Jaderná energie a schizofrenní Německo

Jaderná energie a schizofrenní Německo

O dalším využívání jaderné energie se v posledních letech hodně diskutuje a lze se setkat s desítkami různých názorů. Od těch, které považují jádro i pro budoucnost za hlavní zdroj energie, až po ty, jež tuto energii jednoznačně odmítají a chtějí ji nahradit alternativními zdroji. Najít rozumný kompromis není a nebude jednoduché.

Téma je třeba posuzovat i z jiného zorného pole. Faktem je, že se více než 130 zemí takzvaným Kjótským protokolem zavázalo ke snížení emisních hodnot. Další fakt představují závazky zemí Evropské unie k částečnému nahrazení „klasické“ energie energií alternativní do roku 2020. EU chce v průměru dosáhnout 20 procent vyrobené energie z alternativních zdrojů, Česko pak 13 procent.

Faktem ale také zůstává, že energie z alternativních zdrojů je a ještě dlouho bude nepoměrně dražší než klasická. Navíc automaticky neplatí rovnítko alternativní = čistá energie. Například při spalování biomasy v elektrárnách rovněž vznikají nemalé emise, naproti tomu jaderná energie je z tohoto pohledu čistá.

Bez jádra to nepůjde

Nebudu se dále zabývat hlubšími rozbory různých způsobů výroby energie a jejich členění na klasickou a alternativní, čistou a nečistou a podobně. Zásadním tématem je, jak zabezpečit do budoucna dostatek energie pro lidstvo a pro jednotlivé země při neustále rostoucí spotřebě a zároveň při postupném ztenčování se zásob pro klasickou výrobu. Je jasné, že dlouhodobě se svět bez jaderné energie neobejde. Právě naopak. Jednotlivé státy to již rozpoznaly a také podle toho jednají.

Nynější plány států obsahují v horizontu do roku 2030 stavbu 170 jaderných elektráren Podle aktuální studie poradenské společnosti Arthur D.Little obsahují současné plány států v horizontu do roku 2030 stavbu 170 nových jaderných elektráren s 560 reaktory. Z toho 63 elektráren je již ve stádiu stavby, na dalších 63 jsou podepsány konkrétní smlouvy. Země jako Čína, Indie, Rusko a USA plánují, respektive již stavějí, desítky nových elektráren. Rovněž evropské země jako Velká Británie, Francie, Itálie a Švýcarsko nadále sázejí na jádro a budují nové elektrárny. Švédsko revidovalo rozhodnutí učiněné před 30 lety o odvrácení se od jaderné energie, Španělsko prodloužilo provoz existujících elektráren.

Rozpor mezi politikou a ekonomikou

Poněkud schizofrenní je situace v sousedním Německu. Červeno-zelená koalice rozhodla v roce 2002 o ukončení veškerých aktivit spojených s výrobou energie z jádra. Současná černo-žlutá koalice tento verdikt částečně revidovala a rozhodla o prodloužení provozu současných 17 elektráren. Výstavba nových zdrojů však zůstává navzdory novým skutečnostem tabu.

Právě v této situaci lze spatřit poměrně velký rozpor mezi politikou a ekonomikou v Německu. Právě německé firmy totiž mají obrovské know-how v jaderné energetice a tyto schopnosti nemohou uplatnit ve vlastní zemi. Existuje zhruba 800 velkých a středních podniků, které pracují na výše uvedených projektech po celém světě, hlavně v oblasti dodávek turbín, řídicích systémů a aplikací, transformátorů, distribučních sítí a podobně. Ve světě tedy slaví se svými výrobky a znalostmi velké úspěchy, ve svých bilancích doma výsledky těchto úspěchů vykazují pod jinými tituly než jaderná energie.

Pouze pro ilustraci je třeba doplnit dvě čísla: celkové investice do uvedených 170 nových elektráren do roku 2030 jsou odhadovány na 2,2 bilionu eur, z toho minimálně 42 miliard eur připadá na potenciální dodávky německých firem. Není proto divu, že se některé velké německé koncerny v těchto aktivitách orientují na jiné země, v nichž zakládají samostatné nebo společné podniky se zaměřením na jaderné technologie.