Důsledek kauzy Snowden: Internet nepomáhá šířit demokracii ani svobodu

Vyléčí více politiky digitální otřes lidstva? Německý mediální spor internetového pesimisty Evgenyho Morozova a optimisty Saschy Loba.

foto: © ISIFAČeská pozice

Kauza Snowden a s ní spojené zjištění, že rozsah celosvětového sledování digitální komunikace americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA) je obrovský, vyděsily uživatele internetu. Především internetoví optimisté přehodnocují svůj názor, že internet pomáhá šířit demokracii a svobodu.

Jejich rozčarování se podobá tomu východoněmeckých disidentů po pádu berlínské zdi – poté, co se ukázalo, že tajná služba Stasi nejen věděla téměř o každém jejich kroku, ale často jimi i manipulovala. V Německu se v souvislosti se sledováním NSA nedávno v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) odehrála diskuse o digitálních trendech dvou expertů na internet – Saschy Loba a Evgenyho Morozova.

Rozčarování internetových optimistů se podobá tomu východoněmeckých disidentů po pádu berlínské zdiLobo se digitálním problémům věnuje pravidelně v týdeníku Der Spiegel a patří k německým internetovým optimistům. Po aféře NSA se mu však zhroutil svět a jeho sebevědomí snížilo poznání vlastní naivity. Své prozření pak popsal v článku Digitální otřes lidstva. Rovněž v deníku FAZ na něj zareagoval Evgeny Morozov, jeden z nejznámějších počítačových expertů a internetových pesimistů na světě, článkem Více politiky.

Nesvobodná digitální komunikace

Sascha Lobo se odvolává na zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, jenž diagnostikoval trojí otřes sebevědomí lidstva zpochybňující jeho narcistické představy o sobě.

  • Prvním byl Koperníkův objev, že Země obíhá kolem Slunce, nikoli naopak. Tím mělo být zpochybněno, že člověk je středem vesmíru.
  • Druhým Darwinova evoluční teorie, že člověk pochází z lidoopů, která měla odporovat jeho stvoření Bohem.
  • Třetím Freudův postulát existence nevědomí, z něhož vyplývá, že člověk není pánem sebe sama.

Lobo k těmto třem otřesům přidává čtvrtý – digitální. Skončila představa lidstva o demokratizaci a svobodném organizování se díky sociálním sítím a necenzurovaným informacím, jež slibovala lepší svět. Digitální komunikace není svobodná, ale naopak vydaná na milost a nemilost NSA – od internetového bankovnictví, přes údaje o zdravotním stavu až po informace o spotřebitelském chování.

Internet změnil náš život a lidstvo se nyní dělí na dvě skupiny – na ty, kteří si sledování uvědomují, a na ty, co dosud nikoliv. Pokud se však někdo domnívá, že svému sledování zabrání, napíše-li dopis rukou na papír, nechce vidět, že jak v USA, tak v Německu je na poště každý dopis naskenován.

I kdybychom přestali používat všechny elektronické přístroje, budou údaje o nás neustále zaznamenávanéI kdybychom přestali používat všechny elektronické přístroje, budou údaje o nás neustále zaznamenávané – od finančního úřadu až po předplatné městské hromadné dopravy. Smažeme-li tedy svůj facebookový profil, nijak nám to nepomůže.

Nový internetový optimismus

Lobo si dále klade otázku: Je projevem důvěry a přátelství, odposlouchává-li NSA mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové, jež je stoupenkyní atlantického spojenectví? Na její příkaz sice policejní vrtulník přeletěl několikrát těsně nad americkým konzulátem ve Frankfurtu nad Mohanem a v telefonním hovoru s prezidentem USA Barackem Obamou přirovnala NSA ke Stasi, ale obě reakce spíše vypovídají o bezmocnosti kancléřky Merkelové.

