Ceska Pozice

USA se z krize zotaví rychleji než Evropa

Americký flexibilní systém vyvolává rychlý nárůst nezaměstnanosti, evropský systém pevnější sociální sítě se jeví vhodnější. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Který vyjde silnější z pandemické krize?

Jan Macháček 14.5.2020
Má euro ve světě soutěžit s dolarem o pozici hlavní rezervní měny? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Má euro ve světě soutěžit s dolarem o pozici hlavní rezervní měny? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Má euro ve světě soutěžit s dolarem o pozici hlavní rezervní měny?

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Americký flexibilní systém hire and fire vyvolává asi zbytečně prudký nárůst nezaměstnanosti, evropský systém obtížnějšího propouštění, pevnější sociální sítě a silných automatických stabilizátorů (nižší výběr pojistného a daní, vyšší výplata dávek a podpor) se může jevit vhodnější.

Na druhou stranu americká centrální banka má mnohem volnější ruce a ničím neomezenou palebnou sílu. V minulém desetiletí, po finanční krizi a velké recesi, dosáhly USA dvojnásobného ekonomického růstu než průměr Evropské unie. Bude se to opakovat? Kdo vyjde silnější z ekonomické krize způsobené pandemií?



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Těžkopádnost EU

Jsem si téměř stoprocentně jistý, že z této krize vyjdou lépe USA. Za uplynulých 30 let rostla jejich ekonomika výrazně rychleji než Francie či Německa. Podle Světové banky byl v letech 1990 až 2019 průměrný roční růst USA 2,47, Německa 1,67 a Francie 1,62 procenta. Itálie, třetí největší ekonomika Evropské unie, za uplynulých 30 let vykazuje velmi slabý růst – pouze 0,78 procenta ročně (od zavedení eura v roce 1999 dokonce necelého 0,5 procenta).

Přeregulovanost a těžkopádnost EU, vysoké daně a rostoucí tlak na centralizaci a drahé nápady, například Green New Deal, budou evropskou ekonomiku tížit i v budoucnu. Doufejme, že ji dolů nepotáhnou probuzené nacionalistické a protekcionistické vášně.

Souhrnným číslům za EU pomáhala britská ekonomika, jež v uplynulých 30 letech rostla průměrným tempem 2,03 procenta, ale ta v budoucích datech již nebude. Může však členským zemím EU pomáhat jako silný obchodní partner. Pokud EU přestane dělat vše, aby pro členské země bylo co nejtěžší s Velkou Británií obchodovat.

Tato historická čísla však nemusejí v příštích letech platit. Přeregulovanost a těžkopádnost EU, vysoké daně a rostoucí tlak na centralizaci a drahé nápady, například Green New Deal, budou evropskou ekonomiku tížit i v budoucnu. Doufejme, že ji dolů nepotáhnou probuzené nacionalistické a protekcionistické vášně.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Rozdíl v přístupu

Jako u ostatních krizí bude asi i u této dlouhodobý efekt pozitivnější v USA než v Evropě. To je důsledkem nejen hospodářského a politického systému, ale i odlišné hierarchie hodnot na obou stranách Atlantiku. USA jsou proto lépe než Evropa připraveny využít výhody, které kotronavirová krize skýtá, a podaří se jim lépe rozlišit mezi prvky ekonomiky, které je třeba zachraňovat, a těmi, jež mají podlehnout „kreativní destrukci“.

Koronavirová krize opět ukazuje, že rozdíl v přístupu USA oproti Evropě, která se snaží minimalizovat bolestivé změny i za cenu prodloužení krize a minimální restrukturalizace ekonomiky, přetrvává navzdory občasným projevům amerických politiků

Společnost v USA bude spíše ochotná přijmout vysokou cenu tohoto přístupu (velká nezaměstnanost, ztráty sociálních jistot) výměnou za zkrácení krize a rychlejší objev nové rovnováhy. Koronavirová krize opět ukazuje, že rozdíl v přístupu USA oproti Evropě, která se snaží minimalizovat bolestivé změny i za cenu prodloužení krize a minimální restrukturalizace ekonomiky, přetrvává navzdory občasným projevům amerických politiků.

