Ohrožuje střední Evropu ekonomický dirigismus?

Po vítězství strany Právo a spravedlnost (PiS) v polských volbách se spolupracovník LN Jan Macháček ptá ekonomů, pedagogů a analytiků: Co znamená vítězství tohoto ekonomického dirigismu či populismu pro region střední Evropy a zahraniční investory?

Strana Právo a spravedlnost slaví vítězství | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Strana Právo a spravedlnost slaví vítězství | foto: Reuters
Strana Právo a spravedlnost slaví vítězství

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Ekonomické úspěchy Polska sice vycházejí z protržních reforem, ale dnes se Polsko od těchto politik odvrací a chce zavést jakýsi „národní socialismus“, což neznamená, že bychom chtěli stranu Právo a spravedlnost (PiS), jež zvítězila v nejnovějších polských volbách, srovnávat s nacistickou NSDAP.

Koneckonců pojem „národní socialismus“ se zrodil za Rakouska-Uherska v Čechách a za první republiky byli národní socialisté státotvornou či dokonce „prezidentskou“ stranou, protože prezident Edvard Beneš do ní jako ministr zahraničí vstoupil.

Československý „národní socialismus“ byl ale dost jiný, než je program strany PiS Jarosława Kaczyńského, pro nějž by se spíše hodil pojem „národovecko-křesťanský socialismus“. PiS staví na křesťanství, podpoře rodin s dětmi, katolicismu, vlastenectví, ochraně národní identity, obavách z uprchlíků a na skepsi k Evropské unii.

Zopakujme, co chce PiS ekonomicky – zavést zvláštní sektorovou daň pro banky a hypermarkety, náklady konverze hypoték ve švýcarských francích do zlotých přenést na banky. Mluví se i o „repolonizaci“ finanční sféry. Bude omezena nezávislost polské centrální banky, protože má vytvořit fond na podporu malých a středních podniků. Jsou slibovány rozpočtové programy na podporu sociálně slabých. V zásadě jde o prvky státního dirigismu opsané z programu i politiky maďarského premiéra Viktora Orbána.

Co znamená vítězství tohoto ekonomického dirigismu či populismu pro celý region střední Evropy a pro zahraniční investory? Jaký signál se tím vysílá? Je to opravdu tak vážné a nebezpečné? Poté, co si Maďarsko vyšláplo na zahraniční banky, v něm koneckonců žádná ekonomická katastrofa nenastala. A když si vzpomeneme na situaci po volbách v ČR, chtěla ČSSD zavést sektorovou daň i u nás, jež ale nakonec neprošla.

Jaký je váš názor?



Pavel Kohout, Partners

Pavel Kohout, