Diskuse k článku

Zcela jinak nešlo po listopadu 1989 dělat nic

Brzy oslavíme 30 let od konce minulého režimu. To hlavní, přechod od centrálně plánované ekonomiky a komunistické totality k tržní ekonomice a demokracii, se povedlo. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co zásadního se dalo po listopadu 1989 dělat jinak?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Jako v Nemecku pri jeho sjednoceni doslo k privatizaci VEB kombinatu pomoci k tomu zrizene spolecnosti Treuhandanstalt. (mimo jine, bezel tyto dny 3. dilny film na toto tema v ZDF) Zapadni kapital predevsim z NSR prevalcoval tamnejsi statni podniky. Mozna pochopitelne, nebot besprostredne po padu zelezne opony nasledovalo prijeti zapadonemecke marky. To se u nas ovsem nestalo, nase koruna zustala korunou. Presto vse byl vysledek stejny, mozna i horsi. Majitele byvalych VEB kombinatu sedi vetsinou ve Stuttgartu ci v Bavorsku. U nas nevime kolikrat kdo co vlastni, komu co patri. Majetek statu se zacal rozprodavat privatizovat a zakony/pravidla byla urcena pozdeji. Je otazkou, byl to umysl?

Úmysl? jak u koho. U "bývalých" komunistů jistě. Ti se totiž pře OF nacpali do vščech politických stran a do jejich vedení. Z toho titulu se následně ocitli na volitelných místech kandidátek politických stran a už nic nebránilo tomu, aby s znovu ocitli u moci ( Stráský, Pithart, Klak, Dyba, Ježek, Zeman, Zaorálek, Dlouhý a mnoho a mnoho dalších).

Souhlas, až na to, že na seznamu je i M. Zeman. Ten vstoupil do KSČ za Dubčeka a normalizační prověrky ho členství zbavily. Tedy věcně a prakticky u M. Zemana o členství v KSČ vůbec nejde a ve srovnání s těmi ostatními komunistou vůbec nebyl. Což velmi zvyšuje jeho kredit.