Kapitola 39. Čtyři tisíce inovátorů

Bez vynálezů, objevů a tvůrčích děl bílého muže by se svět dodnes brodil bažinami ignorance, bídy a primitivního života.

Americký politický vědec Charles Murray uvádí v knize Úspěchy lidstva 4002 vynikajících osobností, které v historii od roku 800 před naším letopočtem do roku 1950 celosvětově dramaticky přispěly k mimořádnému úsilí o skvělost v uměních a vědách. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Americký politický vědec Charles Murray uvádí v knize Úspěchy lidstva 4002 vynikajících osobností, které v historii od roku 800 před naším letopočtem do roku 1950 celosvětově dramaticky přispěly k mimořádnému úsilí o skvělost v uměních a vědách. | foto: © ČESKÁPOZICEČeská pozice
Americký politický vědec Charles Murray uvádí v knize Úspěchy lidstva 4002 vynikajících osobností, které v historii od roku 800 před naším letopočtem do roku 1950 celosvětově dramaticky přispěly k mimořádnému úsilí o skvělost v uměních a vědách.

Vynikajících osobností, které v historii od roku 800 před naším letopočtem – počínaje Homérem – do roku 1950 celosvětově dramaticky přispěly k mimořádnému úsilí o skvělost v uměních a vědách, napočítal americký politický vědec Charles Murray v knize Human Accomplishment (Úspěchy lidstva, 2003) čtyři tisíce. Přesně 4002.

Použil k tomu obecně – bez ohledu na etnické či kulturní rozdíly – uplatnitelná kritéria, míru užitečnosti, inspirativnosti nebo dlouhodobého významu a vlivu jejich díla. V těchto oborech: astronomie, biologie, filozofie, fyzika, geologie, hudba, chemie, literatura, matematika, medicína, technologie, výtvarné umění. Pod výtvarné umění přiřazuje architekturu, pod filozofii etiku, psychologii a také náboženství či přesněji ty jeho aspekty, které mají všeobecně platný filozofický obsah a odkaz. Nezačleňuje politiku a vojenství.

Kreativní období

Z historických záznamů, odkazů, vědeckých publikací, encyklopedií, kulturních a naučných slovníků všech kultur propočítává procento jejich výskytu a do kategorie skvělosti zařazuje jen ty, kteří byli zmíněni v nejméně 50 procentech významných publikací. Objektivitu svých informací podkládá odkazy na podobné japonské studie, které dospívají k podobným výsledkům. Z celých čtyř tisíc mu vychází jen 568 – čtrnáct procent – osobností z jiných kultur než západní. Z islámu, který se nás dnes tak vehementně snaží přesvědčit o svém gigantickém příspěvku civilizaci, je jich ve všech oborech dohromady 82 – dvě procenta.

Míru kreativity a inovace jednotlivých dob vysvětluje Murray podle Aristotela mírou víry, že život má nějaký účel a funkcí života je tento účel plnit. Že existují abstraktní ideály dobra, krásy, harmonie a pravdy. Že člověk má schopnost sebezdokonalování a sebepřekonávání. A že součet lidí takto věřících, či nevěřících vytváří kulturu, která tyto schopnosti posiluje, nebo oslabuje.

Za největšího giganta všech dob Charles Murray považuje Aristotela, za nejvýznamnějšího vědce Newtona, spisovatele Shakespeara, výtvarníka Michelangela a hudebníka Beethovena

Takovými mimořádně kreativními dobami bylo Řecko okolo 5. století před naším letopočtem a renesance s následným věkem vědy a technologie – nejdelší a neintenzivnější éra mimořádné kreativity trvající nepřetržitě šest století a patřící téměř výlučně bílému muži. Mezi tím různě dlouhá ač méně intenzivní a dynamická období čínská a indická. A těsně před jejím začátkem Murray uznává význam tří století intenzivního islámského „zlatého věku“, třebaže jeho tvůrci byli často poddaní nemuslimové nebo nově konvertovaní muslimové vlažné víry, jako byl pro Murrayho nejvýznamnější osobnost islámu, matematik, filozof a básník Omar Chajjám.

Významné události

Jako největší gigant všech dob Murraymu vychází Aristotelés za objevy (vynálezy?) logiky, klasifikační metodiky a objektivního pozorování jevů, bez nichž by nemohla vzniknout systematická věda a z ní pramenící krkolomné technické vynálezy. Nejvýznamnějším vědcem je spočítán Newton, spisovatelem Shakespeare, výtvarníkem Michelangelo, hudebníkem Beethoven.

V seznamu kriticky významných událostí za celou sledovanou historii Murray uvádí dramatické vynálezy či objevy v jednotlivých oborech. V astronomii je jich 57 a pouze jeden není západní – čínský objev slunečních skvrn v roce 165 před naším letopočtem. Navzdory víře historiků v údajný význam islámské vědy jsou ze 70 kritických vynálezů v chemii jen dva islámské – příprava kyseliny octové v roce 750 a výroba koncentrovaného lihu (arabsky „al-kuhul“) z vína v roce 900.

Žádný mimozápadní příspěvek Murray nenachází mezi 47 kritickými objevy v geologii, 147 ve fyzice, 64 v biologii a 68 v medicíně. Ze 102 matematických je jen šest nezápadních – tři perské, jeden čínský dva indické. I když, pravda, mezi ně patří pro vznik moderní vědy nezbytné vynálezy nuly a nekonečna. Ze 119 stěžejních vynálezů technologických je jen devět čínských a dva blízkovýchodní – sklo a papír ve 3. století před naším letopočtem.

Skluz po namydleném svahu

Má tedy bílý muž být věru nač pyšný. Bez jeho vynálezů, objevů a tvůrčích děl by se svět dodnes brodil bažinami ignorance, bídy a primitivního života. Co ho to tedy dnes vede k tak ochotnému přijímání multikulturní víry ve svou nehodnost a necivilizovanost? V jakých konkrétních výsledcích ostatních civilizací vidí model, jemuž by se měl přizpůsobovat a klanět? Jak se vlastně do tohoto stavu akutní psychózy dostal?

Murray už od konce 19. století zaznamenává postupný pokles oné víry v civilizační účel, funkci, ideály a schopnost sebezdokonalování. Ztrátu civilizačního smyslu a nástup nihilismu s výsledným poklesem kreativity. Tam někde soumrak bílého muže začíná: zlenivěním a ztrátou smyslu vlastní kultury.

Jeho kreativita sice setrvačností nějakou dobu povede před ostatními kulturami. Její pokles a dostih jinými kulturami začínáme citelně vnímat až nástupem tohoto století. A sledujeme, jak se zrychluje a mění ve skluz po dobře namydleném svahu.