Turecko v EU , pozdě již dnes

Propásli jsme zase v orientu zásadní šanci. Právem, nemáme na ni. Jiní nás rádi zastoupí. Konečně ozbrojeným křížovým poutníkům nešlo jen  conquistu, podle toho jak se tam usadili a dlouho docela prosperovali, se jim tam i líbilo. Jakoby jim cosi do té doby v Evropě chybělo. Nakonec prohráli, ale spíše jen excelencí protivníka, o generaci později by s nimi již jeho nástupci asi nepohnuli, a led z Araratu by rozdávali oni. Je mi líto tam  jistého hradu, prý je rebelií poškozen, snad ale i naděje, že se zemí srovnány hnusné hotýlky kolem. V tom hradu pec na chleba PRŮJEZDNÁ KOŇSKÝM SPŘEŽENÍM. To nemá ani český pekařský kartel, tak se dbalo o potřeby věrných, překládání by zdržovalo. Ještě pár let bude Evropa obdivována a brána vážně, ještě pár měsíců šance. Potom se obejdou bez nás. My bez nich? That is the question.

.. kéž by neotálel,

kéž bychom byli připraveni.

Technický dotaz

Proč prosím v článku píšete, že "politické názory Tel Avivu, Ankary a Teheránu se liší"? Proč vedle hlavních měst Turecka a Íránu je zmiňován Tel Aviv, který byl hlavním městem Izraele jen do prosince 1949 a kde skutečně nesídlí vláda Izraele?Zřejmě v rámci jakési politické korektnosti nechce uznávat Jeruzalém za hlavní město Izraele, nicméně ani to neopravňuje k vytváření nesmyslné fikce, že hlavním městem Izraele je Tel Aviv. Prostě není. I české ministerstvo zahraničí korektně uvádí Jeruzalém s poznámkou, že není obecně uznáván(odkaz směřuje na teritoriální informace, které zpracovává česká ambasáda v Izraeli a vycházejí se schválením MZV). Ale nesnaží se nesmyslně stěhovat izraelské hlavní město někam, kde 64 let reálně prostě není.

Dvojitost lokalit

čtenáře antické literatury nemate. I v mé chatrné paměti jsou DVA hroby Josefa Egyptského. Atd., dělat z toho zde komentář k Bibli nechci.  Vysvětlení je dílem to, že ztrátou jednoho významného místa legitimizujícího vztah k zemi, bylo v tradici oživeno druhé, nejen náhradní. Dvojka má silnější váhu, nejen v numerologii. V Praze např. v Maiselově ulici, tedy n a dobré adrese, slaví svátek dva dny, snad pozůstatek času, kdy kalendář v galutu byl stejně nesnadný, jako vyhnanství samo. V JRSLM jej slaví jen den jeden. Možná i útěcha, podobně jako v galutu se začal slavit purim a byl pro obtíže galutu hořkého jako katarze tolerován. TA a JRSLM třeba prožít důkladněji, obojí mají specifika, mezi nimi životodárné napětí.  TA má navíc letiště. Tedy k zásadně správnému rozlišení třeba dopovědět mnohé. I to, že řada diplomatů by se v JRSLM nehorázně nudila. Svaté Město je pro modlitbu, ne večírky. Pochopil i islám a dnes krom Mekky a Medíny tam situuje samotného Proroka, i s koněm. Zatímco v Česku z kostela stáje (donedávna Višňová), tam ze stájí Al Aksá.  Jen stěhování je málo, možná  ????????

Pardon, ale..

... co je kurážného na tom, že Izrael už 35 let doufá v obnovení kdysi dobře fungující koalice a že Iránci to stejně dlouho bojkotují? Izrael vždy bezpečnostně spolupracoval a i nyní spolupracuje s každým, kdo je ochoten spolupracovat s ním. Spojenectví (pravda, nedávané zcela na odiv, ale o to funkčnější) nevypověděl po Islámské revoluci Izrael, ale islámský režim. A je to islámský režim, kdo - i nyní - stále Izraeli spílá...

