Ceska Pozice

Extrémní počasí bude zemědělce trápit každou sezonu

Navzdory negativním projevům nebylo počasí pro zemědělce letos stejnou komplikací jako v předchozích letech. Poměrně chladný a na srážky relativně bohatý květen proto na mnoha místech může naplnit přísloví „studený máj, v stodole ráj“. Netýká se to však všech komodit a lokalit v Česku.

Petr Havel 17.7.2020
Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Ilustrační foto.

Stojí-li někdo první v linii čelící dopadům stále četnějších extrémních projevů počasí, pak jednoznačně zemědělci. I proto je pro tento obor jednou z výzev tyto dopady minimalizovat. Počasí přitom ovlivňovalo úrodu zemědělských komodit i chovy hospodářských zvířat vždy, proto se v minulosti na komoditních burzách při tvorbě cen zemědělských produktů mluvilo o „trhu počasí“, který měl na růst nebo pokles cen dominantní vliv. Nešlo a nejde „jen“ o rizika sucha nebo povodní, ale i o s nimi související dopady, jako je přemnožení škůdců nebo plísní a houbových chorob.

Letos lze zatím hovořit o předpokládatelné dobré úrodě. Navzdory všem negativním projevům, jako byl nedostatek sněhu v zimě a vláhy v dubnu nebo červnové lokální povodně, nebylo počasí pro zemědělce letos takovou komplikací jako v předchozích letech. Poměrně chladný a na srážky relativně bohatý květen tak na mnoha místech země snad naplní přísloví „studený máj, v stodole ráj“. Samozřejmě se to netýká všech komodit a lokalit v České republice. Vždy lze najít oblast a komoditu, které nepřízeň počasí nějakým způsobem, třeba i významným, poškodí.

Zemědělské a hydrologické sucho

Letos by ale mělo být takových lokalit i komodit méně než třeba v roce 2018. Minimálně úroda základních obilovin, části olejnin nebo například brambor by proto letos měla být dobrá a na řadě míst i velmi dobrá. Týká se to i pícnin pro hospodářská zvířata, neboť až na výjimky prakticky všude na území ČR „narostla tráva“, což vidí i obyvatelé měst při pohledu na městskou zeleň, letos navíc (správně) sekanou s nižší intenzitou, než bylo zvykem dříve. To ovšem neznamená, že by se naše země vymanila z rizik sucha a projevů klimatických změn.

Je třeba rozlišovat zemědělské sucho ve vrstvě několika desítek centimetrů půdy (obvykle do 40 centimetrů, v níž koření většina hospodářských plodin i planě rostoucích bylin) a sucho hydrologické, jež se projevuje zejména poklesem hladin spodních vod a v praxi hladin ve studních. Aktuálně platí, že zatímco zemědělské sucho v ČR momentálně není, hydrologické stále existuje a ani nedávné povodně stav výrazně nevylepšily.

Mluvíme především o rostoucích teplotách, jež odčerpávají vláhu z dešťů tím, že teplejší vzduch absorbuje více vody v podobě páry. Ale pozor, je třeba rozlišovat zemědělské sucho ve vrstvě několika desítek centimetrů půdy (obvykle do 40 centimetrů, v níž koření většina hospodářských plodin i planě rostoucích bylin) a sucho hydrologické, jež se projevuje zejména poklesem hladin spodních vod a v praxi hladin ve studních. Aktuálně platí, že zatímco zemědělské sucho v ČR momentálně není, hydrologické stále existuje a ani nedávné povodně stav výrazně nevylepšily.

Oba pojmy se často směšují, a výsledkem je, že v „pětisetletém“ suchu čelí mnohá místa lokálním povodním, což se zdá protimluv. Vzhledem k tomu, že extrémní projevy počasí budou zřejmě stále četnější, stojí především pěstování zemědělských komodit před otázkou – jak se v budoucnosti těmto projevům bránit. Tato otázka svým způsobem souvisí s žádaným zvýšením soběstačnosti ČR v produkci některých komodit, především zeleniny a ovoce.

V těchto oblastech je totiž limitem krátká sklizňová sezona, tedy období, po které mohou naši pěstitelé zeleniny a ovoce nabídnout na domácí trh své produkty. Tato sezona trvá v zásadě jen několik měsíců v roce, a pokud spotřebitel požaduje čerstvé produkty, musí se – především v případech, kdy jde o komodity s krátkou dobou trvanlivosti – dovézt ze zahraničí.

Nové technologie

Cestou, jak čelit potenciální nepřízni počasí a zároveň prodloužit období sklizně tuzemské produkce, je pěstování zeleniny a ovoce prostřednictvím nových technologií– na zakrytých plochách. Ať jsou to skleníky (rajčata, okurky), fóliovníky (jahody) nebo pod různými typy textilií na poli (květák, ředkvičky či salát). Tyto technologie se začínají v poslední době rozvíjet i v naší zemi, což prodlužuje sezonu dodávek čerstvého zboží od našich pěstitelů na trh.

Cestou, jak čelit potenciální nepřízni počasí a zároveň prodloužit období sklizně tuzemské produkce, je pěstování zeleniny a ovoce prostřednictvím nových technologií – na zakrytých plochách. Problémem je, že tato strategie je možná jen u speciálních plodin, obilí „pod střechou“ na rozsáhlých plochách pěstovat nejde.

Asi nejdále v tom došla Jahodárna Vraňany, která je letos schopná prodávat na své farmě jahody od dubna až do listopadu. Stejně je ale již možné kupovat i celý rok rajčata pěstovaná v našich sklenících. Problémem je, že tato strategie je možná jen u speciálních plodin, obilí „pod střechou“ na rozsáhlých plochách pěstovat nejde.

Tady je cestou spíše vývoj nových odrůd odolnějších vůči suchu, rozšíření spektra odrůd může také prodloužit sklizňovou sezonu zeleniny a ovoce. Nakonec snad ještě krátká poznámka k nedávným povodním a názorům, jak se jim bránit. Lze jen konstatovat, že intenzivním dešťům a jejich negativním důsledkům se v praxi ubránit nelze, lze je však zmírnit, a to pouze pestřejší strukturou krajiny. Slunci a dešti ale zemědělci neporučí.

zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.