Co čeká nového ředitele protikorupční policie

Pro nástupce plukovníka Martince je připraveno mnohem více úkolů, než si možná sám myslí.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, ilustrační fotoČeská pozice

KOMENTÁŘ Zdeňka Ondráčka / Ve středu 15. května skončil ve funkci ředitele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) plukovník Tomáš Martinec. Pomyslný vaz mu zlomil spor s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Útvar nyní vede dosavadní náměstek a nový ředitel útvaru se hledá.

Obsazování služebních míst se řídí služebním zákonem (zákon č. 361/2003 Sb.), a to třemi způsoby:

  • Na místo se přihlásí policista, který má vyšší hodnost (neplést s hodnostním označením policisty) než vyžaduje volné služební místo. Takový policista by se měl na volné služební místo dostat přednostně. Přestože se o volnou pozici přihlásil bývalý náměstek policejního prezidenta Pavel Osvald, který je toho času v záloze a je ve služební hodnosti vyšší než volná pozice, nebylo mu toto místo dáno.
  • Druhým způsobem je vyhlásit na volné místo poptávkové řízení. Do toho se mohou přihlásit policisté ve stejné služební hodnosti. Přihlásit se do něj bylo možné do 20. května.
  • Kdyby se nikdo nepřihlásil, anebo nebyl nikdo vybrán, je tu třetí způsob, a to vyhlášení výběrového řízení. Do toho se mohou přihlásit policisté, kteří mají služební hodnost o jeden stupeň nižší a splňují zadávací požadavky. Jaké požadavky to jsou? Jakékoli, podle toho, jaké zadá vyhlašovatel výběrového řízení. Vzhledem k tomu, že většina výběrových řízení je „šita“ na míru konkrétnímu uchazeči, který je již předem osloven a vybrán, lze podle zadání také poznat, kdo ve výběrovém řízení „zvítězí“. Ostatní pak tvoří křoví. Někdy se jedná o předem připravený kompars, kdy policisté tvořící křoví dostanou nabídku později a jinam.
Kvantita a kvalita

Pozice ředitele protikorupční policie je sice prestižní místo, ale také místo, kde jen málokdo vydrží déle než dva roky. Posledních několik ředitelů je toho důkazem. Asi není pochyb o tom, že nový ředitel by měl mít jasnou představu, jak a kam protikorupční policii vést a co bude jeho prioritou. Měl by však také vědět, v jakém stavu se útvar nachází.

Pokud bychom tuto otázku položili bývalému řediteli Tomáši Martincovi nebo i policejnímu prezidentovi Martinu Červíčkovi, možná bychom slyšeli jen slova chvály. Jak útvar pod vedením Martince zvýšil počet stíhaných skutků, stíhaných osob, množství zajištěného majetku atd. Vše by bylo hezky barevně, to aby se to líbilo, doloženo tabulkami a grafy.

Útvar by měl také začít odhalovat, jak má ve svém názvu, a nikoli jen vyšetřovat na základě přijatých oznámení

Ano, to je pravda, ale má být tento útvar hodnocen za množství, nebo za kvalitu odvedené práce? Pokud budeme hodnotit množství vyšetřovaných případů na odboru závažné hospodářské trestné činnosti nebo na odboru daní, můžeme snad ještě připustit kvantitativní měřítko, i když i tam by měla být pozornost směřována na nejzávažnější případy. Jenže to by musel útvar také začít odhalovat, jak má ve svém názvu, a nikoli jen vyšetřovat na základě přijatých oznámení. Kdyby vše fungovalo správně, měl například odhalit daňové úniky v souvislosti s nelegální výrobou lihu.

Nového ředitele tedy čeká práce na novém vymezení působnosti útvaru, a to tak, aby byli jeho podřízení schopni trestnou činnost odhalovat, protiprávní jednání bezchybně dokumentovat a odpovědné osoby obvinit a usvědčit v kvalitě, která obstojí u soudu. Schopných vedoucích, vyšetřovatelů i operativců je na těchto dvou odborech ještě dost.

Odbor, ve kterém zuří boj

Složitější situace je však na odboru korupce, který je personálně obsazen zhruba čtyřiceti osobami. Tento odbor je v rámci celého útvaru nejvíce vidět díky mediálně známým kauzám. Domnívám se, že zejména u tohoto odboru by měl být hlavní důraz kladen na kvalitu práce. Ta však stále chybí.

Připomeňme, že právě z tohoto odboru neustále unikají informace o vyšetřovaných kauzách, dochází k opakovanému vyzrazování utajovaných informací, například skutečných identit utajovaných svědků, kteří se tím dostávají do složité životní situace. Odbor se také neustále personálně obměňuje. O problémech jsme psali například v článku Z protikorupčního odboru odešli další čtyři policisté.

GIBS by si pomalu mohla na odboru korupce zřídit detašované pracoviště

Žádný z těchto faktů není vizitkou kvalitní práce. To měl řešit již bývalý ředitel Martinec. V posledních měsících jeho ředitelování mu přistálo na stole několik oficiálních stížností na vedení odboru, poukazující na projevy mobbingu a bossingu. Podmínky pro výkon služby jsou na odboru korupce pro některé příslušníky doslova peklem. Jenže neřešilo se nic a vedení odboru mělo Martincovu důvěru.

Nový ředitel protikorupční policie by měl tedy vědět, že na odboru korupce zuří boj mezi vedením a jejich podřízenými. Bylo podáno hned několik trestních oznámení, kterými se zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Některá oznámení jsou podávána mezi policisty samotnými, jiná občany, kteří s prací protikorupční policie přišli do styku a podávají je na činnost policie a dozorových státních zástupců. GIBS by si pomalu mohla na odboru korupce zřídit detašované pracoviště.

O problémech na tomto odboru ví i policejní prezident Martin Červíček, neboť několik policistů informovalo o dění na odboru ombudsmanku policie, která byla také požádána o pomoc. Na základě stížností se děním uvnitř zabývá také odbor vnitřní kontroly policejního prezidia.

Pro nového ředitele je připraveno mnohem více úkolů, než si možná sám myslí.