Dle Saschy Loba dnes už víme, že internet slouží ekonomické špionáži a že závislost na amerických technologických společnostech se neustále zvyšuje. Uživatelé internetu vystřízlivěli ze svého snu o svobodě a demokracii, NSA zvítězila. Internet, jak jsme jej znali, skončil, navzdory tomu bychom neměli podlehnout naprosté skepsi. Je třeba vytvořit nový internetový optimismus – tentokrát takový, jehož součástí se stane sledování internetu.

Internetový skeptik, americký aktivista a stoupenec WikiLeaks Jacob Appelbaum, jenž žije v Berlíně, připomíná experiment „malého světa“ amerického sociálního psychologa Stanleyho Milgrama (1933–1984), dle nějž libovolná dvojice lidí může najít spojení mezi sebou prostřednictvím průměrně šesti osob. A to platí i pro špionáž. NSA však nesleduje celý internet, ale pouze hlavní servery, a data nejen získává, ale i jimi manipuluje.

Dle Saschy Loba je třeba vytvořit nový internetový optimismus – tentokrát takový, jehož součástí se stane sledování internetuZ internetu se stal nástroj ke sledování, přičemž mnohem efektivnější je sledovat servery než lidi, což omezuje pouze rozpočet. Jednou z možných, a dokonce funkčních ochran digitální komunikace je šifrování. Dle Tima Pritlova, britského občana a mediálního umělce, který žije v Berlíně, jde o zlý sen, ale realita je ještě mnohem horší.

Alternativní možnosti

Počítačový expert Evgeny Morozov, který se narodil v roce 1984 v Bělorusku a dnes žije USA, se ve své odpovědi domnívá, že Saschu Loba sice popudilo, že internet zneužily temné síly z Washingtonu a Silicon Valley, ale samotný internet nezavrhuje. Z toho však vyplývá, že nedokázal opustit ideu internetcentrismu, dle níž internet vyřeší všechny problémy lidstva.

To je však podle Morozova velký Lobův omyl, který mu znemožňuje zamyslet se nad alternativní digitální infrastrukturou. Problémem navíc je dosud převažující přesvědčení, že si internet stejně jako neviditelná ruka trhu poradí nějak sám. Přitom existují alternativní možnosti digitálního propojení, jež je třeba vzít v úvahu, protože to současné může být z dlouhodobého hlediska pro demokracii škodlivé.

Evgeny Morozov se domnívá, že bude-li internet nadále vládnout politice, internet bude všudypřítomný, ale s politikou se nesetkáme nikdeV téměř dvacetileté diskusi o internetu se v podstatě nemluvilo o digitální infrastruktuře nezávislé na privátních technologických firmách a sociálních sítích. A pokud se o to někdo pokusil, byl okamžitě umlčen argumentem, že internet nelze účinně řídit a že si své problémy nejlépe vyřeší sám. Technologické společnosti ze Silicon Valley jsou sice stejně krvelačné jako investiční bankéři z Wall Streetu, ale stávají se z nich andělé, kteří chtějí jednotlivými kliknutími zlepšit svět.

Internet a politika

Morozov je přesvědčen, že tato mylná představa brání rozvoji naší fantazie a prozření, že dokážeme vyřešit své technologické problémy sami a že můžeme politicky ovlivňovat nejen je, ale i ochranu vlastního soukromí. Pokud bude internet nadále vládnout politice, a otázka s ním spojená se týkat pouze digitálního propojení, nevyhnutelně dospějeme do situace, kdy internet bude všudypřítomný, ale s politikou se nesetkáme nikde.

Proto je nutná nová ekonomická politika, jež bude investovat obrovské finanční prostředky do veřejné digitální infrastruktury a současně usilovat o eliminaci oligarchie technologických společností a o právo občanů na vlastnictví osobních dat. Dle Morozova bychom se neměli snažit o nový internetový optimismus, který má na mysli Sascha Lobo, ale o nový optimistický postoj k veřejným institucím a o novou víru v možnosti politiky.