Diskuse k článku

Jak tepe Šumava, divoké srdce Evropy

Horská území po obou stranách šumavské hranice Česka s Bavorskem tvoří unikátní celek, který svou přírodní výjimečností ani rozlohou nemá ve střední Evropě obdoby. Ač je zdejší příroda jednolitá ve své rozmanitosti a územně spojitá, každá komora tohoto divokého srdce Evropy, česká i bavorská, tepe jinak.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

zelezna opona

Prave jsme se vratili cyklodovolene na Sumave. Nadhera. Zelezna opona je ovsem na Sumave stale velmi jasne patrna. Na bavorske strane (kde jsem bydleli a vetsinou i jezdili) jsou pekne lesy a horske louky (Schachten - mimochodem umele vytvorene za ucelem pastvy a v soucasnosti udrzovane jako kulturni pamatka). Ceska strana mi silne pripomina Jizerky pred triceti lety (z velke casti stojici suchy les). Mozna se to nekomu libi - my uz vime, ze pristi rok pojedeme na Sumavu zase na zahranicni dovolenou.

0/0
30.9.2014 17:13

Pane Klosi,

Víte, já s ekologií začínal jako šestnáctiletý ušák v organizaci TIS a ti, kteří mně do ní zasvěcovali a že to byli odborníci na slovo vzatí, trvali na tom, že ekosystému musím nejprve porozumět, poznat jak vzniknul, jak se vyvinul, jak funguje, na čem je závislý a co nezbytně potřebuje atd.. To se evidentně na české straně Šumavy nestalo. Ekologista Bursík nepochopil, že šumavský les je kulturní umělý les a enklávy původního lesa byly zachovány jen díky porozumění starých fořtů a ochraně spočívající v péči o okolní hospodářský les. Víte divočina se nedá nadeklarovat zákonem. Prohlásím-li kulturní biotop legislativně za divočinu a ponechám jej sobě samému na pospas, vytvořím pustinu. To pan salónní ekologista Bursík nepochopil a evidentně to nechápete ani vy. A to Šumavě ublížilo nejvíc, tak, že se z toho bude vzpamatovávat sto i více let. A jsou oblasti (např. Březník) kde se bez lidské pomoci nemá šanci vzpamatovat sama. Dnes, kdy opadly vášně a začínají se publikovat věcné, skut

0/0
30.9.2014 8:27
Foto

V.Hricák

Pane Klosi,

mícháte hrušky a jablka.Nelze strovnávat Bavorský park se šumavou a to hned z několika důvodů.Bavorská strana Šumavy je orientovaná převážně k jihozápadu a tudíž je o poznání teplejší,než česká,která je k severovýchodu.Tato orientace mnohem lépe svědčí buku,javoru a jedli.Proto je německá druhová skledba mnohem pestřejší,než česká.Němci jsou známí svou důsledností.Pokud se k něčemu rozhodnou,jdou vytrvale za svým cílem.Netvrdím,že během vývoje nedochází k různým korekcím.Ty jsou ale předem promyšlené a rozhodně nepodléhají politickým tlakům.A když už jsme u té politiky.Německo je evropská ekonomická velmoc.Přesto si dovolila park o rozloze nějaký 13 tisíc ha.My,evropská žebrota si přeci můžeme dovolit park pětkrát větší,se všemi dopady na ekonomiku a sociálními dopady na místní obyvatelstvo.Nesnáším demagogy.Na Šumavě jsem několik let působil a všímal jsem si dopadů,které zřízení NP mělo jak na lidi,tak přírodu.

0/0
29.9.2014 13:43

Re: Pane Klosi,

Pane Hricáku, jedlobuková kultura s klenem a ŠUMAVSKÝM HORSKÝM SMRKEM v nejdrsnějších horských partiích byla původně i na Šumavě. Jenomže Šumava se vylidnila až za bolševiků, před tím to po staletí byla kulturní obývaná a obhospodařovaná krajina se sklářskými hutěmi. Původní lesní kultura byla zužitkována v milířích a sklářských pecích. byla nahrazena alpským smrkem a les byl po léta veden a ošetřován jako hospodářský. Pak přišli po převratu salónní ekologisté Bursík a spol, kteří nepochopili, že ta "divoká" Šumava je až na malé enklávy hospodářský les, který musí být obhospodařován, chráněn proti náletu lýkožrouta z Bavor a na divočinu postupně převedena reintrodukcí původních dřevin (buk, klen, jedle a původní šumavský smrk). A tak dovedli Šumavu do stavu, ve kterém je dnes a aby přehlušili stud a špatné svědomí, hlásají nesmysly jako pan Klos , Bursík atd.

0/0
30.9.2014 8:35
Foto

V.Hricák

Re: Ale to já nepopírám

Sám jsem u parku,za ředitele Žlábka čtyři roky sloužil,jako lesník.V oné době byla koncepce založena na přechodu od hospodářského lesa na bezzásahovou divočinu do časového rámce 40ti let.Po seznámení s klimatickými poměry jsem došel k závěru,že je to lhůta krátká,ale ne nerálná.V tomto období se mělo intenzivně pracovat na změně druhové a věkové skladby a intenzivně tlumit kůrovce.Po volbách v roce 2002 byl ale Žlábek odejit a nové vedení tuto koncepci opustilo.Výsledkem jsou obrovské,těžkozalesnitelné holiny na straně jedné a obrovské plochy mrtvého lesa na straně druhé.V přírodě se nedá nic uspěchat.Vadí mi i rozloha NP.Myslím si,že jsme měli být mnohem skromnější.Pokud by se park vyhlásil na rozloze srovnatelné s parkem Bavorským a zrcadlově k němu přičlenil,vzniklo by ve výsledku území o rozloze kolem 30 000ha.Příroda neuznává politické hranice.Na zbylém území mohla správa NP fungovat v režimu CHKO se smyslupným a šetrným hospodařením.Park by měl peníze a místní lidé zdroj obživy.

0/0
30.9.2014 9:40

Re: Ale to já nepopírám

Děkuji za vysvětlení, to je přesně to, co jsem měl na mysli. Pěkný den.

0/0
1.10.2014 7:49
Foto

S58t51a36n83i94s22l26a62v 41T75o52m48á59š 1938623924952

Šumava se brání zeleným okupantům.

Nic proti divočině, problémem je umělá divočina, kterou chtějí na Šumavě zřídit lidé, kteří odtud nepocházejí. Proč si ji neudělají někde doma. Někde u Prahy můžou zabrat 22 vesnic a pěstovat tam prales, opice a slony, aby bylo zlenivělé zhýralce kam lákat. Lidé na Šumavě na divočinu vůbec nejsou zvědaví, chtějí normální les, který tam donedáva byl, normální přírodu, která není jen na koukání, a snad mají také nějaká práva na slušný život v této zemi, mít bydlení, zaměstnání, zásobování a dopravu v místě.

0/0
28.9.2014 14:08