Ceska Pozice

Kapitola 32. Pravda o multikulturalismu

Podle výzkumu profesora Franka Ellise na tom není bílý muž se svým IQ nikterak růžově.

Dle profesora Franka Ellise jsou nejvýkonnější Číňané. Po nich následují Indové, pak teprve běloši a černoši. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dle profesora Franka Ellise jsou nejvýkonnější Číňané. Po nich následují Indové, pak teprve běloši a černoši. | foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
Dle profesora Franka Ellise jsou nejvýkonnější Číňané. Po nich následují Indové, pak teprve běloši a černoši.

V roce 2006 byl na Univerzitě v Leedsu suspendován profesor slavistiky Frank Ellis za „ohavné názory“ a „ohrožení závazků univerzity podle zákona o rasových vztazích“. Disciplinárnímu řízení a vyloučení předešel předčasným odchodem do důchodu. Příčinou byl jeho článek Je na čase podívat se na pravdu o multikulturalismu zveřejněný ve studentském časopise. Začíná slovy: „Multikulturalismus nefunguje.“

Člověk by si poté, co to o čtyři roky později doslovně zopakovali Merkelová, Sarkozy a Cameron, řekl: Neměl by snad být profesor Ellis rehabilitován a vyzván, aby se stal poradcem vlád, jak by multikulturalismus mohl fungovat, případně čím jiným fungujícím by se dal nahradit?

Dnešní stav Afriky

Neměl. Pokusil se totiž v článku vysvětlit, proč multikulturalismus nefunguje: je „založen na lži, že všichni lidé, všechny rasy a kultury jsou si rovné a že všechny rozdíly ve výsledcích vzdělání černochů a bělochů způsobuje bělošský rasismus a kolonialismus“. A ocitoval v něm pár poznatků z 30letého průzkumu amerických psychologů J. Philippa Rushtona a Arthura R. Jensena – Třicet let výzkumu rasových rozdílů a kognitivní schopnosti – nebo knihy Richarda J. Herrnsteina a Charlese Murrayho Zvonová křivka.

Z nich třeba vyplývalo, že průměrný IQ černošské Afriky je 70. Pro srovnání, minimální IQ pro přijetí do americké armády je 80. Pod touto hranicí armáda pokládá rekruta za neschopného vstřebat nejzákladnější instrukce. Všude na Západě by byl člověk s IQ 70 považován za mentálně retardovaného.

To Ellisovi pomáhá vysvětlit stav, v němž se dnešní Afrika nachází. S výjimkou Botswany, jež se jako jediná odpoutala od zahraniční finanční pomoci a stala se ekonomicky soběstačnou, „v subsaharské Africe nenacházíme stát, který by odpovídal minimálním standardům dobrého vládnutí a administrativní schopnosti“. Bác. Netřeba číst dál, Ellis je rasista, řekli si jeho nadřízení, a už balil fidlátka.

Rasistická zpráva

Ellis si dokonce dovolil veřejně zapochybovat o zprávě Komise pro budoucnost multietnické Británie, která tvrdila: „Rasa, jak se dnes obecně uznává, je sociální a politická konstrukce, ne biologický fakt a nemůže být brána vědecky jako vysvětlení široké škály rozdílů mezi lidmi.“ A požádal komisi, aby toto tvrzení podpořila důkazy. Odpověď však nedostal.

Profesor Ellis si dokonce dovolil veřejně zapochybovat o zprávě Komise pro budoucnost multietnické Británie

Přečetl si proto zprávu podrobněji a shledal ji rasistickou. Přesněji řečeno, protibělošskou. To ho vedlo ke sledování britských médií, v nichž nacházel protibělošské perličky. Například v roce 2001 ředitel BBC zároveň s programem náboru etnických menšin oznamoval: „BBC je ohavně bělošská.“ „Kdybyste vzali každého v BNP a každého, kdo ji volí, a střelili je do zátylku, naše budoucnost by byla zářivější,“ navrhoval známý rozhlasový moderátor. British National Party (Britská národní strana, BNP) je přitom legitimní politickou stranou s několika poslanci v Evropském parlamentě a jediná na britské politické scéně zabývající se imigrací.

Střílení do zátylku bylo oblíbenou zábavou Stalinovy NKVD, připomíná Ellis jako znalec ruských dějin. A překřtívá BBC na „Bolshevik Broadcasting Corporation“.

Žebříček výkonnosti

To vše sděluje ve svém článku, za který byl suspendován. Osvobozen od politicky korektních povinností vůči univerzitě, přesedlal Ellis ze slavistiky na studium témat, jako je souvislost rasy s inteligencí a ekonomickým výkonem; dopad multikulturalismu na kvalitu britské kultury, vzdělanosti a ekonomiky, na zločinnost, svobodu informací a projevu, autocenzuru a na perzekuci disidentů; historie multikulturalismu dokazující vrozenou nestabilitu multikulturních (či multietnických) států; a sledování protibělošského rasismu. Hodně široká témata a tenký led.

K potvrzení bělošsko-černošských rozdílů mu pomohly statistiky ministerstva školství a řemesel klasifikující úspěšnost britských školáků podle toho, kolik procent z jednotlivých etnických skupin splnilo nejvyšší zkušební požadavky. Ty mu potvrdily, že běloši jsou přibližně o třetinu výkonnější než černoši. To, pravda, trochu mate v době, kdy se americkým ministrem obrany stává černý generál Colin Powell, ministryní zahraničí černá profesorka Condoleezza Riceová a nejpopulárnějšími filmovými herci Denzel Washington, Samuel Jackson a Morgan Freeman.

Navíc, při zahrnutí všech sledovaných ras to začíná vypadat zašmodrchaněji. Spodní příčka žebříčku skutečně patří černochům s 26 procenty. O něco líp jsou na tom Pákistánci a Bangladéšané s 31 procenty. A nad nimi běloši s 41 procenty. Pak však zeje velká propast mezi bělochy a Indy s 54 a Číňany s 63 procenty. A černošské dívky mají lepší výsledek než bílí hoši.

S bílým mužem to nevypadá tak růžově, jak se na první pohled zdá i kovaným vědcům.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.