Pandemie přinese víc poražených než vítězů

Šéf americké centrální banky Fed Jerome Powell prohlásil: „Nevrátíme se do stejné ekonomiky, jako byla před koronavirovou pandemií. Oživení přichází, ale ekonomika bude jiná.“ Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Má koronavirová pandemie pozitivní, nebo negativní dopad na firmy a lidi?

Jan Macháček 26.11.2020
Postavička s rouškou v centru Londýna během koronavirové krize. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Postavička s rouškou v centru Londýna během koronavirové krize. | foto: Reuters
Postavička s rouškou v centru Londýna během koronavirové krize.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Šéf americké centrální banky Fed Jerome Powell řekl: „Nevrátíme se do stejné ekonomiky, jako byla před koronavirovou pandemií. Oživení přichází, ale ekonomika bude jiná.“ Článek v deníku The Wall Street Journal vysvětluje důvody. Firmy investovaly do schopnosti doručit zboží a služby až domů, protože to je snazší a levnější. Do téhož investovaly rodiny – nakoupily víc „gadgets“.

Změnily se zvyky. Lidé se museli naučit technologické dovednosti, což by bez pandemie trvalo déle. A statisíce lidí, kteří přišli o zaměstnání, už našli nová v rámci online objednávek, balení a dodávek. Nejen internetové giganty, jako je Amazon či Uber, zvýšily investice, ale i tradiční retailové řetězce víc investují do téhož a konkurují internetovým prodejcům. Tolik The Wall Street Journal.

Proti tomu stojí argument, že se lidé na fyzický kontakt v práci, obchodě či restauraci velmi těší, ze sezení doma někteří propadají depresi a jiní mají ponorkovou nemoc. Domácí pracovní výkonnost zaměstnanců se špatně kontroluje, a především bez fyzického kontaktu zaostává inovace. Má koronavirová pandemie pozitivní, nebo negativní dopad na firmy a lidi?



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Uvolnění stavidel pro změny

Koronavirová pandemie má výrazně negativní dopad na ekonomiku, tedy i na firmy a lidi. V lepším případě je vystavuje velkému stresu, v horším likviduje. Potrvá léta, než se podaří její negativní účinky vyrovnat. Zároveň je pravdou, že s koronakrizí se uskutečňují efekty cyklické hospodářské krize, které se dlouho očekávaly, ale z různých důvodů zdržovaly.

Otřesy v důsledku koronaviru uvolnily stavidla pro změny, jejichž potřeba delší dobu rostla, a konečně se obnovuje fixní kapitál, tedy úspěch investic a start-upů, jak tomu má být těsně před cyklickým oživením

Mnoho problémů, jejichž řešení se odkládalo přinejmenším celá desátá leta 21. století, se najednou dostalo na řadu a začínají se řešit v rámci problémů s koronavirem. Nejviditelnější jsou pracovní metody, jako je home office či porady na internetu, ale týká se to i zásobovacích řetězců, optimalizace dodávek (ukazuje se zranitelnost hyperefektivních systémů, jako je just-in-time).

Zároveň se mění forma a rozsah služeb, respektive se zkoušejí různé organizace práce tam, kde předtím se jelo podle tradice. Výsledek ještě není jasný – něco se vrátí do starých kolejí, až pomine hrozba covidu-19, jiné věci nikoli. Jisté se však zdá, že se v krizi projeví robustnost firem při náhlé změně prostředí a nastanou strukturální změny, tedy kreativní destrukce. Současně s tím však objeví i nebezpečí koncentrace kapitálu a růst nerovnosti lidí i firem.

Takže změny po koronavirové krizi budou zřejmě podstatnější než po běžné cyklické hospodářské a lidem i firmám se také víc změní život. Stále bych sice neřekl o koronaviru nic pozitivního, ale nelze nevidět, že otřesy v jeho důsledku uvolnily stavidla pro změny, jejichž potřeba delší dobu rostla, a konečně se obnovuje fixní kapitál, tedy úspěch investic a start-upů, jak tomu má být těsně před cyklickým oživením.



