Čtvrt roku před rozhodováním voličů není jasné, kdo bude vládnout

Odhad říjnových parlamentních voleb je nyní ošemetný, neboť volební modely jsou rozkolísané jako snad nikdy v minulosti. Velmi rozdílné výsledky agentur v relativně krátkém časovém úseku mohou odrážet ledacos. Vše je v každém případě otevřené, o překvapení nemusí být na podzim nouze.

Piráti a STAN ztrácejí dech, náskok před SPOLU a ANO mají těsný. (4. června... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Piráti a STAN ztrácejí dech, náskok před SPOLU a ANO mají těsný. (4. června... | foto:  Viktor Chlad, MAFRA
Piráti a STAN ztrácejí dech, náskok před SPOLU a ANO mají těsný. (4. června...

Na začátku prázdnin si politika vybrala oddechový čas. A není divu, letos se všichni na prázdniny těší asi mnohonásobně více než jindy. Pandemie ustoupila, byť vyhráno není a epidemiologové se netají obavami, zejména kvůli šíření mutace delta. Očkování, i když nepokročilo, jak by bylo zapotřebí, poskytuje mnoha lidem možnost bezpečnějšího pohybu při nakupování, návštěvách přátel, v práci či při kulturních akcích. Kdo by se chtěl starat o politiku! Zejména když si v uplynulých měsících pozornost přímo vydupávala.

Vždyť pandemie představuje fenomén biologicko-sociální, a tedy navýsost politický, zahrnující rovněž spory o míru restrikcí a jejich účinnost. Ministři zdravotnictví se střídali jak na běžícím pásu. Do toho se ještě ozval Ústavní soud s rozhodnutím o volebním zákonu. A když se začalo ukazovat světlo na konci pandemického tunelu, vrbětické výbuchy znovu explodovaly i v celostátním veřejném prostoru. Tornádo na Moravě proto mnozí toužebně považují za snad symbolickou tečku za dlouhou dobou neustálých pohrom a potíží.

Nikoli jediná varianta

Považovat po tom všem říjnové parlamentní volby za osudové, se proto zdá poněkud nadneseným pocitem. Nicméně někdy v září se asi vrátí. Odhad volebního výsledku nyní představuje dost ošemetnou záležitost, poněvadž volební modely jsou rozkolísané jako snad nikdy v minulosti. Velmi rozdílné výsledky agentur v relativně krátkém časovém úseku mohou odrážet ledacos, z takříkajíc přirozených příčin nutno uvést alespoň následující.

Agentury mohou používat odlišné, byť akceptovatelné postupy, jak se dopracovat ke svým číslům (třeba ve výběru vzorku či způsobu kladení otázek). A zveřejňují zpravidla volební modely, tudíž si musejí nějak poradit se skupinou respondentů, kteří nevědí, zda se voleb zúčastní, leč projevují určité stranické preference. A navíc, část občanů, již nyní tvrdí, že se k volbám dostaví, nakonec nedorazí, zatímco část těch, kteří dnes vehementně deklarují „Volit nejdu!“, nakonec změní názor.

Především příznivci obou opozičních koalic, Spolu a Pirátů a Starostů (neformálně označované jako PirStan), doufají, že jejich favorité sestaví příští vládu. Jde o jednu z pravděpodobných variant, ale nikoliv o jedinou. Proti může promluvit řada činitelů.

Uvedené skutečnosti se do výsledného odhadu musejí nějak vkomponovat, nejčastěji na základě zkušenosti z minulosti. I proto je moudré k volebním modelům přistupovat s jistou rezervou, i kdyby kolísaly méně než v současnosti. Především příznivci obou opozičních koalic, Spolu a Pirátů a Starostů (neformálně označované jako PirStan), doufají, že jejich favorité sestaví příští vládu. Jde o jednu z pravděpodobných variant, ale nikoliv o jedinou. Proti může promluvit řada činitelů.

V přímém souboji o hlasy voličů totiž spolu boxují především strany sobě blízké, které se ucházejí o podobný elektorát. Je proto naivní nabádat obě hlavní opoziční koalice, aby se v zájmu porážky Andreje Babiše přestaly hašteřit. Na volebním trhu jsou totiž objektivně největšími konkurentkami – předseda hnutí ANO znamená nepřítele převážně nepřímého, zástupného, referenčního.

I kvůli ostrému vzájemnému zápasu nemusí součet mandátů pro obě opoziční koalice překročit stojedničku. V některých volebních modelech uvedenou hranici překonávají, v jiných ale ne. Jeden z rozhodujících faktorů voleb může tvořit skutečnost, kolik kandidujících subjektů nakonec překoná volební klauzule. Čím více, tím obtížněji se bude formovat jakákoliv funkční většina, a tím hůře se budou PirStan a Spolu dobírat k majoritě.

Údiv nad sestavou

Menší strany totiž případného úspěchu dosáhnou zčásti díky přesunu voličů od subjektů větších. A pak: čím méně hlasů propadne pod klauzulemi, tím drobnější bonus v mandátech mohou očekávat ti, kdo klíčovou laťku zdolají. Přičemž nový volební zákon nyní větším stranám nic nepřidá v menších volebních obvodech. Ale ani když se PirStan a Spolu dokážou přehoupnout přes 101 mandátů, nemusejí nakonec vládní koalici uzavřít.

Politiku dělají lidé, kteří si vytkli za životní kariérní cíl dotáhnout to alespoň na ministerstvo, byť o něm z taktických důvodů nemluví moc nahlas. Nicméně v zásadě jde o normální motivaci. Voliči se pak ale po uzavření volebních místností mohou docela divit, jaká sestava jim bude po další čtyři roky vládnout.

Politické strany totiž zpravidla dávají přednost řešení, kdy se o „vládní kořist“ dělí pokud možno co nejmenší počet subjektů. Pokud tedy existuje matematicky možná většina složená ze dvou stran a nějaká jiná ze tří, pravděpodobněji se uskuteční první varianta. Do hry však vstupuje i ideová orientace, a tudíž tříčlenná koalice programově blízkých stran vznikne pravděpodobněji než dvoučlenná sestava stran ideově od sebe vzdálených.

Českou politiku navíc štěpí osa jménem Andrej Babiš, kterou však může hnutí ANO oslabit, pokud by po volbách na premiéra nominovalo někoho jiného ze svých řad. Politiku dělají lidé, kteří si vytkli za životní kariérní cíl dotáhnout to alespoň na ministerstvo, byť o něm z taktických důvodů nemluví moc nahlas.

Nicméně v zásadě jde o normální motivaci. Voliči se pak ale po uzavření volebních místností mohou docela divit, jaká sestava jim bude po další čtyři roky vládnout.Vše je každopádně stále otevřené, o překvapení nemusí být na podzim nouze.