A co takhle na chyby v kauze MUS použít trestní paragrafy?

Státní zástupci, policisté, úředníci a politici nestojí nad zákonem. Musejí být za svá úřední selhání odpovědní i trestně.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Bývalý elitní vyšetřovatel korupčních kauz Zdeněk Ondráček, který nedávno od policie odešel, se ve svém dalším článku pro ČESKOU POZICI vrací k tématu paragrafu 330 trestního zákoníku. Aneb jak stíhat selhání - i nedbalostní - orgánů činných v trestním řízení a úředních osob. 

V závěru svého příspěvku Je čas trestat „laxní“ policisty, státní zástupce a soudce. Paragrafy jsou po ruce. (28. prosince 2011) jsem mimo jiné uvedl, že orgány činné v trestním řízení jsou podle trestního zákoníku úředními osobami – a že z toho něco vyplývá. Konkrétně že v rámci plnění, respektive neplnění jejich povinností by na ně mohl být (ale spíše měl být) uplatňován § 330 trestního zákoníku - maření úkolů úřední osoby z nedbalosti. A že k tomu je třeba odvahy státního zástupce, který zahájí takové trestní stíhání. Řečnickou otázkou v závěru bylo, zda se takový najde.

Příspěvek vzbudil mezi čtenáři na stránkách ČESKÉ POZICE poměrně širokou diskusi. A stal se také tématem průzkumu mezi právníky a advokáty, kterým ČESKÁ POZICE položila otázku, co si myslí o aplikaci § 330 na policisty, státní zástupce a soudce, kteří všichni jsou úředními osobami. Výsledkem bylo, že 80 procent oslovených souhlasí s tím, že by tento paragraf trestního zákoníku měl být uplatňován. Mnozí však dodali i řadu „ale“, protože jeho důsledné užití by podle nich mohlo mít nedozírné následky.

Respondenti ankety ve svých vyjádřeních nabádají k obezřetnosti, aby nedošlo na plošný trestně-právní postih jakéhokoli prohřešku orgánů činných v trestním řízení. S tím lze plně souhlasit a bylo to tak i míněno. Připomenu, že podle našich zákonů lze trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu (§ 12 odst. 2 trestního zákoníku).

Budou padat hlavy také v policii?

Jde ale o to, aby paragrafy trestního zákoníku byly užity vždy, proti všem a všude tam, kde byly naplněny formální znaky trestného činu a kde jde o případy společensky škodlivé. Ne, aby zde byla skupina lidí, kteří se v paragrafech dobře vyznají, a tak si snad myslí, že stojí nad zákonem.

To, že ministr spravedlnosti vyvodí vůči konkrétním lidem z řad státních zástupců kárné žaloby, povede snad jen k jejich odvolání z dobře placených míst

Kauzy spojené s vyšetřováním nebo lépe řečeno nevyšetřováním například kauzy Mostecké uhelné společnosti jsou pro společnost tak závažné a nesou takové následky, že o společenské škodlivosti z pohledu trestního práva nemůže být pochyb. To, že ministr spravedlnosti vyvodí vůči konkrétním lidem z řad státních zástupců kárné žaloby, povede snad jen k jejich odvolání z dobře placených míst na státních zastupitelstvích a přesunu mezi advokáty. Vliv neztratí a díky znalosti činnosti a postupů orgánů činných v trestním řízení a osobních vazeb se stanou advokáty uznávanými, kteří se postaví na pomyslnou druhou stranu barikády (tedy pokud tam již tak trochu nestáli).

Mezi advokáty dnes platí vyjádření, že je zbytečné tlačit na policii, shánět důkazy ve prospěch klienta, kdy stačí „mít“ svého státního zástupce. U kauzy Mostecké uhelné je však také otázkou, zda bude patřičně zhodnocena činnost policie při vyšetřování. Zda i u policie budou padat hlavy. Kdo před lety – a na jakém základě – rozhodl o odložení věci, rozhodl, že skutek není trestným činem? Provedla tehdy policie všechny nezbytné úkony? Osobně se obávám, že nikoli, a jako občan se ptám proč? Neschopnost, nedbalost, úmysl?

Trestní odpovědnost politiků?

Zřejmě máme štěstí na samé schopné a čestné politiky. Daleko hůře jsou na tom například ve Francii, Itálii či v jiné západní demokracii...

A mám-li být důsledný, šel bych ještě dál. Aby to nevypadalo, že v případě porušení zákona mají být trestně postihováni jen policisté a státní zástupci či soudci, je na místě připomenout, že úřední osobou jsou podle § 127 trestního zákoníku i poslanci, senátoři a členové vlády. (Na nižší úrovni pak také členové zastupitelstev, odpovědní úředníci územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci.) Zapátrejme v paměti, kolik lidí z vlády a v parlamentu bylo u nás od roku 1990 dohnáno až k trestní odpovědnosti. Pravděpodobně si nevzpomeneme. Zřejmě máme štěstí na samé schopné a čestné politiky. Daleko hůře jsou na tom například ve Francii, Itálii či v jiné západní demokracii, ale i na východ od našich hranic, kde čas od času zasáhne rameno spravedlnosti i do nejvyšších míst politiky, třeba i hlavu státu.

A pokud jsem tedy již zmínil kauzu MUS, jak jsou na tom úředníci z ministerstva financí či sám pan ministr Kalousek? Za jeho vedení došlo k ročnímu přetahování s pražským Vrchním státním zastupitelstvím, zda se připojit s náhradou škody k trestnímu řízení vedenému ve Švýcarsku, či hrát mrtvého brouka. Pokud v této věci padají (jen) kárné žaloby na Vrchním státním zastupitelství, neměla by se odpovědnost, a třeba i podle trestních paragrafů, hledat také u pracovníků ministerstva financí či samotného ministra? Tak to se v Česku nenosí.

V českých poměrech je po ruce také-řešení: nechat celou tuto kauzu nezávisle prošetřit protikorupční policii, a možná zrovna odbor, který se v minulosti kauzou MUS tak úspěšně zabýval. Po čase si pak v novinách přečteme: Policie po důkladném prověřování dospěla k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, a vzhledem k tomu, že není na místě věc vyřídit jinak, byla podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena. Prověřování bude samozřejmě dozorováno příslušným státním zástupcem…

Na téma trestní odpovědnosti orgánů činných v trestním řízení jsme publikovali články:

 

Počet příspěvků: 4, poslední 18.1.2012 12:13 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.