Ceska Pozice

Zelené investice jsou nešťastné. Ale stimulují

EU se žene do nového zeleného údělu. Týká se to například investic v plánu oživení po koronavirové krizi. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Kolik vládních investic či schvalovaných EU se nazeleno jen přebarví?

Koronavirová krize a státní investice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Koronavirová krize a státní investice. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Koronavirová krize a státní investice.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Evropská unie se žene do nového zeleného údělu a dává si stále ambicióznější cíle, aby snížila emise. Týká se to například investic v evropském plánu oživení po koronavirové krizi. S tím jsou spojené otázky: Může vláda spojením regulace a investic vyvolat i posun a skok ve výzkumu a vývoji, aplikovaném výzkumu, a především v technologickém pokroku? Může technologický pokrok vyvolat vláda nebo instituce, jako je Evropská komise? Vzniknou auta na vodík či výkonnější baterie jen proto, že to vláda či EU chce a bude do toho „sypat“ peníze?

Konzervativec i klasický liberál má sklon si myslet, že inovace vznikají díky konkurenci soukromých firem a soutěži na trhu. Tak jednoduché to ale není. Když se Američané rozhodli poslat lidi na Měsíc, vyvolala tehdy americká vláda natolik masivní technologický skok, že z něj do určité míry svět čerpá dodnes. Produktem tehdejší doby je třeba internet.

Lze to ale srovnávat? Lze přirovnat regulaci a klimatické cíle k cestě na Měsíc? Pak je tu také otázka: Kolik vládních investic či schvalovaných EU by se uskutečnilo i bez plánu oživení a kolik investic se nazeleno jen přebarví?



Lubomír Lízal, CEO Expobank

Lubomír Lízal, CEO Expobank

Neefektivní podpora

Spojením regulace a investic lze prosadit technologickou změnu. Nutno dodat – bohužel. Nic totiž negarantuje, že takto cílená podpora neprosadí „špatnou“ technologii, tedy tu, která je dražší či méně účinná, a lepší alternativa zůstane stranou. Pamatujete si například, jak před pár lety byly kompaktní zářivky propagované a regulací vynucované jako úsporné zdroje? Dnes jsou v propadlišti dějin a nebezpečným odpadem kvůli rtuti.

Naštěstí se v tomto zářivkovém omylu nebudovala drahá infrastruktura. Jenže současné zelené ambice vyžadují i infrastrukturální změny, a následně hrozí ekonomické uzamčení ve špatně vybrané technologii. Vybudujeme nové rozvodné sítě a sítě nabíjecích stanic jen proto, abychom po deseti letech zjistili, že vodíkový článek funguje lépe a levněji a nám zbyla hromada nebezpečného odpadu starých baterií a předimenzovaná síť nabíjecích stanic s dluhy.

Chceme podporovat něco, o čem víme, že dnes je to neefektivní (jinak by to nepotřebovalo podporu), a přitom netušíme, jaké technologie budou dostupné za deset let. Navíc protežovaným investováním do výzkumu v jedné oblasti omezujeme výzkumné investice do oblastí konkurenčních.

Máme rozdílné elektrické zástrčky v Evropě, nemluvě o světě. Dodnes například svět používá metrický (Evropa) a imperiální (anglosaský svět) systém jednotek. Máte šrouby metrické a withworthovy, nekompatibilní, ale jsou dva typy. Přechod na jeden systém je natolik drahý, že je levnější zůstat u méně efektivní alternativy více systémů. Jsme si dne jistí, že technologie, které podporuje, jsou nejefektivnější? Ne. A v tom je i rozdíl oproti cestě na Měsíc.

Tam bylo zadání, vynalezněte nové technologie, se kterými doletíte na Měsíc, a ostatní bude k případnému tržnímu užití, které otestuje, zda to má ekonomický smysl. Nyní chceme podporovat něco, o čem víme, že dnes je to neefektivní (jinak by to nepotřebovalo podporu), a přitom netušíme, jaké technologie budou dostupné za deset let.

Navíc protežovaným investováním do výzkumu v jedné oblasti omezujeme výzkumné investice do oblastí konkurenčních. Tím jen posílíme prvotní chybu uzamčení ve špatném stavu, když na počátku náhodně vybereme jeden technologický směr podpory.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Exploze kreativity

Kdykoli se namane příležitost, odkážu na esej nobelisty Edmunda Phelpse What is Wrong with the West’s Economies (Co je špatně v západní ekonomice, New York Review of Books, 2015). Mimo jiné jde totiž o ódu na společenskou dynamiku 19. století a jeho přímou návaznost na individualismus renesance a vitalitu baroka.

Důvodem dnešní stagnace Západu podle Edmunda Phelpse nejspíš nejsou příliš malé nadstátní či přebarvené státní investice do VTR (vědecko-technického rozvoje)

Uvedené století Phelps charakterizuje jako explozi kreativity nejen v poezii, hudbě a umění, ale i v mnoha odvětvích ekonomiky. George Stephenson postavil parní lokomotivu, John Deere sestrojil a na trh dodal ocelový pluh, Isaac Singer vytvořil šicí stroj, Thomas Edison zdokonalil žárovku a vymyslel fonograf. Podle Phelpse tyto příklady dokládají, že v 19. století nebyla kreativita – na rozdíl od dneška – privilegiem společenských elit.

