Ceska Pozice

Bitcoin vyvolává emoce. Ale kritizovat lze i bez zbytečných mýtů

Je legitimní považovat bitcoin za zbytečnost, ale je škoda to činit na základě neustále se opakujících predikcí, jež stojí na nepochopení, jak funguje jeho peněžní zásoba.

Bitcoinová bublina. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

Bitcoinová bublina.

Bitcoin pálí hodně elektřiny, ale ještě víc by mělo pálit, že je debata o energetické náročnosti první z kryptoměn plná zbytečných mýtů. A nejsou to jen drobnosti, ale zásadní omyly, které můžou úplně změnit pohled na bitcoin. Je legitimní považovat tuto měnu za zbytečnost a každou její sekundu v elektrické síti za vyhozenou do vzduchu, ale je škoda to činit na základě neustále se opakujících predikcí, které stojí na nepochopení, jak funguje peněžní zásoba bitcoinu.

Tím hlavním a nejčastějším mýtem je, že energetická náročnost bitcoinu do budoucna poroste. Je to možné, ale musely by být splněny některé odvážné podmínky. Těžba bitcoinu není sofistikovaná práce. Všechny ty stroje pálící elektřinu v konečném důsledku jen hledají správné číslo mezi nulou a přibližně 4,3 miliardy, nic víc.

Čím výkonnější mají těžaři stroje, tím rychleji se správné číslo najde, ale bitcoin si toho všimne, a udělá automaticky hledání složitější. V průměru se proto správné číslo najde jednou za deset minut. Kdo ho najde, získá dvojí odměnu – nové bitcoiny a dobrovolné poplatky za transakce.

Nepálit víc, než vydělat

Nových bitcoinů bylo na začátku každých deset minut 50, později se těžilo jen 25, pak 12,5 a v současnosti 6,25 bitcoinu. Každé přibližně čtyři roky se odměna sníží na polovinu, což je zásadní. Těžaři totiž chtějí vydělat peníze, proto nepálí více, než mohou vydělat – 6,25 bitcoinu v odměně a v některých dnech až jeden bitcoin za poplatky, obvykle mnohem méně. Celkem je dnes 7,25 bitcoinu zhruba pět milionů korun. Těžaři po celém světě proto nemají motivaci pálit elektřinu za více než pět milionů korun každých deset minut.

Těžaři chtějí vydělat peníze, proto nepálí více, než mohou vydělat – 6,25 bitcoinu v odměně a v některých dnech až jeden bitcoin za poplatky, obvykle mnohem méně. Celkem je dnes 7,25 bitcoinu zhruba pět milionů korun. Těžaři po celém světě proto nemají motivaci pálit elektřinu za více než pět milionů korun každých deset minut.

Jednou za čtyři roky ale odměna spadne na polovinu, takže v roce 2024 to bude jen 3,125 bitcoinu. To znamená, že těžaři nebudou pálit pět milionů korun, aby se dostali k polovině odměny. Ti, kteří mají nejdražší elektřinu, budou muset vypnout. Jediné, co by je zachránilo, je růst ceny bitcoinu. Ta se proto musí každé čtyři roky zdvojnásobit, aby se pálilo stále stejně elektřiny. Ne víc, ale stejně. V roce 2028 bude odměna oproti dnešku na čtvrtině, cena by tak musela vyrůst čtyřikrát. A pojďme ještě dál.

V roce 2050 bude odměna 128krát menší než dnes, jeden bitcoin by musel stát 88 milionů korun, aby se pálilo pořád stejně elektřiny. Nesmíme ale zapomenout na poplatky, ty by mohly motivaci těžařů pálit elektřinu zvýšit. Za každých deset minut se udělá zhruba dva tisíce transakcí, o moc víc jich bitcoin neumí a umět nebude. Kdyby každá transakce byla drahá, třeba za tisíc korun, celkem by těžaři byli ochotní pálit dva miliony korun v elektřině jen kvůli poplatkům. Aby se pálilo stejně jako dnes, stačila by bitcoinu cena 61 milionů korun.

Pokud tedy někdo říká, že bitcoin v roce 2050 spálí stokrát více než dnes, potom i kdyby poplatek za transakci vyrostl na nepředstavitelných deset tisíc korun, musel by jeden bitcoin stát skoro deset miliard korun. Pokud někdo tvrdí, že bitcoin bude v budoucnosti pálit více elektřiny, dělá nevědomky poměrně přesnou predikci ceny. Je to jednoduché – řekněte si, jaký poplatek za transakci očekáváte, a kolikrát více elektřiny bitcoin bude spotřebovávat, a můžete si dopočítat, jakou by musel mít cenu, aby tomu tak bylo.

Nulová odměna

Bavíme se o současných cenách, číslo navyšte o inflaci, kterou očekáváte. Navíc počítáme s cenou propálené elektřiny. Pokud by elektřina (třeba i kvůli drahému bitcoinu) rostla, propálí se méně energie. Není to lecjaká elektřina, ale těžaři mají kvůli ceně motivaci hledat takovou, která by jinak byla ztracená a stále častěji z obnovitelných zdrojů energie (OZE). I kdyby to vše byla elektřina z uhlí, v budoucnosti jí bude bitcoin pálit pravděpodobně mnohem méně než dnes.

Kolem roku 2140 bude odměna těžařů nulová. Žádné nové bitcoiny už vznikat nebudou a jedinou odměnou těžařům budou poplatky. Aby se pálilo stejně jako dnes, tedy pět milionů korun za deset minut, musela by každá transakce stát 2,5 tisíce korun.

Lze mluvit prakticky o jistotě, protože kolem roku 2140 bude odměna těžařů nulová. Žádné nové bitcoiny už vznikat nebudou a jedinou odměnou těžařům budou poplatky. Aby se pálilo stejně jako dnes, tedy pět milionů korun za deset minut, musela by každá transakce stát 2,5 tisíce korun.Možné to je, ale v roce 2140 snad budeme mít elektřinu výhradně z OZE a vedlejší produkty těžby, zejména teplo, se bude efektivně využívat a reálný dodatečný náklad na provoz sítě proto bude minimální.

Jsou to jednoduché počty, ale bez znalosti dopředu naplánovaného vývoje peněžní zásoby bitcoinu je obtížné je domyslet. Jiné mýty ale natolik složité k objasnění nejsou, navzdory tomu se stále opakují. Třeba srovnání nákladů na jednu transakci u bitcoinu a platebních karet, kdy se u kryptoměny počítají průměrné a u karet takzvané mezní náklady. Nebo když se mluví o elektřině, ale do titulků se napíše energie, přestože energií je mnohem víc. Bitcoin je nový a divoký a nelze se divit, že vyvolává emoce. Kritizovat se ale dá i bez zbytečných mýtů.

zpět na článek


© 2021 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.