Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Pandemie ekonomicky oslabí Čínu, Evropu i USA

Geopolitika. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Koronavirová pandemie jednou skončí. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Vyjde z koronavirové pandemie ekonomicky posílena Čína, nebo Západ?
  18:03

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Koronavirová pandemie jednou skončí. Pro Západ (Evropu i USA) je třeba povzbudivé, že brzy odstartuje masová výroba tří vakcín, jejichž výsledky jsou velmi slibné. USA i Evropa potvrdily velkou výzkumnou a vědeckou kapacitu i schopnost vlád a rozpočtů ji posílit a maximalizovat. Zároveň byl zachován zdravý konkurenční boj. Čínu může poškodit, že také v důsledku pandemie bude řada výrob v oblasti farmacie a zdravotních pomůcek přesunuta zpět do Evropy a USA.

Kdo vyjde z celé situace ekonomicky posílen? Bude to Čína, jež se s koronavirovou pandemií vypořádala relativně rychle, a především rychle nastartovala hospodářský růst, kterým mimochodem pomáhá z krize i zbytku světa podobně jako při minulé velké krizi po roce 2008, nebo Západ?



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Pokračování souboje

Zdá se, že koronavirová krize (konečně) přinutila světovou ekonomiku řešit rostoucí problémy. Odehrávají se restrukturalizace a racionalizace, které zefektivní ekonomiky a jejich systémy. Nakolik to bude efektivní, se uvidí, ale už je zřejmé, že se jak Číně, tak Západu víceméně daří zdravotní krizi řešit, a její důsledky v ekonomice zvládat. Výsledkem by měly být racionálnější ekonomické vztahy, tedy i vyšší efektivita.

Souboj ekonomických a politických systémů Číny a Západu bude pokračovat. V něm mají krátkodobou výhodu systémy autoritativní, dlouhodobou však země otevřené a demokratické, pro které je snazší se měnit, když je to nutné. Zde má výhodu Západ.

Souboj ekonomických a politických systémů Číny a Západu bude pokračovat. V něm mají krátkodobou výhodu systémy autoritativní (zejména, když chudá země dohání země vyspělejší), dlouhodobou však země otevřené a demokratické, pro které je snazší se měnit, když je to nutné. Zde má výhodu Západ.

V rámci Západu se zdá, že Evropa oproti USA opět zaostává. Uvidíme, zda se jí tentokrát podaří využít krize k restrukturalizaci ekonomické, ale i politické, která jí uvolní ruce k uplatnění svého potenciálu. Tím si zatím nejsem jistý; větší integrace, byť si o ni ekonomika i zdravotnictví říkají, zůstává navzdory všem pozitivním signálům stále velmi nejistá.



Lubomír Lízal, CEO Expobank

Diverzifikace dodavatelů a zdrojů

Krátkodobě na tom bude ekonomicky lépe Čína, politicky asi nikoliv. Její občané jsou zvyklí na státní kontrolu, proto se libovolně přísná protivirová opatření mohla zavádět bez diskuse a dle libosti, čímž byl omezen ekonomický dopad. Mlžila však a lhala o závažnosti nemoci, čímž v té době pouze regionální problém vyvezla do celého světa.

Ten nebyl připraven jednak historicky, jednak proto, že Světová zdravotnická organizace (WHO) věřil růžovým čínským, nikoli varovným tchajwanským informacím. Na přiměřené reakce pak bylo pozdě a plácáme se v tom dodnes. Těmito prvními kroky si Čína politicky uškodila a od té doby se snaží tento handicap vymazat.

Omezení logistiky a nedostupnost některého zboží a komponent ukázaly bezpečnostní slabiny transkontinentálního outsourcingu. Diverzifikace dodavatelů a zdrojů sice znamená vyšší náklady, ale výrazně zvyšuje odolnost v krizi. Je to pojistka proti nepřízni osudu, ale pojištění také není zadarmo.

Dlouhodobě není situace stejně jednoznačná. Transatlantická civilizace má šanci díky dosavadní technologické a vědecké převaze, ale Čína vycítila příležitost. Svědčí o tom nedávný podpis smlouvy o volném obchodu Regional Comprehensive Economic Partnership (RCEP), která pokrývá oblast s více než dvěma miliardami lidí a přibližně třetinu světové ekonomiky.

Postmoderní evropská společnost má sklon se nejen regulatorně svazovat i v oblastech, kde to škodí ekonomickému rozvoji, čímž přichází o příležitosti a talenty. Pokud se budeme nadále mentálně svazovat rovností výsledků, a nikoliv příležitostí, a tím popírat meritokratické základy transatlantické civilizace, díky kterým jsme technologickou převahu historicky získali, nebude nám pomoci.