Lubomír Lízal, CEO Expobank

Lubomír Lízal, CEO Expobank

Posílení společenské deziluze

Jednoznačně negativní. Dopady budou zásadní, zejména bude mnohem více poražených než vítězů. V oblasti služeb jsou dva protipóly. Na jednom konci jsou ty, jež nemají dostatečné výnosy z rozsahu. Typicky restaurace, fitko, kadeřnictví či daňové poradenství, které jsou individuální, a kde čas strávený se zákazníkem „tváří v tvář“ nelze nahradit či výrazně zefektivnit. Na druhém konci jsou aktivity, kde je pomocí investic možné začít službu poskytovat jinak, převést do digitálních kanálů. Holiče tam převést nelze.

Můžeme být svědky posilující společenské deziluze s dopady na vývoj společnosti, protože historicky krize vždy otevíraly i špatné dveře – vedly k nárůstu nesystémových řešení a posilování protestních společenských procesů

Řada služeb naráží na problém takzvané poslední míle. Běžné jídlo, které lze zchladit a ohřívat, lze rozvážet, ale vrcholnou gastronomii nikoli. Některé finanční služby jdou přenést do digitálního světa, ale ne vše, například daňové poradenství. Stejně tolik zmiňované home-office změny. Jeden den v týdnu je příjemný benefit, celý měsíc pak často problém jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele. A především se to týká administrativy, což není produktivní část ekonomiky, často jde o práci, která je nutná vzhledem k požadavkům státu.

Výnosy z rozsahu u digitálních služeb vedou k tomu, že nastává absolutní koncentrace, jedna firma obsluhuje vše. Počet vítězů tedy bude mnohem nižší než poražených a zvětší se rozdíly mezi dominantním hráčem a ostatními, což prohloubí nerovné dopady krize – každá krize má z definice asymetrické dopady. Ekonomický propad vždy více zasáhne ty bez rezerv, tedy chudší, sociálně slabší.

V tomto případě to platí nejen pro lidi, ale i pro firmy, zejména v oblasti služeb, což je největší část HDP a významná oblast celkové zaměstnanosti. Takže můžeme být svědky posilující společenské deziluze s dopady na vývoj společnosti, protože historicky krize vždy otevíraly i špatné dveře – vedly k nárůstu nesystémových řešení a posilování protestních společenských procesů.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Akcelerace digitalizace

Pohled na výkonnost burz napovídá, že investoři nepovažují koronavirovou pandemii za tragédii, protože reakce hospodářské politiky na covid-19 byla extrémně silná. Centrální banky zaplavily finanční systém likviditou. Pozadu nezůstaly ani vlády, které po letech fiskálního konzervatismu sáhly k rozsáhlým stimulům. V první fázi zažily meteorický vzestup zejména technologické firmy, které profitovaly z opatření společenského distancování. Nyní však celá Země upíná naděje k vakcíně.

Pandemie pomohla akcelerovat digitalizaci. To může částečně nastartovat skomírající produktivitu. Žádné revoluční ekonomické či společenské změny nás však nečekají.

V uplynulých týdnech akcie technologických gigantů stagnovaly, zatímco prudce posilovala odvětví, která koronavirus významně zasáhl, například aerolinky, hotely či banky. Jak tuto změnu investorských preferencí interpretovat? Trhy nevěří hromadnému přesunu do on-line světa, ale návratu k normálu. Inovativní firmy měly mimořádný nárůst zisků, který však v příštích letech neudrží. Pandemie nezanechá na ekonomice dlouhodobé jizvy v podobě masivní vlny bankrotů či destrukce pracovních míst.

Zároveň hospodářská politika zůstane z obezřetnostních důvodů nadále nastavena velmi příznivě. To znamená, že nenastane trvalejší oslabení spotřebitelské důvěry. Pandemie pomohla akcelerovat digitalizaci. To může částečně nastartovat skomírající produktivitu. Žádné revoluční ekonomické či společenské změny nás však nečekají.

