Opravdu thatcherovské reformy selhaly?

Podle cambridgeských vědců měla liberalizace ve Velké Británii slabý pozitivní ekonomický dopad a růst britské produktivity práce se po roce 1979 jasně zpomalil.

Margaret Thatcherová v roce 1985 na oslavě svých šedesátých narozenin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Margaret Thatcherová v roce 1985 na oslavě svých šedesátých narozenin. | foto: Reuters
Margaret Thatcherová v roce 1985 na oslavě svých šedesátých narozenin.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Vědci z univerzity v Cambridgi „doložili“, že ekonomické reformy Margaret Thatcherové selhaly. Liberalizace prý měla slabý pozitivní ekonomický dopad a růst britské produktivity práce se po roce 1979 jasně zpomalil.

To, co vypadalo, že se daří, bylo prý pouze důsledkem bezbřehé finanční liberalizace a deregulace a rychlého zadlužování domácností. Jenže to zrodilo problémy, které se pak s plnou silou vynořily po roce 2008. Autoři upozorňují na nerovnost a excesivní deindustrializaci země.

To, co vypadalo, že se daří, bylo prý pouze důsledkem bezbřehé finanční liberalizace a deregulace a rychlého zadlužování domácností

Tak nevím, jako věda to moc nevypadá, je to spíše další jednostranná ideologie, podobně jako vyhrocené a černobílé vychvalování thatcherismu, které jsme u nás zažili na počátku 90. let a které zůstává například mantrou ODS. Ve své době Británie potřebovala oslabit rozpínající se odbory, zavřít neproduktivní doly i povzbudit konkurenci v sektoru služeb a otázka je, kam by země směřovala, kdyby se thatcherovské reformy neuskutečnily.

Co tom soudíte vy?



Petr Strejček, Brno International Business School

Petr Strejček, Brno International Business School

Hodnotit v kontextu doby

Článek jsem přečetl s rozpaky. Éra Margaret Thatcherové je revidována, a navzdory poznané a prožité realitě milionů Britů je svět vědecky informován o nových historických skutečnostech.

Pravdou je, že nová studie může obsahovat zajímavé informace, ale samotný článek hovoří víceméně o strukturálních reformách britského hospodářství. Klesající podíly průmyslové výroby a hornictví nebyly v tehdejší západní Evropě ničím novým. Posilování odvětví služeb v „osmdesátkách“ bylo celosvětovým trendem, na který i GATT/WTO musela postupem času reagovat (založením GATS).

Britové a Evropské společenství

Článek popisuje, že britská ekonomika obsahovala před rokem 1980 několik znepokojujících aspektů. V tomto bodě je dobré připomenout, že Velká Británie vstoupila do Evropského společenství (ES) v roce 1973 a musela reagovat na několik neúprosných skutečností daných novou evropskou legislativou.

Britové ještě v roce 1975 v referendu hlasovali o vystoupení z Evropského společenství, a to především z ekonomických důvodů

Například hned v roce 1973 získaly ostatní členské země ES možnost lovu ryb v ekonomické zóně Británie a výsledkem byla „redukce“ pracovních sil v britském rybářském průmyslu o 50 procent. To je jen jeden ekonomický aspekt z mnoha dalších – přechodných, které mohl vstup do ES nové členské zemi způsobit.

V tomto kontextu připomenu, že Britové ještě v roce 1975 v referendu hlasovali o vystoupení z ES, a to především z ekonomických důvodů. Dalším příkladem může být ropná krize z roku 1973, která velela všem státům ES přijmout taková diverzifikační opatření, která oslabí roli OPEC v Evropském společenství, což vyžadovalo další investice od členských států.

Jediný příklad

Osmdesátá léta jsou obdobím velkých strukturálních změn v mezinárodním obchodě a přizpůsobování se ekonomik. Japonci v tomto období například pochopili, že pokud mohou v USA prodávat automobily pouze na základě dohodnutých kvót, bude lepší postavit automobilky přímo v zemi a zaplnit tamní trhy bez limitů.

Vzal bych si z Britů pouze ten příklad, že si dovolují posmrtně a kriticky hodnotit dříve nedotknutelné osoby

Na rozdíl od japonských automobilek můžeme argumentační protihodnotou postavit osud tehdejšího britského Jaguaru. Příběh této automobilky symbolizují přístupy pracujících i odborů, soustředění se na sociální aspekty a následné ne-investice do inovací a bezpečnosti vozů. Výsledek všichni známe.

Relevantně hodnotit éru Margaret Thatcherové musíme v kontextu doby a v mezinárodně-ekonomicko-politických kritériích, a to velmi podrobně. Připomínat její odkaz a rok 1989 nechci, ale vzal bych si z Britů pouze ten příklad, že si dovolují posmrtně a kriticky hodnotit dříve nedotknutelné osoby.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Ideologická rovina nestačí

Diskuse kolem dědictví Margaret Thatcherové jsou vždy ideologické. Není možné „vědecky“ zodpovědět otázku, jaký vliv měla změna politiky na ekonomiku, a to prostě proto, že nelze takové tvrzení testovat (není možno období Thatcherové nahradit jiným a pozorovat, co je stejné a co jiné).

