Británie a Německo se rozhodly z krize proinvestovat, nikoli projíst

Britský ministr financí Sunak hodlá investovat do nových technologií. U německé kancléřky Merkelové činí tyto investice čtvrt bilionu korun.

Jan Klesla 19.3.2021
Veřejné finance a investice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Veřejné finance a investice. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Veřejné finance a investice.

Nemocnice praskají ve švech, podnikatelé bojují proti zavírání firem a průmyslu, lidé se bojí o život, práci a holou existenci a vy byste chtěl dávat peníze start-upům? Nějakým dětem v tričku a džínách, co si za ně akorát koupí předražené sladké kafe do kelímku a pustí si k němu počítačové hry? Při tomto pomyšlení si leckdo poklepe na čelo, ale přesně to dělá britská vláda premiéra Borise Johnsona – v rozpočtu představeném na začátku března našla v přepočtu 11,5 miliardy korun na vytvoření světově úspěšných firem.

Konzervativní kabinet má přitom kromě koronaviru na bedrech i brexit a zvažuje, že bude muset zvýšit daně, a tím pošlapat základy své politiky od dob Margaret Thatcherové. Navzdory tomu považuje tamní ministr financí Rishi Sunak za prioritu fond, který bude investovat do nových technologií budoucnosti – proto se jmenuje The Future Fund. Naváže dokonce na jeho první loňskou verzi, která poskytovala půjčky start-upům společně s investory jako součást záchranného balíčku proti dopadům covidu-19.

Budoucí motory ekonomiky

Nový fond se ale už dívá víc dopředu a bude pomáhat rozvoji větších firem a jejich útoku na světový trh s cílem udržet Londýn jako světové obchodní a technologické centrum i po rozvodu s Evropou. Ani kontinent nezahálí, třeba německá kancléřka Angela Merkelová odkáže své zemi podobný fond v hodnotě čtvrt bilionu korun, tedy pětiny českého ročního státního rozpočtu. Brusel pak investuje do nadějných firem v Evropské unii od 15 do 400 milionů.

Řádově větší peníze dává prostřednictvím existujících fondů, naposledy přihodil navíc touto cestou miliardu eur. Mimochodem peníze z EU má jako investici většina velkých českých soukromých fondů už dávno. To je nejpádnější odpověď každému, kdo by se zlobil, že veřejné peníze do soukromého investování nepatří – už tam dávno jsou. Čeští investoři často říkají, že peněz je na trhu dost. I to se může s ekonomickou krizí rychle změnit, ale hlavním problémem je, do jakých firem a projektů je dávají, či spíš nedávají.

Budoucími motory ekonomiky, na které míří Britové, Němci i euroúředníci, jsou umělá inteligence (AI), blockchain či finanční technologie – miliardy z kapes daňových poplatníků potečou do odvětví, která straší ze všech stran, že nás zmanipulují, či díky kterým se spekuluje s bitcoiny, nebo „přihlouplými“ pohyblivými obrázky za miliony

Budoucími motory ekonomiky, na které míří Britové, Němci i euroúředníci, jsou umělá inteligence (AI), blockchain či finanční technologie – miliardy z kapes daňových poplatníků potečou do odvětví, která straší ze všech stran, že nás zmanipulují, či díky kterým se spekuluje s bitcoiny, nebo „přihlouplými“ pohyblivými obrázky za miliony. Či dokonce finančníkům, kteří mají peněz dost. Jenže právě tady vznikají nové motory ekonomiky, i když to může vypadat směšně.

Jak se ale asi lidé dívali na Václavy Laurina a Klementa, když se koncem 19. století rozhodli, že namísto jízdních kol začnou vyrábět v Mladé Boleslavi automobily? Jenže v Česku zatím nových automobilek moc není. Z nedávné doby je velkým úspěchem třeba investice do rozvozu potravin Rohlík.cz nebo odložených plateb Twisto.

Vytvářejí pracovní místa a svým investorům přinášejí velké zisky, ani jejich zakladatelé ale asi nevěří, že se jim podaří rozšířit víc než do několika sousedních zemí – konkurence je v jejich oborech obrovská, ať gigant Amazon, nebo švédská Klarna. Naposledy ve světě prorazil z Česka akorát antivirový Avast, který nedávno oslavil třicátiny.

Ještě o krok dřív

Technologie budoucnosti jsou obrovsky rizikové, přičemž je nesmírně obtížné oddělit zrno od plev, a nejsou-li peníze, nevzniká dost dobrých projektů. Začarovaný kruh se už dávno rozhodli rozetnout Izraelci a snížili riziko přilitím veřejných peněz. V nedalekých zemích se to daří. Estonsko není jen vzorem pro eGovernment, ale dalo světu firmy, jako je Skype nebo Transferwise. V oboru AI prorazily ale i ze země, kde byste to nečekali. Rumunský UiPath se veze na vlně automatizace a mají v něm peníze i čeští investoři.

U nás na rozdíl od Británie, kde se dávají peníze do růstu světových společností, musíme jít ještě o krok dřív, podpořit rozvoj od počátku. A nešetřit na tom. Dokonce na každou korunu pomoci firmám by měla připadnout koruna na vznik nových. Třeba namísto investic do infrastruktury.

U nás ale na rozdíl od Británie, kde se dávají peníze do růstu světových společností, musíme jít ještě o krok dřív, podpořit rozvoj od počátku. A nešetřit na tom. Dokonce na každou korunu pomoci firmám by měla připadnout koruna na vznik nových. Třeba namísto investic do infrastruktury.Sice je pravda, že dálnici z Prahy do Ostravy jsme měli mít dávno, ale dluh, který krizí neodvratně vznikne, nám v budoucnu nesplatí. Zkrátka, beton daně neplatí.

Z druhé strany je kromě peněz třeba i nepřiklopit nad novými technologiemi pokličku a neudusit je zákony a administrativou, o čemž by běžní podnikatelé mohli vyprávět. Pokud se z pouhého strachu ze všemožných kryptoměn a vraždících robotů k nim budeme chovat jako téměř k biologickým zbraním, budou v nich mít podnikatelé v Evropě mnohem těžší život než v USA nebo Británii. A odstěhují se tam. Tomu pak žádné peníze navíc nezabrání. Proregulovat se k prosperitě se ještě nikomu nikdy nepodařilo.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.