Jak dosáhnout vlády práva? V příštích 50 až 100 letech neměnit Ústavu.

Nyní je třeba co nejdůstojněji dovést přímou volbu prezidenta do konce, jsme-li toho jako země a jako občané vůbec schopni, píše Roman Joch.

foto: © Česká Pozice, Richard Cortes, Alessandro CanuČeská pozice

Jak dosáhnout dobrého, kvalitního anglického trávníku? Zasít trávu a pak ji jen několik století pravidelně sekat a zalévat. Jak dosáhnout skutečného právního státu a vlády práva? Přijmout Ústavu a pak ji jen několik desetiletí neměnit – vůbec, ale vůbec. Ať si politici a všichni ostatní zvyknou, že během „hry“ se její pravidla nemění a že měnit je často a ke svému momentálnímu prospěchu je nevhodné, neslušné a ohavné. Ve slušné společnosti se to nedělá stejně jako sebeukájení.

Častá změna zákonů totiž škodí právnímu státu, vládě práva i svobodě občanů. Častá změna Ústavy je pak pro ně potenciálně smrtící, a navíc jde o hru s ohněm a ďáblem. Tomuto pokušení však bohužel naše reprezentace podléhaly až příliš často.

Jen na časově omezenou dobu

Nejdřív byla na jaře 1998 změněna ústavní Listina práv a svobod prodloužením lhůty z 24 na 48 hodin, na kterou může policie zadržet občana a po jejímž uplynutí ho musí buď propustit, anebo obvinit z konkrétního trestného činu. Tehdy, v době míru a vnitřního klidu, se tato změna odehrála bez objektivního důvodu a společenské diskuse.

Pro první zbytečnou změnu Ústavy na jaře 1998, jež navíc omezila svobody občanů, nebyl žádný podstatný důvod

V případě teroristických útoků může policie potřebovat víc času na vyšetření podezřelých. Ale i tehdy by měla být změna zákona či Ústavy přidělující větší pravomoci státu na úkor svobod občanů omezená časově – na pět, maximálně deset let – s tím, že se po jejich uplynutí úprava, nebude-li opět prodloužena příslušnou kvalifikovanou parlamentní většinou, automaticky vrátí do původního stavu.

Pro tuto první zbytečnou změnu Ústavy na jaře 1998, jež navíc omezila svobody občanů, nebyl žádný podstatný důvod. A je skandální, že se v té době proti tomu nikdo pořádně neozval ani hlasitě neprotestoval. Pak to už šlo s kopce.

Další neústavní postupy

Volby 2006 skončily patem a nebylo možné sestavit většinovou vládu – kromě nechtěné velké koalice. Místo, aby se politici řídili Ústavou (tři pokusy o sestavení vlády, tři vyslovení nedůvěry, volby na podzim 2006, v nichž by podle tehdejších průzkumů středová pravice získala spolehlivou většinu v důsledku červnového povolebního zlostného „gottwaldovského“ Paroubkova projevu), začali těsnou většinu ve sněmovně „pytlíkovat“ a budovat ji na přeběhlících. Následkem toho Topolánkova vláda na jaře 2009 tuto těsnou většinu ztratila a padla. Co bylo dál?

V září 2009 zasáhl Ústavní soud a neústavně vypsané volby do sněmovny zrušil. Úředník Jan Fischer proto premiéroval déle, než původně měl.

Další neústavní postup! Politici odhlasovali rozpuštění Poslanecké sněmovny jiným způsobem, než Ústava dovolovala a předpisovala. Následek? V září 2009 zasáhl Ústavní soud a neústavně vypsané volby do sněmovny zrušil. Úředník Jan Fischer proto premiéroval déle, než původně měl, v důsledku čehož možná bude zvolen prezidentem, a hlavní strůjci neústavních machinací – Mirek Topolánek a Jiří Paroubek – padli. (Topolánka odvolala jeho vlastní strana ODS ještě před řádnými volbami 2010 a Paroubka – tehdy ČSSD – v nich potrestali voliči.)

Ve volbách 2010 do sněmovny byl úspěšný střed a pravice – koalice ODS, TOP 09 a Věci veřejné (VV). Ty požadují přímou volbu prezidenta a strany, které by měly mít více rozumu a rozumět věci lépe – ODS a TOP 09 –, tomuto požadavku VV zbaběle ustupují. A přímá volba se proto dostala do koaliční smlouvy.

Leninská otázka: Što dělať?

Poté, co se VV rozpadly a v koaliční vládě z nich zůstaly jen LIDEM, místo aby toho ODS a TOP 09 využily a z koaliční smlouvy přímou volbu prezidenta odstranily, ponechaly ji v ní. Proto byl letos přijat ústavní zákon o přímé volbě prezidenta. A my jsme dnes… uprostřed komické (naštěstí nikoli tragické) telenovely na pokračování. Nyní možná nejeden člen ODS či TOP 09 svého hloupého hlasování pro změnu Ústavy lituje. Tak tomu však, dámy a pánové, bývá, když si lehkomyslně a nekonzervativně hrajete s Ústavou, místo abyste ji ctili a respektovali.

Nyní možná nejeden člen ODS či TOP 09 lituje svého hloupého hlasování pro změnu Ústavy – přímou volbu prezidenta

Vrcholem všeho je návrh, aby byla přímá volba prezidenta nyní, když už je v chodu, jak (zmrzačená) Ústava vyžaduje, zrušena! To už je nejen neúcta k Ústavě, ale přímo výzva k její subverzi a sabotáži. Každý poslanec, který něco takového navrhne – byť položertem –, by měl být vyzván, aby okamžitě složil mandát, neboť pohrdá Ústavou, na niž přísahal. Što dělať? zní nyní „leninská“ otázka.

Dodržovat Ústavu a za daných okolností co nejdůstojněji dovést přímou volbu prezidenta do konce, jsme-li toho jako země a jako občané vůbec schopni. A pro příště si skálopevně předsevzít: následujících padesát až sto let nebudeme Ústavu nijak měnit, mrzačit ani prznit. Jen ji respektovat, dodržovat, chránit a bránit. To se od vás, drazí politici, vyžaduje. Nic víc!

A pokud to vydržíte těch padesát až sto let, budeme mít skutečný právní stát a vládu práva. Solidní a hezké jako ten anglický trávník.

Počet příspěvků: 6, poslední 5.12.2012 09:41 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.