Je novela zákona o ochraně přírody a krajiny koncepční?

Bude jen přínosné, když bude Šumava považovaná za jednotné území zahrnující historické rozčlenění na českou, bavorskou a hornorakouskou část. Tyto cíle však ministerstvem životního prostředí připravovaný návrh zákona nestanovuje. Píše Antonín Schubert.

Zasahování lidí do lesních ekosystémů v Národním parku Šumava skončí, až jejich vývoj bude odpovídat dynamice přírodního lesa s plně fungujícími spontánními autoregulačními procesy. foto: © ČESKÁ POZICE, montážČeská pozice

Zasahování lidí do lesních ekosystémů v Národním parku Šumava skončí, až jejich vývoj bude odpovídat dynamice přírodního lesa s plně fungujícími spontánními autoregulačními procesy.

Platné znění zákona o ochraně přírody a krajiny stanoví, že je nutné vyhlásit každý národní park samostatným zákonem. Je tím respektován fakt, že při obecných a legislativně zformulovaných cílech ochrany přírody a krajiny je třeba pro každý národní park stanovit odlišné podmínky a čas k dosažení těchto cílů.

V čem spočívá odlišnost jednotlivých národních parků? Velikostí, historickým vývojem, podílem nepřírodních složek, přístupností do krajiny, omezením práv občanů, stupněm ochrany a tím, co vlastně chráněno je. Nepřírodní složky jsou tvořeny lidskými sídly a turistickou infrastrukturou, která zpřístupňuje krajinu a zajišťuje poznávací, výchovnou a rekreační funkci národních parků.

Problém infrastruktury

Krkonoše nedosahují ani poloviny výměry Národního parku Šumava (NP Šumava), obce nejsou součástí národního parku, přirozený rozvoj nebyl nikdy přerušen železnou oponou a turistická infrastruktura cest, ubytovacích zařízení, služeb a turistických atrakcí je zde rozvíjena více než 200 let.

Šumava neprochází od druhé poloviny 20. století přirozeným vývojem

Podyjí a České Švýcarsko tvoří každý svou rozlohou zhruba desetinu rozlohy Šumavy, obce nejsou součástí těchto parků a infrastruktura cestovního ruchu je rozšířenější v Českém Švýcarsku, budovaná stejně dlouhou dobu jako v Krkonoších. Šumava neprochází od druhé poloviny 20. století přirozeným vývojem. Historický 20násobek dnešní populace dnes připomínají jen nahodile obnovené křížky a kamenné snosy ohraničující bývalá pole a spor se vede, zda mají do budoucna patřit do pralesa, jako by nikdy neexistovaly.

Problém infrastruktury cestovního ruchu mohu deklarovat na dvou případech. Zakázaný úsek Březník-Modrý sloup po současné cestě Luzenským údolím, který byl mnoho století přístupný lidem i s přítomností tetřeva a nepřístupná Roklanská chata vybudovaná za první republiky Klubem českých turistů, ke které vede asfaltová komunikace.

Nestanovené cíle

Variantou pro Šumavu je národní park s prostorem pro moderní střednědobou relaxaci obyvatel střední Evropy se zdravým životním prostředím, kam se vejdou nejen tradiční turistické aktivity, ale i vědecký výzkum Šumavy. Bude jen přínosné, když bude Šumava považovaná za jednotné území zahrnující historické rozčlenění na českou, bavorskou a hornorakouskou část.

Ustanovení současné legislativy, že bude každý národní park vyhlášen samostatným zákonem, nový návrh zákona nerespektuje a v argumentaci se s tím ani nevypořádává

Tyto cíle však ministerstvem životního prostředí připravovaný návrh zákona nestanovuje. Ustanovení současné legislativy, že bude každý národní park vyhlášen samostatným zákonem, nový návrh zákona nerespektuje a v argumentaci se s tím ani nevypořádává.  Odvolává se nejčastěji na nepodstatné zprůhlednění českého právního řádu.

Pro občany České republiky mají však zásadní význam rozhodnutí, která omezují jejich ústavní práva o pohybu na území, v němž se narodili. Ministerský návrh zákona sice nabízí zrušení obecného zákazu vstupu do území první zóny, což je dnes třináct procent plochy NP Šumava, kam se dnes může po značených cestách. Současně však zavádí nástroj okamžitého uzavření jednou tak velké plochy území NP Šumava napříč všemi zónami. Dokud nebude jasné o rozsahu a režimu uzavřených území, nelze s tímto návrhem souhlasit.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.