Bláhové snění (38.) O přírodě aneb Tak to na světě chodí

Básník Lukrécius v básni se sedmi tisíci verši shrnul Římanům v nádherné poetické latině řecké vědecké poznatky o tvůrčím kosmu a přírodě.

Titus Lucretius Carus (okolo 97–55 před naším letopočtem) a jeho báseň De rerum natura. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Titus Lucretius Carus (okolo 97–55 před naším letopočtem) a jeho báseň De rerum natura. | foto: © repro foto, kresba Peter Paul Rubens, montáž ČESKÁ POZICEČeská pozice
Titus Lucretius Carus (okolo 97–55 před naším letopočtem) a jeho báseň De rerum natura.

Navzdory všem svým vadám, korupci, oligarchii, krutosti a zotročování poražených je římská republika, než se přemění v impérium, záviděníhodným prostorem otevřené, vášnivé, kultivované a necenzurované debaty a výměny názorů na vše kromě nezpochybnitelné státnosti a svrchovanosti Říma. Rebelie proti nim se trestá ukřižováním.

Tomu republikánští vojevůdci a guvernéři holdují natolik hojně, že tesařská výroba křížů (přesněji „téček“) patří mezi nejlukrativnější řemesla a odlesňuje Středomoří. Jen na potrestání Spartakova povstání otroků v roce 71 před naším letopočtem generálové Crassus a Pompeius potřebovali jedenáct tisíc křížů. Kopce a cesty rebelantské Judeje od okupace v roce 63 před naším letopočtem pravidelně lemují stovky ukřižovaných.

Nevíra v nadpřirozené

Výměnou za loajalitu však Řím odměňuje všechny okupované národy absolutní rasovou, etnickou a náboženskou tolerancí a jejich mimořádně zasloužilé příslušníky honoruje římským občanstvím. Pod vlivem uctívaných řeckých filozofů panuje náboženská svoboda sahající od pověrčivé víry v moc a slávu kteréhokoli keltského či egyptského boha či bůžka i neviditelného židovského Hospodina a jakoukoli další modlu, kterou si kdokoli dokáže vymyslet, až po svobodu absolutní nevíry v cokoli nadpřirozeného.

Výměnou za loajalitu Řím odměňuje všechny okupované národy absolutní rasovou, etnickou a náboženskou tolerancí

Ta přichází v římských intelektuálních kuloárech inspirovaných řeckými stoiky a epikurejci do módy okolo roku 50 před naším letopočtem a vrcholí mohutnou básní o sedmi tisících verších. Cicero ji v dopise bratrovi recenzuje jako „oplývající brilantním vědeckým géniem, ale zároveň výsostně estetickou“. Pod titulem De rerum natura (O přírodě aneb Tak to na světě chodí) shrnuje Římanům v nádherně poetické latině Cicerův a Caesarův současník Lukrécius řecké vědecké poznatky o tvůrčím kosmu a přírodě osvobozených od rozmarů a vrtochů bohů, démonů, duchů a veškerých pověr.

Báseň je oslavou rozmanitosti a svobody fantazie a tvoření osvobozující od strachu ze smrtelnosti a posmrtnosti, který je „zatměním mysli nevnímajícím svítání zářivých paprsků světla“. Dá se však „zahnat vnímáním Přírody a jejích zákonů“, které nás učí, že „nic se nerodí z ničeho“.

Člověk jako shluk atomů

Jakmile se oprostíme od víry v „božský původ věcí“, rozjasní se nám vnímání „neviditelných částic, z nichž jediných se všechno tvoří“, a procesů, ve kterých „cokoli může vznikat z čehokoli“, v „nekonečném experimentování“. Substanci kosmu, která je věčná, tvoří atomy vířící v nekonečném prázdnu coby primární zárodky tvorby věcí, z nichž tvůrkyně všeho Příroda reprodukuje všechno a cokoliv jejich srážením, spojováním a odpojováním, nepřetržitě, bez zastavení, bez odpočinku, bez nalezení klidu v nikom a ničím nestvořeném prostoru bez hranic zejícím do nekonečna na všech stranách.

Člověk je jako všechno ostatní shlukem atomů, které se smrtí opět rozvíří do prostoru, aby vytvořily další shluky

Člověk je jako všechno ostatní shlukem atomů, které se smrtí opět rozvíří do prostoru, aby vytvořily další shluky. Nové věci vznikají změnami směru proudění atomů čili jejich odbočkou, zahnutím, ohnutím či vyhnutím (declinatio, inclinatio, clinamen), které je zdrojem svobodné vůle, odbočením od daného směru. Lidský osud není řízen bohy, nýbrž svobodnou vůlí rozhodující se mezi blahem a utrpením, zdravím a chorobou, životem a smrtí. Posmrtná pekla a útrapy v takto uspořádaném kosmu nemají místo. Duše sestává ze stejných částic a umírá a rozkládá se stejně, „jako lahodná vůně vína vyprchává do vzduchu“.

Pramenem všeho zla jsou pověrčivé bludy všech oficiálních náboženství, které člověku slibují naději a lásku, ale vyzývají ho k sebeobětování a útrapám, vyhrožují mu krutými tresty, čímž ho ke krutosti inspirují a povzbuzují. Bozi, polobozi, démoni, fúrie, harpyje, satyrové a andělé jsou všechno výmysly k nahánění strachu. Nejvyšším smyslem lidského života je pěstování blaha a zmírňování utrap. Útrapy vznikají ze sebeklamů a nechápání zákonů a principů přírody a přirozenosti.

Předchůdce Darwinovy evoluce

Studium a chápání přirozenosti všech věcí a pokora vědomí, že člověk je jen jedním z mnoha výtvorů, vede k duševnímu klidu a požitku ze života svého i života druhých tvorů. Ke klidné laskavosti smířené s vědomím, že všechno se znovu vrací a rozkládá do svých atomů, které dál víří a odbočují ve vytváření dalších zábavných věcí a tvorů.

Lukréciův věčný, nekonečný a nekonečně dramatický vesmír s nekonečně tvořící přírodou je o dvě tisíciletí předchůdcem Darwinovy evoluce

Lukréciův věčný, nekonečný a nekonečně dramatický vesmír s nekonečně tvořící přírodou je o dvě tisíciletí předchůdcem Darwinovy evoluce a manifestem vědeckého ateismu. Jeho refrénovitě opakované varianty veršů o „neustálém zmítání prvotních zárodků v mocném prázdnu“ a „nekonečných variantách tvorby“ člověku vracejí radost ze života v přítomnu a oprošťují ho od bázně z budoucna. A tím kladou základní kámen dalšího pilíře západní civilizace zvaného humanismus.

S nástupem církve ve 4. století Lukréciova kniha zmizí z oběhu a tisíc let bude nezvěstná, známá jen ze zmínek nadšených čtenářů, jako byli Cicero a Vergilius. Milovníci blaha a laskavosti však po ní nepřestanou pátrat. Až v roce 1417 ji zcela náhodou, zapadlou v hromadě neprobádaných latinských spisů v archivu jednoho německého kláštera objeví bývalý sekretář sesazeného papeže a přímý svědek kostnické popravy a obdivovatel Jana Husa a Jeronýma Pražského (jeho slovy „noblesního a skvělého génia“) fráter Poggio Bracciolini. Nadělá z ní desítky kopií, které rozešle svým přátelům po Itálii.

A odstartuje tím vrcholnou renesanci.

Počet příspěvků: 2, poslední 28.4.2014 12:53 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.