Nejvíce utrpí ta část americké společnosti, která vyhrála Trumpovi volby – manuálně pracující běloši –, a je otázkou, nakolik si to uvědomí před prezidentskými volbami. Evropě teď hrozí, že kvůli starosti o blaho lidu zanedbá příležitost ke „kreativní destrukci“, kterou krize vytváří. Uvidíme, jak úspěšné evropské státy budou při nalézání pro evropskou mentalitu optimální cesty. I když se to podaří, mají USA od startovní čáry výhodu.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

ECB versus Fed

Minulých deset let se neslo ve znamení chudokrevného růstu. Významný přebytek úspor nad investicemi způsobil slabou inflaci a vedl k chabému ekonomickému výkonu. USA sice zažily bezprecedentně dlouhou hospodářskou expanzi, ale průměrné tempo růstu HDP v tomto období se řadí k historicky nejpomalejším. Jednoznačně však potvrdily ekonomickou dominanci nad Evropou. V následujících letech bude tento trend umocněn. USA míří k rychlejšímu zotavení. Výsledková sezóna naznačuje, že koronavirová krize více zasáhla evropskou korporátní sféru.

Ve srovnání s Evropskou centrální bankou (ECB) Fed nyní disponuje rozsáhlejším monetárním arzenálem. Drží sazby na nule, zatímco v eurozóně se úroky již delší dobu nacházejí v záporném teritoriu. Šéf Fed Jerome Powell sice záporné sazby vyloučil, ale krize ukazují, že žádná hranice není nepřekonatelná. Oproti tomu ECB pozvolna vyčerpává rezervoár protikrizových nástrojů.

Americké instituce si nyní mohou dovolit výraznější pomoc. Ve srovnání s Evropskou centrální bankou (ECB) Fed nyní disponuje rozsáhlejším monetárním arzenálem. Drží sazby na nule, zatímco v eurozóně se úroky již delší dobu nacházejí v záporném teritoriu. Šéf Fed Jerome Powell sice záporné sazby vyloučil, ale krize ukazují, že žádná hranice není nepřekonatelná. Oproti tomu ECB pozvolna vyčerpává rezervoár protikrizových nástrojů. Nález německého Ústavního soudu znesnadňuje případné navýšení objemu nakupovaných dluhopisů.

Šéfka ECB Christine Lagardeová apeluje na výraznější stimuly vlád. Ochota ke společné evropské fiskální akci však zatím neexistuje. Evropu dlouhodobě ubíjí všeprostupující regulace. Starý kontinent rovněž zaostává v technologických inovacích. Počet jednorožců (mladých technologických společností s kapitalizací nad jednu miliardu dolarů neobchodovaných na burze) v EU výrazně pokulhává za USA či Čínou.

Evropská komise si tento problém uvědomuje a snaží se jednat. Periodicky se objevují snahy o založení fondu, který by podporoval evropské národní šampiony proti americké konkurenci, jako je Apple nebo Amazon. Nicméně samotná vládní podpora masivní vlnu inovací spustit nedokáže. EU by udělala lépe, kdyby zredukovala sociální stát, přebujelou byrokracii a často neúnosné regulatorní překážky.



Pavel Kohout, Algorithmic Investment Management, a.s.

Pavel Kohout, Algorithmic Investment Management, a.s.

Evropa je v pasti

Evropská sociální síť, tolik oslavovaná levicí na obou stranách Atlantiku, je ve skutečnosti koulí na noze ekonomiky celého kontinentu. Je příčinou vysoké daňové zátěže evropských ekonomik, především zdanění práce. Tím pádem i nepružného pracovního trhu. Evropa má svá nejlepší léta již za sebou. Neexistuje vůle a síla k reformě. Evropský kontinent je v pasti, ze které není úniku.



Monitor Jana Macháčka
zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.