Jak se vyrábějí nová koryta

Vládní zákon o rozpočtové odpovědnosti zahrnuje zajímavou skládačku, na jejímž základě vzniknou další zbytečné trafiky.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

KOMENTÁŘ Zdeňka Ondráčka / V čase zbývajícím do voleb je před některými poslanci zásadní úkol. Najít uplatnění. Jelikož někteří z nich ještě nic jiného nikdy nedělali, a pokud při hodnocení jejich práce budeme upřímní, tak asi můžeme i říci, že ani nic neumí, cesty se naskýtají zejména dvě.

První, již osvědčená, je rebelovat, hrozit, že nepomohu „prohlasovat“ některý, pro vládní koalici důležitý zákon. A pak vyjednávat o místo ve státem ovládaném podniku. Viz vzor Šnajdr/Fuksa, ODS. Tato cesta začíná být problematická v tom, že bývalých a současných poslanců a jiných potřebných politiků je mnoho a míst jaksi ubývá.

To politici vládní koalice asi vědí, pročež se vydávají cestou druhou: vytvořit si nové, dobře placené místečko. A tak spatřil světlo světa vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti; zákon, jehož název říká, že by se stát měl v rámci svých rozpočtů chovat odpovědně. S tím lze samozřejmě souhlasit a je jen škoda, že se k tomu musí přijímat zvláštní zákon. Aby se politici tak chovali, je potřeba je kontrolovat, hodnotit jejich práci a vypracovávat různá stanoviska. Proto zákon zřizuje radu. A aby rada měla jak a kde fungovat, je potřeba k ní vybudovat úřad. V tomto případě Úřad Národní rozpočtové rady.

Skládačka na míru

Nechme trochu pracovat logiku vycvičenou mnohými předchozími postupy českých politiků. Taková rada musí mít předsedu, jinak by důležitost úřadu nebyla dostatečná. Podle vládního návrhu bude mít rada pět členů, z nich bude jeden předseda, dva místopředsedové a dva členové.

Koalice si uvědomuje, že už nemá tu politickou sílu, a tak nabízí polovinu křesel nejsilnější opoziční straně, tedy ČSSD, a ta jí zřejmě za to pomůže lidi schválit

Předsedu rady by měla volit Poslanecká sněmovna a původně se očekávalo, že to bude kvalifikovanou většinou poslanců, tedy nejméně 101 hlasem. Jenže současná vládní koalice, ale ani opozice takovou většinu nemá (někteří z poslanců totiž „poslancují“ přes vítkovické záclonky, tedy přes mříže). A tak návrh zákona říká, že pro volbu předsedy je dostačující většina přítomných poslanců.

Obdobně tomu je i u obou místopředsedů a členů rady. Jak úsměvné a průhledné! Vládní koalice si uvědomuje, že už nemá tu politickou sílu, a tak nabízí polovinu křesel nejsilnější opoziční straně, ČSSD, a ta jí zřejmě za to pomůže lidi schválit. Prvního místopředsedu by totiž navrhoval Senát, který ovládá právě ČSSD. Druhého místopředsedu pak Česká národní banka.

Takže můžeme spekulovat asi takto: předseda rady = ODS, první místopředseda = ČSSD, místopředseda = zřejmě ODS. A aby se nakrmila druhá koaliční strana, tedy TOP 09, alespoň člena rady bude navrhovat její ministr financí. Jenže s tím by nemusela být zcela spokojená ČSSD, proto místo druhého řadového člena rady dostane také ona – navrhnou ho ve shodě hejtmani. Aby se mezi sebou o tento placený flek trochu poštěkali, bude se vyžadovat společný návrh nejméně sedmi z nich.

Někdo si možná řekne: Proč by to měla ČSSD dělat? Odpověď je jednoduchá. Protože i ona má mnoho politiků, kteří již více politikaří, než slouží, a tak je potřeba se jich zbavit. Jenže oni vědí, a tak jsou nebezpeční, a proto je potřeba sehnat i pro ně nějakou trafiku. A je potřeba to udělat ještě před volbami, protože jinak se znovu pohrnou na kandidátky a nikdo z vedení ČSSD nemůže vědět, jak by se zachovali v případě, že se tam neproderou, nebo v případě, že jim po volbách nebude udělena odpovídajících funkce. ČSSD má svou bohatou zkušenosti s přeběhlíky a další blamáž voličů si nemůže dovolit.

Volič je totiž nevyzpytatelný a při dalších volbách, které budou hned na podzim 2014, by se mohl přiklonit ještě více do leva, odkud socialistům dýchá do boku KSČM. Nebo by mohl dát hlas Zemanovcům. Lze tedy očekávat, že ČSSD tuto tvorbu koryt nakonec podpoří s odůvodněním, že se chce chovat rozpočtově odpovědně a jako očekávaná vládní strana se kontroly nebojí.

Bude se hledat alibi?

Kdybychom připustili, že tak promyšlenou skládačku vládní návrh zákona na mysli nemá, poctivě bychom museli poznamenat: Předloha také říká, že členem rady nesmí být zvolena osoba, která v předchozích třech letech vykonávala funkci člena vlády, poslance či senátora Parlamentu České republiky, hejtmana kraje nebo primátora hlavního města Prahy.

Umím si představit výhrady poslanců, že obdobnou diskriminaci vrcholných politiků nenajdete v žádném jiném zákoně

Z toho by se tedy mohlo zdát, že vše, co je výše psáno, má mezeru, protože to žádná koryta pro současné top politiky být nemohou. Jenže – i pokud pomineme, že v politice se pohybují též lidé v jiných než těchto funkcích, včetně politiků, kteří je zastávali před více než třemi lety – je třeba si uvědomit, že zatím jde o vládní návrh, který může v Poslanecké sněmovně doznat zásadních změn.

Umím si totiž představit výhrady poslanců, že obdobnou diskriminaci nenajdete v žádném jiném zákoně. Odvolávat se přitom budou například na zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, protože vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti předpokládá, že předseda rady, místopředsedové i členové by měli mít plat stejný jako prezident a viceprezident NKÚ. A jak také víme, v nedávné době se viceprezidentkou NKÚ stala poslankyně za ODS Zdeňka Horníková.

Pokud by byl vypuštěn onen odstavec, vláda bude v případě kritiky konstatovat, že ona za to nemůže, že to udělala sněmovna. A sněmovna bude tvrdit, že jen narovnala nesmyslnost diskriminačního opatření. Ostražitost je tedy namístě.

Je třeba také konstatovat, že v případě přijetí zmiňovaného zákona vzniknou vedle těchto prestižních a dobře placených míst členů rady jiná lukrativní místa pro 10 až 15 úředníků. Úřad má být také samostatnou organizační složkou státu a účetní jednotkou.

I přesto, že vláda stále proklamuje snižování počtu přebujelého úřednictva, má tedy vzniknout další úřad, jehož smysluplnost zůstává otázkou. Osobně si myslím, že pokud musíme rozpočtovou odpovědnost hlídat úřadem, postačilo by rozšířit kompetence NKÚ. Stát by ušetřil několik milionů korun ročně, a již tím by se začal chovat rozpočtově odpovědně.

Počet příspěvků: 1, poslední 13.5.2013 10:41 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.