Proč Česko hospodářsky roste?

Co v prvním čtvrtletí způsobilo nejvyšší růst české ekonomiky v celé Evropské unii – oslabování koruny ze strany ČNB, vliv současné vládní koalice, předzásobování tabákem nebo jsme na tom byli tak dlouho špatně, že musel nastat obrat k lepšímu?

Česká ekonomika. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká ekonomika. | foto: Jiří Benák, MAFRALidovky.cz
Česká ekonomika.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Česká ekonomika se v prvním čtvrtletí stala šampionem Evropské unie v ekonomickém růstu, protože jej meziročně vykázala 3,9 procenta. Mezi dvěma čtvrtletími české hospodářství vzrostlo o 2,9 procenta.

Někteří zaskočení analytici tvrdí, že možná až jedno procento růstu způsobilo předzásobování se tabákem v důsledku změn ve spotřební dani. Navzdory tomu je růst velmi dobrý a na současné poměry v Evropě takřka dynamický. Dovoluji si v této souvislosti několik podotázek.

1. Do jaké míry je podle vás růst ovlivněn řízeným oslabování koruny ze strany ČNB, které by mělo pomáhat exportu?

2. Jaký vliv má podle vás na ekonomický růst vliv současná vládní koalice? Má relativní koaliční a politický klid pozitivní vliv na spotřebitelskou poptávku a investiční prostředí?

3. Do jaké míry souvisí dobrá čísla s tím, že v letech 2009 až 2013 byla pro změnu z hlediska růstu Česká republika na chvostu regionu? Jinými slovy, bylo to dlouhou dobu tak špatné, že se to jednou už muselo obrátit k lepšímu?

4. Je normální, že předzásobování tabákem a chystané daňové změny působí takové skoky či zuby v růstových ukazatelích?



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Počkejme na další čtvrtletí

Hlavní důvod pro pozitivní obrat v ekonomickém růstu České repunliky je podle mého soudu podobný vývoj v Evropě. Přitom amplituda tohoto vývoje (ve tvaru „w“) je u ČR větší než jinde, takže i růst (na pravém horním konci „w“) v ročním indexu větší. V tomto smyslu jde do značné míry o kompenzaci předchozí ztráty, kterou bychom asi byli měli čekat.

Hlavní stimul se zdá psychologický: dochází zároveň k růstu spotřeby soukromé i státní i k růstu investic do základního kapitálu. Výjimečně je tento růst tažen vším jiným než zahraničním obchodem (ten dokonce růst brzdil), takže vliv Evropy je v tomto čtvrtletí skutečně především psychologický.

Nárůst důvěry

Je obtížné hledat rozhodující reálnou příčinu. Oslabení kurzu mohlo pomáhat zahraničnímu obchodu dříve (a třeba i v budoucnosti), ale právě ten vykazuje v tomto čtvrtletí pokles. Zda v tom sehrálo významnou roli předzásobování tabákem, si netroufám teď soudit, ale jistě to není to nejdůležitější.

Na všeobecný optimismus však jistě má vliv pocit, že vláda je stabilní a že víceméně ví, co dělá. Zároveň vykazuje asi optimální míru vnitřního napětí: zdá se být různých názorů, ale schopná nutných kompromisů. Také její jasnější proevropský profil asi pomáhá zejména u investic.

Musím-li si vybrat nějakou hlavní příčinu překvapivého růstu, hledal bych ji v nárůstu důvěry

Musím-li si vybrat nějakou hlavní příčinu překvapivého růstu, hledal bych ji v nárůstu důvěry, že tato relativní stabilita a proevropská linie bude pokračovat. Projevuje se sice také v individuální spotřebě, ale zejména u investic, přestože nás předešlý pokles asi nechal s částečně nevyužitými kapacitami.

Než uděláme konečné závěry, počkejme si na další čtvrtletí. Nicméně, relativní optimismus je již cítit. Kéž zůstane spojen s růstem důvěry v instituce, protože nedostatek této důvěry je nejhorší dlouhodobý brzdící faktor v naší společnosti.



Pavel Kohout, Partners

Pavel Kohout, Partners

Jsou jiné veličiny než HDP

Téměř nesleduji krátkodobé výkyvy HDP v horizontu čtvrtletí, protože pro moje účely tato informace nemá význam. Je příliš zatížena statistickými chybami a nepřesnostmi.

Pokud mě HDP vůbec zajímá, jsou to dlouhodobé trendy tohoto ukazatele vyjádřené v nominálních měnových jednotkách. Ale hrubý domácí produkt je stále abstraktní, neuchopitelné číslo. Za HDP si nic nekoupíte. Zajímavější a praktičtější jsou jiné veličiny.

Mzdy a srovnání s Německem

Každý například vidí, kolik měsíčně vydělá. Čisté měsíční mzdy a jiné příjmy jsou skutečně důležité. V tomto směru je ještě příliš brzy soudit, neboť průměrné a mediánové mzdy za první čtvrtletí budeme znát až v červnu.

