Internet omezuje svobodu projevu

K rezignaci generálního ředitele společnosti Mozilla Brendana Eicha paradoxně přispěl internet, na jehož vývoji se významně podílel.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

KOMENTÁŘ Petra Pietraše / Ve druhé polovině března byl Brendan Eich, tvůrce programovacího jazyka JavaScript, jmenován generálním ředitelem společnosti Mozilla Corporation. Poté, co firma, jež mimo jiné provozuje internetový prohlížeč Firefox, oznámila Eichovo jmenování do tohoto postu, kritizovali ji někteří její zaměstnanci i uživatelé jejího softwaru. Na protest rezignovala polovina představenstva a některé nezávislé vývojářské skupiny oznámily ukončení spolupráce s Mozillou.

Jedním z důvodů bylo, že Eich v roce 2008 sponzorským darem ve výši tisíc dolarů podpořil iniciativu k zákazu sňatků osob stejného pohlaví v Kalifornii (ústavní dodatek „Proposition 8“), což vyšlo veřejně najevo v roce 2012. Dodatek byl schválen v roce 2008, ale loni Nejvyšší soud USA potvrdil rozhodnutí nižší instance, jež zákaz gay sňatků zrušila.

Petici požadující Eichovo vysvětlení jeho postoje a případně jeho odvolání podepsalo do konce března téměř 70 tisíc signatářů. Následně se Eich omluvil všem, kterým ublížil, a v zájmu firmy Mozilla odstoupil nejen z postu generálního ředitele, ale i z představenstva Mozilla Foundation.

Podezřelá minulost

Hlavním důvodem Eichovy rezignace tedy nebyly jeho profesní chyby či neúspěchy, ale soukromý názor, v jehož důsledku v minulosti finančně podpořil iniciativu k zákazu sňatků osob stejného pohlaví. Paradoxní je, že k jeho pádu přispěl internet, na jehož vývoji se významně podílel.

V budoucnu bude hrát stále důležitější roli, co se na nás na internetu z minulosti objeví

Sponzoring se v USA řídí přísnými pravidly a peněžní dary musejí být od určité výše doložené jménem a adresou dárce. V době před internetem, kdy na seznamy dárců usedal prach, si jen málokdo dal práci je prohledávat, ale s jejich postupnou digitalizací stačí pár kliků a ze seznamů se stává dynamit.

V budoucnu proto bude hrát stále důležitější roli, co se na nás na internetu z minulosti objeví. Již dnes firmy pročesávají internet a hledají informace o svých současných nebo budoucích zaměstnancích a státní instituce jej používají ke kontrole pravdivosti údajů o nich.

Problematické „lajkování“

Z „lajkování“ v mládí se může stát obrovský problém. Teenageři, kteří lajkovali kamarádovu fotku s listem marihuany nebo obscénní vtip z Afriky, mohou být obviněni ze schvalování konzumace drog nebo rasismu. V důsledku toho se zvýší snaha vymazat snímky z bujarých večírků a podobných výstřelků v mládí nebo manipulovat s nimi, přičemž firmy nabízející tuto službu budou mít konjunkturu.

Z „lajkování“ v mládí se může stát obrovský problém

Především ale tato internetová „transparentnost“ paradoxně omezí svobodu projevu. Každý, kdo nebude chtít ohrozit svůj budoucí profesní vývoj nebo postup, si rozmyslí, k čemu se vyjádří nebo co podpoří, pokud si uvědomuje, že se toto jeho rozhodnutí může objevit na internetu.

A jelikož nikdo neví, co bude politicky a společensky korektní, nechá si osobní názory pro sebe, aby neohrozil svůj profesní postup nebo přijetí do státní služby. Internet totiž nezapomíná.