Dějiny lidstva neskončily: Budeme volit mezi islámem a komunismem?

Na článek Západní humanismus, který tři sta let dominoval světu, je v úpadku Hamidrezy Ajatolláhyho zareagoval Václav Makrlík. Dle něho má Ajatolláhy pravdu, že neomezovaný západní humanismus a liberální demokracie zažívají jedno ze svých nejkritičtějších období.

Lidská přirozenost není jen jedna. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lidská přirozenost není jen jedna. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Lidská přirozenost není jen jedna.

Hamidreza Ajatolláhy, emeritní profesor filozofie na Allameh Tabatáji Univerzitě v Íránu, se pokusil ve svém článku Západní humanismus, který tři sta let dominoval světu, je v úpadku ukázat, že islám je jedinou alternativou k vývoji lidstva. Dle něho západní společnost upadá, protože Boha nahradila liberální demokracií, racionálním humanismem, konzumem zatěžujícím životní prostředí a sekularizací.

Nejlepší řešení krize Západu nabízejí podle Ajatolláhyho abrahámovská náboženská vyznání, především islám. Západní pokusy o společenskou reformu, jako byly fašismus, nacismus a marxismus, respektive komunismus, selhaly a stejný osud čeká liberální demokracii. Teocentrismus – spojení náboženství, míněno Boha, se státem – íránského náboženského vůdce a státníka Chomejního (1902–1989) uvádí náboženství (Boha) do centra společenského diskursu. Tam, kde je Bůh, není sekulární humanismus třeba.

Konflikt duchovní a světské moci

Zatímco západní kultura spočívá v blahobytu a prezentuje jej jako nejlepší způsob života, islámské hodnoty jsou odlišné. Ajatolláhy je neuvádí, ale jsou známé od islámských konvertitů, zejména žen, pro něž je soužití s ortodoxním muslimem otroctvím. Západní způsob života ovládají sekulární humanistické režimy, přičemž teocentrismus Chomejního respektuje racionální řešení, jež však musí vyhovovat náboženskému učení – společnost je podřízena náboženství, které vykládají duchovní, a musí chránit lidské hodnoty založené na vedení Bohem.

Dějiny Západu po pádu Západořímské říše jsou konfliktem duchovní a světské moci – teokracie a sekularizace. Papežské schisma a kacířská hnutí, z nichž vznikla protestantská náboženství, vedly k sekularizaci společnosti. V masakrech první světové války zemřel křesťanský Bůh definitivně. Brzy se však ukázalo, že je nutné ho nahradit.

Podle Ajatolláhyho možná nastal čas, aby náboženství, tedy íránský islám, spasilo lidstvo, neboť humanismus přinesl lidstvu obrovské potíže. Dějiny Západu po pádu Západořímské říše jsou konfliktem duchovní a světské moci – teokracie a sekularizace. Papežské schisma a kacířská hnutí, z nichž vznikla protestantská náboženství, vedly k sekularizaci společnosti. V masakrech první světové války zemřel křesťanský Bůh definitivně. Brzy se však ukázalo, že je nutné ho nahradit. Ajatolláhy uvádí fašismus, nacismus a komunismus a za Atlantikem liberální demokracie.

Po holocaustu a masakrech druhé světové války se podstatnou součástí liberální demokracie stal humanismus prezentovaný jako ochrana lidských práv a svobody. Ten fungoval, než se zhroutila poslední totalitní ideologie komunismus, a především, než Západ nezničil autoritativní režimy na Blízkém východě (Irák, Sýrie) a v severní Africe (Libye) s cílem zavést v těchto muslimských zemích liberální demokracii.

Německo, zodpovědné za rozpoutání obou světových válek a holocaust, muselo po té druhé hledat vedle sekulární liberální demokracie i tradiční etiku, respektive náboženství. Nabízelo se pouze křesťanství. Vznikly dvě strany – Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťansko-sociální unie (CSU) –, které křesťanskou morálku začlenily do svého názvu. Na tom není nic špatného. Křesťanský model světa vyplývající z trojjedinosti Boha do sebe něco má.

Trojjediný Bůh

Alláha ani Jahveho, jež vyznávají abrahámovská náboženství, nikdo nikdy neviděl, navzdory tomu se Alláha dovolává íránská islámská teokracie i Ajatolláhy, jako by s ním denně chodili na kus řeči. V tom se neliší od křesťanských duchovních, kteří se Boha také dovolávají, jako by byl jejich kamarád. Islám odmítá zobrazovat boží tvář. Křesťanství je konkrétnější, neboť v Bibli stojí: „Bůh stvořil člověka k obrazu svému.“ Křesťanský Bůh je personifikovaný, křesťané vědí, jak vypadá – mohou ho vidět v každém stánku božím.