Když je slovo

"kurážné" v jednom odstavci se slovem "Izrael", neznamená to nutně tuto vzájemnou souvislost. Kurážné je ovšem izraelské spoléhání na Saúdy, řečeno velmi, velmi diplomaticky. Komické je, že z vaší poznámky by jeden implicitně předpokládal, jak pěkně mluví Izrael o Íránu.Izraelská spolupráce s každým, kdo je ochoten spolupracovat s ním? Buďto Izraelce těžce urážíte, anebo - je-li to pravda - pak je to tragédie. Krátkozrakost, s níž spolupracuje často s velmi těžce profláknutými režimy, přináší Izraeli v dobách budoucích veliké problémy. A zbytečné. Kde je ta židovská moudrost?

Nemyslím, že by se Izraelci

Nemyslím, že by se Izraelci na Saúdy přímo spoléhali. To je značně silné vyjádření. Izraelci zjevně nespoléhají na nikoho, dokonce ani na USA. Ale i pokud tím mělo být řečeno jen to, že si Izraelci Saúdy poněkud nečekaně vybrali za spojence, pak to není přesné. Izraelci zcela pragmaticky spolupracují v regionu s každým, s kým se spolupracovat dá. Pokud se poslední roky (řekněme od pádu Sadáma Husajna v Iráku) jeví jako největší nebezpečí Írán (nezapomínejme na to, kdo cvičí a financuje Hizballáh, Hamas a Islámský džihád), pak zcela pragmaticky spolupracují s jeho regionálním soupeřem - tedy se Saúdskou Arábií.Izrael kupodivu nemluví o Íránu zdaleka tak špatně jako Írán o Izraeli. Izraelský prezident i premiér (premiéři) se dlouhá léta s úctou vyjadřují o íránské historii, íránském lidu i Íránu jako státu - jen ostře kritizují současný režim. Oproti tomu Írán vůbec neuznává legitimitu existence Státu Izrael. To je o dost silnější kafe.Izraelci samozřejmě spolupracují s každým, kdo je ochoten spolupracovat s nimi - regionálně i celosvětově. Regionálně to bylo Turecko, které od toho couvlo (ano, hodily se k tomu chyby na izraelské straně, ale nebyly tím hlavním důvodem), dlouhá léta to jsou Kurdové (v Iráku, Íránu, Sýrii), je to Jordánsko a Egypt (ano, Izrael uvítal, když namísto stupidní hry s islámskou demokracií se moci zase chopili lidé opírající se o armádu, která ctila, ctí a bude ctít mírovou smlouvu z Camp Davidu) a jsou to i dílčím způsobem státy Zálivu. Ve světě je to třeba zcela pragmatický vztah s Čínou, Vietnamem či řadou států Afriky. To mluvím o dnešku, historicky lze tento pragmatismus dohledat v kterémkoliv období od vzniku Izraele. A proč? Inu, když jste malí a nejste v kolektivu příliš oblíbení, tak se každý kamarád hodí... Potud moudrost :-) Kuráž v tom, co autor sepsal, nevidím ani za mák. Pouze jen opakuje to, co je mezi lidmi alespoň trochu znalými Blízkého východu notoricky známo, co však není momentálně (a posledních 35 let) reálné. Je to podobné, jako říkat, že by bylo fajn, kdyby si severní a jižní Korea padly s láskou do náručí... nebo prohlašovat, že Čína a dalajláma by se měli smířit. Ano, jistě, bylo by to fajn. Ještě nějaký sen na obláčku tu dnes máme?

Díky.

Už jsem si začínal připadat s tou "retro" myšlenkou na koalici Turecko-Írán- Izrael poněkud výstředně. Šlomo Ben Ami o ní píše, Robert Baer ji téměř předpovídá. Má to logiku (na rozdíl od bezpečnostního spoléhání Izraele na Saúdy). Přesto to chce kuráž, v dnešní době, myslet a psát logicky.

Zdroje

Pane Schneider mohl byste přiložit odkaz, nebo nasměřovat k zdrojům, na koalici Tur-Irn-Iz od Šloma Ben Amiho a Roberta Baera? Děkuji velmi by mne zajímaly