Krátkodobě Západ nyní musí více a komplexněji přemýšlet o bezpečnosti dodávek. Omezení logistiky a nedostupnost některého zboží a komponent ukázaly bezpečnostní slabiny transkontinentálního outsourcingu. Diverzifikace dodavatelů a zdrojů sice znamená vyšší náklady, ale výrazně zvyšuje odolnost v krizi. Je to pojistka proti nepřízni osudu, ale pojištění také není zadarmo.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Inovativní výhoda Západu

Na první pohled vychází Čína z turbulentních událostí letošního roku vítězně. Tvrdá odpověď na covid-19 se vyplatila. Tamní ekonomika, jediná z G20, letos vzroste o dvě procenta. Pro další rok se očekává nárůst HDP o osm procent. I geopoliticky slaví Říše středu úspěchy. Nastupující americký prezident Joe Biden pravděpodobně naladí v obchodních vztazích s Pekingem smířlivější tón. Zároveň největší asijská země využila současného mocenského vakua v USA a posílila svou pozici v Hongkongu.

Západní civilizace je sice stále více rozdělená a zranitelná, ale má oproti Číně velkou výhodu – bezvýhradně podporuje soukromé inovace, hlavní motor ekonomického růstu. V dnešním prostředí extrémně levných peněz se stává jednodušší různé inovativní nápady uskutečňovat. Proto má Západ stále dlouhodobě navrch.

Dění pod povrchem však je však důvodem k obavám. Na finančních trzích silně rezonují zprávy o rostoucím počtu bankrotů státem ovládaných podniků. Řada pozorovatelů tvrdí, že jde o snahu přiblížit čínský trh firemních dluhopisů západním standardům, tedy nebránit úpadku za každou cenu, ale začít fungovat jako běžný trh korporátních bondů, na kterém je přítomno kreditní riziko. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že krachy souvisí s nedostatkem financí lokálních vlád.

Velkým tématem uplynulých týdnů se stal odklad IPO Ant Financial, potenciálně největšího primárního úpisu v historii. Čínští regulátoři jej však pozastavili s ohledem na údajná rizika pro finanční stabilitu. Ve skutečnosti za tímto krokem stály spíše obavy tamních autorit z nepřiměřeného vlivu, který by získal hlavní akcionář a nejbohatší Číňan Jack Ma. Zastavení IPO představuje snahu čínské vlády manifestovat svou převahu.

Převládající pud sebezáchovy komunistického vedení však škodí ambicím Pekingu získat globální technologickou dominanci. Západní civilizace je sice stále více rozdělená a zranitelná, ale má oproti Číně velkou výhodu – bezvýhradně podporuje soukromé inovace, hlavní motor ekonomického růstu. V dnešním prostředí extrémně levných peněz se stává jednodušší různé inovativní nápady uskutečňovat. Proto má Západ stále dlouhodobě navrch.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Kvalita institucí

Z pandemie odejdou všichni oslabeni. Tisíce lidí na koronavirus zemřely, desítky milionů onemocněly, ekonomiky se propadly zhruba o deset procent, nemohli jsme se setkávat ani cestovat, museli jsme změnit osobní i pracovní životy a podstatnou část ekonomiky. Tento ztracený rok nám už nikdy nikdo nevrátí, to je fakt. Nic na tom nemění, že to mohlo být ještě horší. Mohlo, ale bez pandemie by to bylo mnohem lepší.

Dlouhodobý pokrok závisí na kvalitě institucí – politických i občanských –, proto není pochyb, že v dohledné době na tom bude Západ lépe než Čína a že život bude příjemnější na Západě než v Číně

Co se týče otázky, zda je oslabení menší na Západě, nebo v Číně, můžeme se na to dívat z více úhlů. Pokud jde o přímé hospodářské a zdravotní dopady, vypadá to, že Čína na tom byla méně špatně, ale za cenu mnohem drsnějších omezení osobních a občanských svobod, takže na tom jsme méně špatně my na Západě.

Dlouhodobý pokrok závisí na kvalitě institucí – politických i občanských –, proto není pochyb, že v dohledné době na tom bude Západ lépe než Čína a že život bude příjemnější na Západě než v Číně. Západní politici se sice nebudou ochotně vzdávat nově nabytých pravomocí, ale k čínskému systému se nepřiblížíme. Moc bych si přál, aby se Čína po stagnaci až regresi v uplynulém desetiletí začala opět liberalizovat, ale není to pravděpodobný scénář.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Japonská cesta

Pokud by to byla soutěž, jednoznačným vítězem je a bude Asie. Pandemii vyhrát nelze, ale lze prohrát s menšími ztrátami. A to se asijským zemím daří mnohem lépe než Evropě či USA. Výjimky existují a v tomto dělení je například Japonsko spíše západní než asijskou ekonomikou. Platí však, že se na Západě zadlužujeme, používáme nekonvenční nástroje jak fiskální, tak zejména měnové politiky, a především narážíme na jejich limity. Asie se k nim také dostane, všichni následujeme Japonsko, ale ještě má čas. My už na japonské cestě jsme.

Zatímco asijské země budou po koronaviru řešit, jakým způsobem a kam růst, na nás dolehnou dluhy, nárůst tlaku důchodů na rozpočet, rozbujelá byrokracie, stovky tisíc lidí na výplatní pásce státu a rostoucí nerovnost. Neznamená to, že bychom měli být více jako asijské země. Ty se do našich problémů časem dostanou také, ale v současnosti mají výhodu, a koronavirus se jich ekonomicky dotkne méně než nás.



Monitor Jana Macháčka

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...