Má to ale háček. Křesťanská teologie definuje Boha jako trojjediného – Bůh otec, Bůh syn a duch svatý. Bůh otec symbolizuje nekonečný vesmír složený z nekonečně mnoha galaxií, ve kterém se občas vytvoří podmínky pro vznik života, tudíž i vědomí. Bůh otec tedy vše zplodil – od nejmenší částečky hmoty či energie až po nekonečný vesmír.

Křesťanská teologie definuje Boha jako trojjediného – Bůh otec, Bůh syn a duch svatý. Bůh otec symbolizuje nekonečný vesmír složený z nekonečně mnoha galaxií, ve kterém se občas vytvoří podmínky pro vznik života, tudíž i vědomí. Bůh otec tedy vše zplodil – od nejmenší částečky hmoty či energie až po nekonečný vesmír.

Bůh syn, Ježíš Kristus, představuje humanitní princip – základ evangelií tvoří láska ke všem a ke všemu. Jejím smyslem je zabránit, aby se lidstvo podléhající agresivním pudům vyhubilo. To bylo aktuální nejen v době Ježíšově, ale i před ním, čehož důkazem je Starý zákon, a platí i v současnosti.

Duch svatý symbolizovaný holubicí je špetkou vědomí, které každému udělil Bůh v okamžiku zázraku početí, abychom ho mohli poznávat exaktně vědou i intuitivně vírou. Toto poznávání a život dle starozákonního Desatera je hlavním smyslem lidské existence. Učení o trojjedinosti Boha je zatím nejdokonalejší teologicko-filozofickou doktrínou.

Panteismus, produkt západního myšlení počátku 18. století, rozpustil Boha v přírodě – je neosobní totožný s přírodou – a usiluje o smíření vědy s náboženstvím. Problém však spočívá v tom, že velkou část lidstva rozdělují dvě silná náboženství – křesťanství a islám. Pro ortodoxní muslimy je každý, kdo nevyznává islám „nevěřící pes“, a džihád (svatá válka) proti nim jejich povinností.

Slepá víra

Ajatolláhy má pravdu, že ničím neomezovaný západní humanismus je v úpadku, a společně s liberální demokracií, nyní i v důsledku koronavirové pandemie, zažívá jedno ze svých nejkritičtějších období. Islám se v jednom z hlavních dogmat od svého počátku nezměnil – vše, co se děje, vše existující, je vůle Alláhova.

Slepá víra vede k pasivitě, podrobení se člověka vyšší vůli většinou interpretované duchovními, což zabraňuje vývoji civilizace. Je to náboženská totalita vymykající se racionálnímu, v některých ohledech horší než bolševická

Tato slepá víra v nedefinovaného Boha existovala i ve středověké Evropě. První křížová výprava byla vedena pod heslem Deus le volt – Bůh tomu chce. Dovolával se ho i nacistický wehrmacht, jehož příslušníci nosili na opasku heslo Gott mit Uns – Bůh s námi. Slepá víra vede k pasivitě, podrobení se člověka vyšší vůli většinou interpretované duchovními, což zabraňuje vývoji civilizace. Je to náboženská totalita vymykající se racionálnímu, v některých ohledech horší než bolševická.

Do hry o ideologickou nadvládu nad světem vstupuje ještě jeden faktor, za nějž nemůže současný islám, ale moderní technologie – automatizace, robotizace a digitalizace obrovsky zvyšují produktivitu práce, přičemž vylučují většinu lidí z výrobního procesu i služeb. Aby při této produktivitě mohla výroba pokračovat, je třeba umožnit vyloučeným konzumovat. Proto bude zřejmě nutné zdanit práci, již vykonávají moderní technologie, a sociálními dávkami umožnit spotřebu.

V té či oné podobě to již funguje nejen u nás, ale i v řadě rozvinutých zemí. To je však v podstatě komunismus, jehož hlavním cílem bylo, že se každému dostane statků nikoli podle odvedené práce, tedy zásluh, což platí pro kapitalismus stejně jako pro socialismus, ale podle potřeb. Budeme volit mezi islámem a komunismem, nebo existuje jiné řešení? Překoná liberální demokracie dnešní krizi? Bude umravněna a stane se disciplinovanější? Bude ničím neomezovaný humanismus omezen? Jak to vše ovlivní koronavirová krize? Dějiny lidstva rozhodně neskončily.

Počet příspěvků: 2, poslední 11.3.2021 08:56 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.