Austrálie versus Google: Přitlačí státy digitální platformy ke zdi?

Rozhodnutí horní komory australského parlamentu může mít obrovský dopad na digitální ekonomiku a mediální byznys.

Google. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Google. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Google.

Austrálii bychom si jako místo, kde se rozhoduje, jak může do budoucna fungovat internet, nepředstavovali. Navzdory tomu může mít rozhodnutí horní komory australského parlamentu dalekosáhlé důsledky pro digitální ekonomiku a mediální byznys. Připravovaný zákon, který by Googlu a dalším platformám nařizoval platit médiím za odkazy na články, je revoluční a ukazuje, že stále více států se zaměřuje na technologické giganty a na jejich tržní sílu.

Australané chtějí chránit svá média, protože jejich vyjednávací možnosti jsou oproti obřím platformám slabé. Na první pohled je pro média výhodné, když se odkazy na jejich články objeví ve výsledcích vyhledávání na Googlu, protože z odkazů jsou kliky a z kliků příjmy z reklamy. Jenže ten samý Google, který „zdarma“ pošle přečíst si článek, vydělává na reklamě u výsledků vyhledávání a ovládá většinu reklamního prostoru jinde na internetu pomocí reklamní sítě Google Ads.

Vyhrožování ekonomickými sankcemi

Spolu s Facebookem tak má tak obrovskou moc. Je to vidět i na tom, jak si vedou technologické firmy a média v pandemii – média nejen v Austrálii (zejména lokální) výrazně utrpěla a propouštěla, zatímco Googlu a Facebooku rostly tržby i zisk. Nový zákon předpokládá, že by Google měl platit za odkazy na články zobrazené ve výsledcích vyhledávání a na stránce zpráv. Vláda odhaduje, že by tak mohla přitéct mediálním domům až miliarda australských dolarů.

Ve stanovení způsobu odměny (zda paušálem, za „kliknutí“, či jiným způsobem) má mít přednost komerční dohoda obou stran, ale pokud k ní nedojde, může rozhodnout nezávislý arbitr, a to v řádu dnů. Google a Facebook mají také upozornit mediální domy na změny ve vyhledávacím algoritmu, které by mohly mít vliv na jejich byznys a předávat jim informace o sesbíraných datech o uživatelích.

Google nakonec vytáhl před australským Senátem atomovou bombu – jeho australská šéfka Mel Silvaová řekla, že pokud zákon projde v současné podobě, není pro firmu možné dále v Austrálii podnikat a bude muset přestat poskytovat vyhledávač. Firma tvrdí, že by nový zákon zlikvidoval „svobodný a otevřený internet“. Google v podstatě vyhrožuje ekonomickými sankcemi konkrétní zemi, protože nahradit rychle službu s natolik ohromnou tržní silou je takřka nemožné.

Technologický gigant s tím nesouhlasí, už od léta proti zákonu tvrdě vystupuje a nabízí vlastní řešení Google News Showcase, které funguje v několika velkých zemích (například v Německu, Brazílii či v Británii) a u něhož se dohodl s mnoha velkými mediálními domy. Pravidla dělení výnosů a odměnu vydavatelům ale stanovuje Google. A důležité je také slovo „velké“ – Google nemá motivaci domluvit se s každým a menší vydavatelé proto mohou ostrouhat.

Pokud se strany nedohodnou, spor dospěje k soudu, ten ale rozhoduje dlouho. Skutečným problémem pro Google není tolik placení, ale možnost rychlé arbitráže i upozorňování na změny algoritmu. Tady mu je nutné dát za pravdu. Zákon favorizuje mediální společnosti oproti ostatním subjektům na trhu, které k těmto informacím přístup mít nebudou.

Google nakonec vytáhl před australským Senátem atomovou bombu – jeho australská šéfka Mel Silvaová řekla, že pokud zákon projde v současné podobě, není pro firmu možné dále v Austrálii podnikat a bude muset přestat poskytovat vyhledávač. Firma tvrdí, že by nový zákon zlikvidoval „svobodný a otevřený internet“. Google v podstatě vyhrožuje ekonomickými sankcemi konkrétní zemi, protože nahradit rychle službu s natolik ohromnou tržní silou je takřka nemožné.

Dominantní pozice

Problém s argumentací Googlu ale je, že internet už dávno není jen svobodný a otevřený.Google v průběhu 22 let své existence získal zcela dominantní pozici ve většině zemí světa, Austrálii nevyjímaje (jeho tržní podíl na vyhledávání je v zemi asi 94 procent), a spolu s Facebookem kontroluje asi dvě třetiny globálního online reklamního trhu.

Většinu tak Google nemá jen v Číně, kde je zakázaný, a v Rusku, kde antimonopolní regulátor podpořil lokálního konkurenta Yandex a donutil americkou firmu k mnoha ústupkům. Google musel přestat nutit výrobce předinstalovávat svou vyhledávací aplikaci a prohlížeč a umožnit uživateli neutrálním způsobem vybrat mezi službami.

Google v průběhu 22 let své existence získal zcela dominantní pozici ve většině zemí světa, Austrálii nevyjímaje (jeho tržní podíl na vyhledávání je v zemi asi 94 procent), a spolu s Facebookem kontroluje asi dvě třetiny globálního online reklamního trhu. Globálně ale bude záležet na tom, jak ke Googlu a Facebooku přistoupí američtí a evropští regulátoři.

Na hrozby Googlu, že s nejdůležitější službou vyhledávání opustí australský trh, odpověděli politici tak, že se nenechají vydírat a že pravidla v Austrálii určuje parlament a vláda. A za pravdu jim dává i dění v Evropě. Google totiž zkusil něco podobného ve Francii. Tam po něm mediální firmy chtěly zaplatit za krátké úryvky zpráv, což firma zprvu odmítla, a přestala je zobrazovat.

Antimonopolní úřad loni v dubnu seznal, že společnost zneužila svou tržní sílu, a přikázal jí dohodnout se s vydavateli na licenčních a finančních podmínkách, což se stalo ve čtvrtek 21. ledna. Australský případ ukáže, nakolik lze americké technologické giganty přitlačit ke zdi a jak a zda vůbec dokážou státy řešit ohromnou ekonomickou moc digitálních platforem.

Globálně ale bude záležet na tom, jak ke Googlu a Facebooku přistoupí američtí a evropští regulátoři.S novou americkou administrativou je na stole poměrně tvrdé antimonopolní šetření, které může vést až k rozdělení firmy.

Počet příspěvků: 1, poslední 5.2.2021 05:39 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.