Bláhové snění (6.) Sedm iluzí k ohlupování davů

Transformace iluze v realitu je strategií všech padouchů všech dob, všech věr a všech nauk. Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou.

Podle anglického filozofa Rogera Scrutona svoboda není vrozená, nýbrž pěstovaná, vypracovaná a zasloužená. foto: © archivČeská pozice

Podle anglického filozofa Rogera Scrutona svoboda není vrozená, nýbrž pěstovaná, vypracovaná a zasloužená.

Iluze vítězí nad skutečností a iracionalita nad rozumem tak, že se stávají davovou vírou a skupinovou emocí, většinovým názorem a samozřejmostí, o nichž nelze, a proto ani nesmí pochybovat. Transformace iluze v realitu je osvědčená strategie všech organizovaných padouchů všech dob, všech věr a všech nauk.

Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou. Kdo o ní pochybuje, je bludař, kacíř, služebník ďáblův, zpátečník, podvratník, záškodník. Kdo nejde s námi, je proti nám. Kdo nevěří v globální oteplování, je vrah planety. Kdo nevěří ve věčnou spásu evropského nadstátu, je šovinista s nacistickými sklony. Kdo pochybuje o blahodárnosti záplavy cizích kultur na úkor domácí, je rasista.

Aby iluze mohla zůstat skutečností a lež pravdou, potřebuje vymýtit pochyby a umlčet pochybovače. A nahradit realitu bláhovým sněním dávajícím ovládaným davům falešné naděje.

Sedm bláhovostí

Zrovna, když jsem se pouštěl do pokusu sestavit výčet bláhovostí tvořících živnou půdu pro padouchy k ohlupování a ovládání davů, zjistil jsem ke svému lenošskému potěšení, že mě v tom předběhl anglický filozof Roger Scruton. Ten jich ve své knize The Uses of Pessimism and The Danger of False Hope (Použití pesimismu a nebezpečnost falešné naděje) vyjmenoval sedm. Na lepší by nikdo přijít nedokázal.

  • Bláhovost nejlepšího scénáře. Naivní a destruktivní optimismus očekávající ty nejlepší představitelné výsledky a vymazávající z reality všechny možné horší scénáře, s nimiž pak nepočítáme a zapomínáme se na ně připravit. Scruton ji vidí jako „narkomanii závislosti na nerealitě“ nejen v politice, ale i byznysu a bankovnictví. Pramenem největších zločinů, jako je holokaust a gulag, je „opojení falešnými nadějemi“. Všechny iluze „zářné budoucnosti“.
  • Bláhovost vrozené svobody. Pochází z Rousseauova romantického paradoxu, že „člověk se rodí svobodný, a přesto je všude v okovech“. Scruton argumentuje, že svoboda není vrozená, nýbrž pěstovaná, vypracovaná a zasloužená. Zaplacená sebekázní, plněním povinností a odpovědností, dobrovolnými ústupky svobodě druhých. Udržovaná institucemi a zákony, které ji chrání. Pěstovaná prací a tvorbou, úctou k druhým, jejich vlastnostem a vlastnictví. Cenou svobody je vzájemnost. Iluze „vrozené svobody“ naopak boří konstrukce, které svobodu tvoří.
  • Bláhovost utopická. Nastupuje, když nad rozumem vítězí iluze bezkonfliktní společnosti hledající a nabízející „konečná řešení“ nikoli toho či onoho konkrétního problému, nýbrž všech problémů lidského života. Původ má v Rousseauově vysněné iluzi „všeobecné vůle“. Konstruuje abstraktní ideálno na zničení konkrétního skutečna.
  • Bláhovost nulového součtu. Známý „zero sum“ levicové ekonomie. Iluze konečnosti zdrojů, víra, že vše, co někdo vydělá, je vždy na úkor někoho jiného. Nebere na vědomí obrovský rozdíl mezi ekonomickou prosperitou dnešní a chudobou primitivních společností. Tedy historickou skutečnost, že lidstvo prošlo obrovským ekonomickým pokrokem a růstem jen díky obchodním transakcím, na nichž získávají obě strany. Bláhovost nulového součtu je příčinou závisti, nenávisti, konfliktu a chudoby.
  • Bláhovost plánování. Ekonomický projev bláhovosti utopické, iluze, že plánování výroby a distribuce vyřeší nedostatky, chyby, či nespravedlnost svobodné tržní výměny. Posedlost regulacemi vytváří systém, v němž chyby jimi způsobené se napravují dalšími regulacemi, až vznikne struktura neschopná chyby napravovat. Takovou strukturou byl komunismus a stává se jí Evropská unie se svými 30 tisíci regulacemi, z nichž žádná není nikdy zrušena, nýbrž hromadí se do slavného nekonečného acquis communautaire, z nějž se už nedá zjistit, co přesně se smí a co nesmí, a který vede Evropu k ekonomickému úpadku a ztrátě demokracie.
  • Bláhovost hybného ducha doby. Iluze, že historie prochází jakýmsi logickým a automatickým duchovním vývojem od horšího k lepšímu. Tato iluze upírá člověku svobodu volby a snaží se přepisovat minulost přítomností a budoucností, místo aby mu dovolila se z minulosti poučit a iluzí se vystříhat. Její odnoží je iluze „pokroku“, která sice může platit ve vědě a technologii, ale je smrtícím jedem v politice, je-li poháněná setrvačností „pokrokových změn“ odřezávající přítomnost od minulých zkušeností a užitečných tradic.
  • Bláhovost agregace. Hromadění iluzí, představ, očekávání, práv či požadavků do stále rostoucího seznamu, kterým se určité skupiny vnímané jako znevýhodněné domáhají výhod na jiných skupinách vnímaných jako zvýhodněné, až se karta obrátí a ze zvýhodněných se stanou znevýhodnění, a naopak. Sem patří všechny ty „antidiskrminační“ regulace odebírající zaměstnavatelům právo zaměstnat, koho chtějí, nebo „pozitivní diskriminace“ zvýhodňující různé menšiny před většinami.

Bláhové snění ve všech svých sedmi aspektech je zjevně duševní choroba opakovaně ohrožující svobodu a tvořivost lidstva. Jakou léčbu na ni Scruton doporučuje, si povíme příště.

Počet příspěvků: 2, poslední 24.3.2012 01:30 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.