Již několik let se rozevírají nůžky mezi Českem a Německem. Opět relativně chudneme.

Podíváme-li se na poslední známé údaje ze čtvrtého čtvrtletí 2014, vidíme 2,3procentní nominální růst průměrných mezd; u mediánových mezd je jen asi o tři desetiny procenta vyšší. Tedy zhruba normál, žádné posvícení. Bylo samozřejmě i hůře. Například během roku 2013 průměrná čistá mzda klesla ve srovnání s rokem 2012 o 0,1 procenta v korunách, v eurovém vyjádření dokonce o 3,6 procenta.

Celkově je důležité, že se již několik let rozevírají nůžky mezi Českem a Německem. Opět relativně chudneme. Ze 49,5 procenta německé úrovně HDP per capita v roce 2008 jsme se dostali na 41,8 procenta v roce 2014. Někdo dělá něco v této zemi dost podstatně špatně.



Michal Brožka, hlavní analytik Raiffeisenbank, lektor Unicorn College

Michal Brožka, hlavní analytik Raiffeisenbank, lektor Unicorn College

Nedělat silné závěry

Na začátku bych rád vyzdvihl fakt, že z předběžných odhadů HDP není dobré dělat silné závěry. Historické revize dosahují velkých rozměrů, a i když tomu s ohledem na vývoj jiných ukazatelů příliš nevěřím, může se ze silného růstu vyklubat i pokles.

Souhlasím s tím, že po utažených letech, kdy ekonomika silně zaostávala, už bylo těžké nerůst. Ale výsledek HDP za první čtvrtletí je už trochu moc. Když se mi ten údaj rozsvítil na obrazovce, myslel jsem, že si někdo spletl desetinnou čárku.

Čína bledne závistí

Podle měsíčních dat vzrostla průmyslová výroba od začátku roku do března o 0,7 procenta, což není špatné, ale je to na hony vzdálené mezičtvrtletnímu růstu HDP o 2,8 i hrubé přidané hodnoty o 1,7 procenta – nezahrnuje daně, které v případě tabákových výrobků tentokrát sehráli významnou roli.

Je pravděpodobné, že uvidíme buď významnou korekci předběžného odhadu, nebo slabší výsledky v dalších čtvrtletích

Hrubý domácí produkt Evropské unie v prvním čtvrtletí vzrostl o 0,4 procenta. S evropskou ekonomikou jsme silně svázáni, a pokud nás nepolíbí zázračná múza, těžko porosteme dlouhodobě sedmkrát rychleji než EU. Pokud bychom mezičtvrtletní tempo HDP přepočetli na roční tempo (způsob zveřejnění HDP v USA) vyšlo by nám 11,7 procenta.

Čína bledne závistí. V případě anualizace čtvrtletního růstu hrubé přidané hodnoty rosteme „čínskými“ sedmi procenty. V těchto měřítkách je růst HDP v prvním čtvrtletí těžko uvěřitelný a je pravděpodobné, že uvidíme buď významnou korekci předběžného odhadu, nebo slabší výsledky v dalších čtvrtletích.

Vzkaz

Dost skepse. I když je předběžný výsledek úplně mimo odhady a představivost ekonomů, je HDP na „správné“ straně. Řada jiných dat ukazuje na pokračující expanzi české ekonomiky a výsledky HDP to potvrzují.

Pozitivní dopad slabé koruny na export vnímáme zhruba od druhé poloviny loňského roku, přičemž námi odhadovaný dopad na HDP byl necelé 0,5 procenta. V roce 2015 by měl být dopad mírně vyšší. Z hlediska dopadů vlády na HDP je fakt, že koaliční klid může zlepšovat sentiment ve společnosti a pozitivně se projevovat v ekonomice. Kvantifikovat to lze ovšem obtížně, a především současná koalice vládne příliš krátce.

Tvůrcům hospodářské politiky bych měl tento vzkaz: především raději na nic nesahejte, pokud nemáte hlubokou analýzu

Samotné první čtvrtletí je ovšem extrém. Pokud si jakýkoliv tvůrce hospodářské politiky nyní připisuje zásluhy, že ekonomika v prvním čtvrtletí rostla takto rychle, pak je to velice, velice levné. Tvůrcům hospodářské politiky bych měl tento vzkaz: především raději na nic nesahejte, pokud nemáte hlubokou analýzu. Nicnedělání může být paradoxně mnohem přínosnější, než snaha předvést aktivitu před voliči.

A nakonec, kolísavost HDP kvůli změnám spotřební daně je pro běžného uživatele tohoto údaje dobré obejít tak, že sleduje spíše hrubou přidanou hodnotu. Nicméně i tato kolísavost by se měla snížit z důvodu legálního omezení možnosti předzásobení tabákových firem.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Velkoněmecká mašina v pozadí?

