Až si bezpečnostní prověrky českých občanů budou číst Číňané…

Proč dnes nasazovat agenta do tajné služby jiné země, když informace o více než 21 milionech amerických federálních zaměstnanců lze získat hacknutím? Co kdyby totéž Číňané učinili v Česku?

Hacker. Ilustrační fotografie | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hacker. Ilustrační fotografie | foto: Shutterstock
Hacker. Ilustrační fotografie

James Jesus Angleton (1917–1987), legendární šéf kontrašpionáže CIA za studené války v letech 1954 až 1975, považoval zpravodajskou a politickou realitu za zrcadlové bludiště – z faktů ještě nevyplývá jejich správná interpretace. Ta je důsledkem dlouholeté práce, jež se podobá skládání mozaiky. A až po jejím složení se ukáže, jak její jednotlivé střípky interpretovat, a co znamenají.

Angleton se také domníval, že zmanipulovat tajnou službu je snazší, než se obecně předpokládá. Tajná služba pak neslouží vlastní, ale zahraniční zemi. Pokud se této zemi podaří dosadit do vedení tajné služby jiné země své agenty, ti pak úkolují její pracovníky, kteří plní zadané úkoly v domnění, že slouží své vlasti a její vládě, ale přitom nepříteli.

Angletonova hypotéza, že zmanipulovat zpravodajskou službu je snazší, než se obecně předpokládá, a realita je zrcadlové bludiště, byla prokázaná. A tato realita je dnes mnohem děsivější, než si Angleton myslel a možná i dokázal představit.

Proč se totiž lopotit s nasazením agenta, takzvaného krtka, do tajné služby zahraniční země a s jeho kariérním postupem, když informace lze získat snadněji – proniknutím do počítačových sítí, takzvaným hacknutím, a jejich vysátím? Letos v květnu Číňané pronikli do počítačové sítě americké správy zaměstnanců federální vlády (Office of Personnel Management, OPM), čímž se dostali ke složkám téměř 20 milionů bývalých, současných i budoucích federálních zaměstnanců a téměř dvou milionů jejich manželů/manželek či partnerů/partnerek.

Možnosti pro vydírání

Tyto složky obsahovaly například přepisy jejich přijímacích pohovorů, čísla sociálního pojištění, současné i minulé adresy bydliště, zdravotní záznamy, bývalé manžele/manželky, milence/milenky, „problémy“, jako jsou bývalé či současné závislosti, finanční – kreditní, dluhová, splátková – minulost, přečiny a trestné činy v minulosti, nebo známé a širší rodinné příslušníky. U těch, kdo měli prověrku, její obsah, a také otisky prstů.

Současné možnosti Číňanů pro vydírání více než 21 milionů Američanů jsou obrovské, nemluvě o dalších možných dopadech

V těchto složkách amerických federálních zaměstnanců si nyní čtou čínští komunističtí úředníci. A je to větší zpravodajský únik, než způsobil Bradley Manning, bývalý vojín USA, odsouzený v roce 2013 za neoprávněné nakládání s utajovanými informacemi a jejich zveřejňování, především amerických diplomatických kabelogramů na WikiLeaks, australským internetovým aktivistou Julianem Assangem.

A má i větší dopad než to, co měl předat Číňanům a Rusům bývalý kontraktor americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edward Snowden. Zatím sice není zřejmé, zda, a jaké informace od něho pomohli čínským komunistům hacknout americký OPM, ale nyní jsou jejich možnosti pro vydírání více než 21 milionů Američanů obrovské, nemluvě o dalších možných dopadech.

Infiltrace rozvědky i kontrarozvědky

Poté, co by v roce 1975 Angleton odvolán, většina bezpečnostních expertů se shodovala, že šlo o paranoika, který neustále hledal v CIA sovětského agenta, takzvaného krtka, čímž tuto zpravodajskou službu paralyzoval. Navíc svou podezřívavostí zničil mnoha jejím pracovníkům profesní kariéry, přestože proti nim neměl důkazy – žádné totiž nebyly, a tudíž byli nevinní.

Angleton byl přesvědčen, že zahraniční zemi se může podařit dosadit své lidi do vedení rozvědky jiné země a současně i do její kontrarozvědky. Vláda této země pak dostává od svých služeb pokřivený obraz reality, a proto následně není s to provádět odpovědná a racionální politická rozhodnutí.

To, co mnozí považovali za nemožné, ale Angleton nikoli – zahraniční agenti na vrcholných postech v rozvědce i v kontrarozvědce – se stalo skutečností

Po skončení studené války se však Angletonova metoda postupně přehodnocuje. Pokud totiž měl na starosti v CIA kontrašpionáž, žádný zahraniční krtek do této zpravodajské služby nepronikl. Poté, co však musel odejít, hned dva. Navíc se zjistilo, že Sověti získali jednoho člověka ve vedení protisovětských operací v CIA (rozvědce) a jednoho ve vedení sovětského a pak ruského oddělení FBI (kontrarozvědce) – Aldriche Amese, respektive Roberta Hanssena.

Tím se to, co mnozí považovali za nemožné, ale Angleton nikoli – zahraniční agenti na vrcholných postech v rozvědce i v kontrarozvědce – stalo skutečností. Tvrdí se, že na konci studené války se i Američanům podařilo získat na svou stranu vrcholné příslušníky sovětské rozvědky i kontrarozvědky.

Zábava čínských komunistů

Pokud by se Číňanům podařilo hacknout počítače NBÚ, pak by si složku každého, kdo požádal o bezpečnostní prověrku, mohl přečíst některý čínský komunista

Bezpečnostní prověrky v České republice jsou založeny na tom, že pokud prověřovaný řekne vše o své minulosti, je hodnocen jako spolehlivý, protože případná nepřátelská strana ho už nemůže vydírat. Co když se však dostane k jeho složkám, v nichž je vše, co na sebe řekl nebo o něm Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) zjistil?

Pokud by Číňany zajímala i ČR a podařilo se jim hacknout počítače NBÚ, pak by si složku každého, kdo požádal o bezpečnostní prověrku, mohl přečíst některý čínský komunista. A přitom se dobře bavit na jeho účet.