Kapitola 20. Proměna chucpe v asertivitu.

Židovským přípěvkem civilizaci bílého muže je i výuka asertivity, z níž se stalo jedno z nejrychleji rostoucích ekonomických odvětví.

Asertivitu jako pojem a metodu psychologické výuky vymyslel v polovině 20. století židovský psycholog Andrew Salter (vpravo), který žil v letech 1914 až 1996. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Asertivitu jako pojem a metodu psychologické výuky vymyslel v polovině 20. století židovský psycholog Andrew Salter (vpravo), který žil v letech 1914 až 1996. | foto: archivČeská pozice
Asertivitu jako pojem a metodu psychologické výuky vymyslel v polovině 20. století židovský psycholog Andrew Salter (vpravo), který žil v letech 1914 až 1996.

Sebevědomí, výdrž a úspěchy nově se osvobozujících vzdělaných, pracovitých a podnikavých žen inspirovaly, vlastně spíš vyprovokovaly, psychology – a především psycholožky – ke zkoumání a rozvíjení psychického fenoménu pojmenovaného moderním psychologickým termínem assertiveness,s nímž si čeština dlouho nevěděla rady. Psychologické a lékařské autority jej definují jako „formu chování charakterizovanou sebevědomým prohlášením nebo tvrzením bez potřeby důkazu, jímž se stvrzuje něčí právo na názor, aniž by agresivně ohrožovalo práva druhého (zaujímalo dominantní postavení) nebo poddaně dovolovalo druhému přehlížet nebo popírat naše práva nebo názor“.

Do češtiny by se asi nesnadněji, ač nikoli úplně přesně, překládal jako sebejistota nebo průbojnost, ale neznělo by to dostatečně odborně. Čeští psychologové se nakonec rozhodli si tím netrápit lingvistické závity a do češtiny jej jednoduše převzali.

Osobní rozvoj

Asertivita se dnes i v Česku považuje za důležitý aspekt osobního rozvoje a sebezlepšování. Vyučuje se v seminářích a workshopech s cílem „posílit vlastní sebejistotu a sebeúctu v jednání s okolím“ a definuje se jako „klíčová komunikační dovednost umožňující efektivnější práci, zvládání obtížných situací, zvýšenou sebedůvěru a sebeprosazení a dovednost lepší spolupráce s ostatními“.

Je to vlastně jeden z mnoha židovských příspěvků civilizaci bílého muže zvaný chucpe. Slovo původně neznamenalo drzost či nestydatost, jak se dnes často přeneseně vykládá, nýbrž extrovertnost. Hebrejské „chuc“ znamená ven, vně. Extrovertní chování se jako drzé jeví jen introvertům, kteří je extrovertům závidí. To možná bývala i jedna z příčin antisemitismu.

Židé jako degradovaná menšina v křesťanství i islámu si chucpe (asertivitu) museli systematicky pěstovat, protože jim k přežití nic jiného nezbývalo. Proto nepřekvapí, že asertivitu jako pojem a metodu psychologické výuky v polovině 20. století vymyslel židovský psycholog Andrew Salter.

Nové ekonomické odvětví

Salter ji vlastně ani nevymyslel, jen ho jednoho dne napadlo, že chucpe není vlastnost genetická, nýbrž memetická – zakotvená v nastavení mysli, nikoli ve zděděných genech – čili naučitelná. A začínají-li se osvobozující se ženy chovat asertivně, měl by být schopný se asertivitu naučit každý. Účelem výuky by tedy mělo být přetvářet nesmělé introverty ve smělé extroverty. A tím souběžně s posilováním sebevědomí bílé ženy posilovat i sebevědomí bílého muže, aby vedle bílé ženy nezakrněl. Tím se Salter stal dalším členem židovského spiknutí na záchranu civilizace bílého muže. A dal se do pečlivého piplání metod pěstování a výuky chucpe.

Civilizace bílého muže zažívá nový ekonomický boom, aniž by něco nového vyráběla

Tím vzniklo nové ekonomické odvětví, kterému se dnes říká „personal development industry“, čili průmysl osobního, profesionálního a manažerského rozvoje, se všemi těmi instruktory, konzultanty, kouči a behaviorálními, kognitivními, strukturálními či konstelačními terapeuty. A se seriózně strukturovanými metodami výuky adresované například podnikatelem spotřebiteli (business-to-consumer čili B2C), podnikatelem vládě (B2G), podnikatelem podnikateli (B2B), podnikatelem zaměstnanci (B2E), konzultantem podnikateli (C2B), vládou podnikateli (G2B), konzultantem vládě (C2G) či vládou občanovi (G2C). Díky němu začaly nově nebývale prosperovat statisíce intelektuálů a intelektuálek, kteří by se jinak ničím neuživili.

Nástup žlutého muže

Do přelomu tisíciletí se osobní rozvoj stává jedním z nejrychleji rostoucích ekonomických odvětví s ročním obratem deset miliard dolarů. To mu dodává chucpe – pardon, asertivitu – povýšit se na psychologickou vědu a svým pozitivismem vytlačit mrzutý, ponurý a unylý freudismus na okraj psychologického podnikání.

Povýšení provádí v roce 1998 nově zvolený prezident Americké asociace psychologů, profesor Martin Seligman (další člen židovského spiknutí na záchranu civilizace bílého muže), slovy: „Objevili jsme soubor lidských předností, které jsou pravděpodobně nárazníkem proti duševnímu onemocnění. Patří mezi ně odvaha, optimismus, interpretační dovednosti, pracovní etika, naděje, poctivost a výdrž. Prevence duševních chorob bude z velké části spočívat ve vytváření vědy lidských předností, jejíž misí bude pěstovat tyto kvality v mladých lidech.“

Civilizace bílého muže zažívá nový ekonomický boom, aniž by něco nového vyráběla. Nač také, když to vše může levněji vyrobit žlutý muž.