Ponechám stranou obvyklé pochybnosti ohledně předložených dat a jen znovu připomenu, že krize, bankroty a nezaměstnanost jsou obrovskou příležitostí, jak ekonomiku očistit od neschopných a třeba i nepoctivých podnikatelů. V této souvislosti a ve snaze být alespoň trochu konstruktivně optimistický pak nabídnu zvážit, zda náš pobyt na chvostu v letech 2009 až 2013 nelze vysvětlit třeba tím, že jsme procházeli hlubší očistou než ostatní, což by pak následně snad i mohlo vysvětlovat naši dnešní o něco málo vyšší výkonnost.

Co se týče centrální banky, pak její aktuální aktivita může jen „koupit“ vládě něco málo času pro provedení toho skutečně podstatného, tedy systémových změn

Samozřejmě že na podporu uvedené teze nemám žádné silné argumenty. Například co se týče centrální banky, pak její aktuální aktivita (jak bylo konstatováno například na nedávné konferenci PCPE) může jen „koupit“ vládě něco málo času pro provedení toho skutečně podstatného, tedy systémových změn. No a co se dnes od vlády dozvídám, se týká nanejvýš témat jako minimální mzda a „registrační pokladna“.

Takže pokud k nějakému oživení skutečně dochází, bude za ním asi zase jen ta naše sousední, stále se nám vzdalující velkoněmecká mašina. Už jen pro úplnost proto dodám, že tomu ujíždění lze zabránit pouze tím, že začneme alespoň něco dělat o hodně jinak než Němci, což je ovšem stále obtížnější, když společně patříme do stále integrovanější unie.



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Radost je na místě

Kdo má alespoň rámcovou představu o tom, jak se statisticky zjišťuje změna hrubého domácího produktu (HDP) musí tušit, že čtvrtletní výsledek nevypovídá nic o změně v dlouhodobém trendu. Z pohledu ekonoma a občana bude spíše zajímavé se podívat, zda se rychlejší ekonomický růst odrazí ve vyšším výběru daní.

I přes výše uvedené pochybnosti o vypovídací úrovni takového výsledku je třeba mít z uvedeného údaje radost. I v případě revize směrem dolů v budoucnosti jde o velmi pozitivní zprávu.

Menší dopad krize

Ekonomický růst sám o sobě je nejkomplexnější veličinou, do které se promítá téměř vše, k čemu dochází v domácí, ale i zahraniční ekonomice. Ale nejen to – ve výsledku se zobrazí i okolnosti a události, které jsou zcela mimo kontrolu lidské společnosti, jako je například vývoj počasí. Dobré počasí v zimě například umožní pokračovat ve stavební výrobě a jiných činnostech, které jsou za studené zimy na několik měsíců zastaveny. Jak je zřejmé, je tak velmi těžké identifikovat jediný faktor, který přispívá k vývoji tak komplexního ukazatele.

Zdá se tedy logické, že příjmy, které byly akumulovány v průběhu krize v podobě úspor, jsou nyní postupně rozpuštěny

Ačkoliv se o krizi mluví již od roku 2007, při zpětném pohledu nebyl dopad na reálnou ekonomiku a především zaměstnanost tak velký, jak by se dalo očekávat. V domácí ekonomice ani v ekonomikách nejvýznamnějších obchodních partnerů nedošlo k výraznému dlouhodobému nárůstu nezaměstnanosti. Stejně tak krize neměla fatální dopad na finanční výsledky soukromých společností. I banky, během krize nejvíce zasažený sektor, již opět vytváří zisky.

Zdá se tedy logické, že příjmy, které byly akumulovány v průběhu krize v podobě úspor, jsou nyní postupně rozpuštěny v podobě spotřeby domácností a v případě firem v podobě investic.

Čas výměny

Uveďme si to na jednoduchém příkladu. V období očekávání dalšího negativního vývoje lze například odložit koupi nového auta nebo pračky. Při dobré údržbě je auto i pračku možné využívat poměrně dlouhou dobu. Životnost zboží dlouhodobé spotřeby však není nekonečná, takže v určitý okamžik je nutné přistoupit k jeho výměně.

Nezbytnou podmínkou pozitivního dopadu devalvace na vývoz není jen pokles ceny exportu, ale právě i vyšší poptávka na cílových trzích

Právě takový okamžik dle mého názoru právě nastal. Významnou roli hraje také prostředí nízkých úrokových sazeb. Pokud si většina aktivní populace zachovala během krize zaměstnání bez významného poklesu příjmů, tak prostředí nízkých úrokových sazeb využívá například ve formě hypotečních úvěrů. Podobné závěry lze udělat pro podnikový sektor: postupně vyprázdněné sklady, akumulované úspory a nízké úrokové sazby vybízejí k investicím.

Na otázku ohledně pozitivního dopadu znehodnocení koruny je stále brzo odpovědět. Nezbytnou podmínkou pozitivního dopadu devalvace na vývoz totiž není jen pokles ceny exportu, ale právě i vyšší poptávka na cílových trzích. Přetrvávající problémy našeho hlavního cílového trhu, kterým jsou země eurozóny a EU, tak zcela jistě plné využití efektu znehodnocení české koruny neumožnily.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 3, poslední 20.5.2015 08:31 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Autor

Jan Macháček

Jan Macháček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články