Mně připadá, že se Thatcherová významně zasloužila o zlomení moci odborů a o redukci třídního cítění v Británii, což obojí má trvalý efekt a obojí považuji za společensky významné a chvályhodné. S ostatními změnami je to jako vždy: ze vzdálenějšího pohledu vypadají méně jednoznačně, než když jsme jim blízko. Britové budou Thatcherovou opětovně přehodnocovat podle toho, jak se bude vyvíjet jejich chápání vlastní nedávné historie.

Co prospělo české transformaci a co nikoliv

Pro nás je zajímavější ideový vliv Thatcherové na naši transformaci v 90. letech, za který ovšem ona sama přímo nemůže. Její příklad dodával sebevědomí autorům naší transformace a bude jednou zajímavé rozebrat, které tyto vlivy poháněly transformaci vpřed a které jí naopak neprospívaly. I na to budou názory v mnoha případech ideologicky zabarveny a i zde bude obtížné dojít ke konečným závěrům.

Zdá se mi však zřejmé, že nesprávná interpretace jejího příkladu v boji proti byrokracii naší transformaci uškodila. V důsledku zůstala naše státní správa netransformována, a to má řadu negativních důsledků, včetně zbrzdění procesu, v němž ekonomicky doháníme západ Evropy.

Opakování thatcherovské ideologie v naší situaci zaštítilo udržování nekompetentního zmatku v naší státní správě a zabránilo efektivní transformaci státní služby

V moderním státě je důležitá rovnováha mezi vlivem politické a administrativní odborností v řízení země. V Británii v její době asi skutečně bylo nutné posílit politickou sféru proti příliš silné státní službě. Thatcherové se tento posun povedl a zřejmě Británii dobře posloužil.

U nás byla situace zcela jiná, státní služba byla téměř úplně zpolitizována a bylo by třeba ji posílit proti politickému establishmentu. Opakování thatcherovské ideologie v naší situaci zaštítilo udržování nekompetentního zmatku v naší státní správě a zabránilo efektivní transformaci státní služby a zřejmě dodnes má vliv na mnoho lidí na naší pravici i levici. Následky nese naše politické i hospodářské prostředí dodnes v nefunkční státní správě a bude nám trvat generaci, než se z toho začneme dostávat.

To ovšem není vina Margaret Thatcherové, nýbrž důsledek klapek na očích našich domácích ideologů thatcherismu. Je to také příklad toho, jak problematické je přenášení zkušeností na povrchní, ideologické rovině mezi zeměmi s různou historií, a to často paradoxně právě těmi, kdo zdůrazňujíce naši jedinečnost jinak brojí proti přehlížení národních tradic a zájmů.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Spíše institucionální zásluhy

V uvedené věci jsem zjevně předpojatý. Navíc musím přiznat, že svou vědeckou kapacitu jsem nikdy nevěnoval podrobné analýze hospodářského vývoje Velké Británie.

Proto bych za nesporné především považoval, že baronka Thatcherová definitivně dostala svou zemi z vleklé poválečné deprese vyvolané – pro Británii – Pyrrhovým vítězstvím ve druhé světové válce, v jehož důsledku nastalo – pro ni – potupné rozdělení zeměkoule mezi už jen dvě světové supervelmoci.

Dalším úspěchem jistě bylo barončino fenomenální tažení na Falklandy v roce 1982 a krátce na to, a nejspíš i v souvislosti s tím, její podíl na tandemu Reagan-Thatcherová, jemuž je připisován významný podíl na nejkolosálnější události tisíciletí, tedy sametovém rozpadu sovětského impéria.

Neúspěchy

Že její zásluhy hledám spíš ve světě institucionálních změn než makroekonomických datech, dále doložím jejím zdrcujícím útokem na dědictví extrémně levicových socialistických reforem předchozích labouristických vlád, zejména na výsledky poválečné vlny znárodňování, kde Clementu Richardu Attleemu mohl v Evropě konkurovat snad jen Edvard Beneš, pod jehož záštitou byl u nás dokonán Košický vládní program.

Baronka Thatcherová prohrála svůj boj o zachování konzervativních hodnot i bitvu o udržení konceptu národních států založených více na svobodě než na pravdě a lásce

Proto ani nemůže překvapit, že v institucionální oblasti vidím i její neúspěchy. Prohrála svůj boj o zachování konzervativních hodnot i bitvu o udržení konceptu národních států založených více na svobodě než na pravdě a lásce.

Kdysi jsem zde napsal, že jestli si paní baronka něčeho skutečně užila, pak to byly nenávistné útoky kulturně-mediální smetánky, což ovšem nakonec nebylo nic ve srovnání se způsobem, kterým ji v listopadu 1990 její přátelé z konzervativní strany smíchali s blátem a hodili do kanálu, aby pak v květnu 1997 prohráli s Tony Blairem s nejhorším výsledkem v novodobých dějinách země. Takže nakonec ani nevím, kdo je pořád ještě víc předpojatý, zda já nebo kritici paní baronky.



  • Vážení čtenáři, tímto příspěvkem se DEBATA Jana Macháčka na léto přerušuje jak v elektronicklé verzi na stránkách ČESKÉ POZICE, tak v tištěné podobě v Lidových novinách. Obnovena bude na začátku září.


Monitor Jana Macháčka

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.