Některé drobné inovace, například home-office, zřejmě přetrvají. Práce z domova určité části zaměstnanců vyhovuje a zaměstnavatelům nabízí zajímavou nákladovou úsporu. I tak lze očekávat spíše minoritní využívání home office. Často zmiňovaný konec kanceláří nehrozí. Pro koronakrizi platí to, co pro většinu exogenních šoků – čím kratší dobu trvají, tím méně výrazné jsou jejich dlouhodobé následky.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Žádný oběd zadarmo

Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré, v angličtině, že každý mráček má stříbrné okraje, ale nemůže být pochyb, že dopady pandemie jsou negativní. I kdybychom nepočítali tisíce mrtvých a mnohem více nemocných a bavili se pouze o dopadech na zdravé lidi, je evidentní, že celkový efekt je negativní.

Vznikly sice nové firmy, možná nová odvětví, a lidé a firmy změnili návyky, často blahodárným směrem (iracionální nechuť některých šéfů k jakémukoliv typu práce z domova byla nechvalně proslulá), ale to se pouze zachraňuje, co se dá. Firmám odpadla část poptávky, někdy téměř celá. Tudíž není z čeho platit zaměstnance – a i když často vstupuje stát s pomocí z veřejných peněz, i tu musí nakonec někdo zaplatit. Neexistuje oběd zadarmo.

Vznikly sice nové firmy, možná nová odvětví, a lidé a firmy změnili návyky, často blahodárným směrem, ale to se pouze zachraňuje, co se dá. Firmám odpadla část poptávky, někdy téměř celá. Tudíž není z čeho platit zaměstnance – a i když často vstupuje stát s pomocí z veřejných peněz, i tu musí nakonec někdo zaplatit. Neexistuje oběd zadarmo.

Ekonomiky států letos budou mít HDP nižší o nějakých deset procent, tedy ekonomické subjekty vydělají letos v průměru o deset procent méně než loni. To je obrovská ztráta. Vyšší příjmy (na mikro- nebo makroúrovni) pozitivně korelují s vyšší délkou dožití, lepším zdravím a vzdělaností, kvalitnějším využitím volného času (kterého je více) či vyšší rovností pohlaví, národností či ras. Deset procent ztráty není žádná tragédie, „jen“ nás to v pokroku vrátí o tři až čtyři roky.

Úvahám nad prospěchem negativních jevů se v ekonomické hantýrce říká „omyl rozbitého okna“ podle francouzského ekonoma 19. století Frédérica Bastiata, který ve sbírce esejů Co je vidět a co není vidět v první kapitole Rozbíté okno vysvětluje:

„Bylo rozbito okno, sklenářský průmysl získává šest franků; to je to, co je vidět. Kdyby okenní tabule nebyla rozbita, byla by šest franků získala živnost obuvnická (nebo nějaká jiná); to je to, co vidět není.“ Buďme rádi za vakcíny, a že se snad příští rok budeme moci vrátit do normálního režimu. Mimochodem, vakcinaci by vláda měla podpořit štědrými dávkami.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Z nouze cnost

Hledání pozitivního na špatném může dávat smysl na individuální úrovni, v našich životech. Dělat totéž na úrovni celé ekonomiky je odsouzené ke zvedání víček. Jistě, něco pozitivního lze najít na všem, ale proč to dělat? Naše nátura taková je a všemožná rčení to potvrzují – na všem špatném je něco dobrého. Ale tady se bavíme o natolik velkém ekonomickém propadu, že jsme zadlužili několik příštích generací.

O ekonomické recesi, s níž přicházejí sebevraždy, domácí násilí, alkoholismus, závislosti a řada nákladů, které jen obtížně ekonomicky měříme. Všichni jsme Daliborové, co se z nouze naučili pracovat z domova, zavedli si domů rychlý internet, nainstalovali si aplikace na rozvoz potravin, naučili se nakupovat online a mnozí i vařit. Takoví jsme my lidé. Přizpůsobujeme se. Ale nedává smysl uvažovat, že by celkový výsledek současné krize mohl být pozitivní. Je to smrtící katastrofa, všechno dobré na tom je čirá z nouze cnost.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 2, poslední 28.11.2020 09:46 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.