Uvedení průkopníci by neprošli žádnou dnešní „akreditační komisí“ – Stephenson byl negramotný, Deere obyčejný kovář, Singer snad ještě obyčejnější mechanik a Edison dokonce podivného původu. Důvodem dnešní stagnace Západu podle Phelpse nejspíš nejsou příliš malé nadstátní či přebarvené státní investice do VTR (vědecko-technického rozvoje).



Josef Schwarz, Zastoupení EK v ČR

Josef Schwarz, Zastoupení EK v ČR

Umožnění odvážných projektů

Spojením investic a regulací lze vyvolat posun ve výzkumu a technologickém pokroku. A může jej vyvolat jak vláda, tak Evropská komise (EK) – jak se ukázalo i v průběhu pandemie covid-19. Několik z mediálně oslavovaných českých vynálezů, například velkokapacitní testování, nanoroušky či respirátory tisknutelné na speciálních 3D tiskárnách, vzešlo z výzkumných center, jejichž infrastruktura byla vybudována a zásadně zmodernizována z peněz Evropské unie a České republiky. Bez nich by čeští vědci zůstávali pozadu.

Jsou to předpisy a investice EU stejně jako národní rozpočty, které obcím, krajům i firmám umožní uskutečnit odvážné projekty, zejména s ohledem na riziko spojené s těmito investicemi

Totéž platí i o Zelené dohodě pro Evropu. Těžko si představit, že uhelné regiony zvládnou transformaci jen tržními nástroji. Jsou to předpisy a investice EU stejně jako národní rozpočty, které obcím, krajům i firmám umožní uskutečnit odvážné projekty, zejména s ohledem na riziko spojené s těmito investicemi. Byla to právě česká vláda a EK, jež před třemi lety iniciovaly přípravu strategií a projektů uhelných regionů.

Více než miliarda chytrých telefonů dnes disponuje navigačním systémem Galileo. Ten je přesnější než americká GPS, takže se zkoumá i možnost, že by jej díky tomu mohli využívat i slepí chodci. Jak vznikl? Díky financím EU do vesmírného výzkumu, mimo jiné i agentury GSA se sídlem v Praze.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Chybějící vědci

Podporou určitého odvětví se stimuluje i vědecký výzkum v daném odvětví, bylo by velmi zvláštní, pokud by tomu bylo jinak. Můžeme to pozorovat jak u solárních panelů, tak třeba u jaderných elektráren. Pouze v případě, že podpora je dovedená tak daleko, že znamená odstranění konkurence, pozorujeme méně inovací. Proč také inovovat, když vás neohrožuje konkurence? Příkladem může být třeba školství.

Na druhé straně vědci, kteří se soustředí v dotovaném odvětví, chybějí jinde. Je to klasické Bastiatovo, „co je vidět a co není vidět“. Nastanou sice větší inovace v zelených odvětvích (které by nejspíše o něco později tak jako tak nastaly), ale v jiných bude pokrok pomalejší. Těžko ex ante soudit, který efekt bude silnější, a těžko to i ex post měřit.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Poškození průmyslu

Nasměrování investic či poskytnutí podpory perspektivním odvětvím nemusí být špatnou variantou pro rozvoj inovací. Za nešťastnou považuji striktní orientaci EU na environmentální cíle. Evropu sužuje druhá vlna covid-19. Opět se začínají rozmáhat opatření společenského distancování a nelze vyloučit ani rozsáhlejší „lockdowny“. Fakt, že v takovém prostředí sáhne EK k ještě ambicióznějším environmentálním cílům, svědčí o naprostém odtržení od reality.

Snaha hrát prim v oblasti ekologie může poškodit konkurenceschopnost chřadnoucího evropského průmyslu a vykolejit ekonomické zotavení. Pro nastartování inovací by měla EK spíše stimulovat zdejší podnikatelské prostředí.

Snaha hrát prim v oblasti ekologie může poškodit konkurenceschopnost chřadnoucího evropského průmyslu a vykolejit ekonomické zotavení. Pro nastartování inovací by měla EK spíše stimulovat zdejší podnikatelské prostředí. Jednotný evropský trh se stal navzdory své velikosti a potenciálu synonymem všeprostupující regulace.

To, že starý kontinent inovativnost příliš nepodporuje, dokazuje i fakt, že pouze šest procent všech světových jednorožců (mladých firem v držení soukromých investorů s tržní kapitalizací více než miliarda dolarů) pochází z EU. Jejich drtivou většinu generují USA. Evropa v tomto ohledu citelně zaostává i za Čínou.

EU věří v cestu z krize dlážděnou environmentálními investicemi. Šanci, že tyto naordinované investice mohou přispět k vývoji přelomové technologie, můžeme teoreticky připustit, v praxi je však mizivá. Zelená posedlost EU tak spíše povede k dlouhodobě letargickému tempu růstu zdejších ekonomik.



Monitor Jana Macháčka
zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.