování vlastní ekonomiky, kultury, národa a státu. Koronavirová pandemie ukazuje, kdo myslí na národ, a kdo na sebe, nebo na cizí zájmy.

L. Kašparová Vy opravdu nevíte, co je to národ? 14:34 21.3.2021
J. Stárek Mluví mi z duše. 23:47 19.3.2021

Počet příspěvků: 24, poslední 26.3.2021 01:46 Zobrazuji posledních 24 příspěvků.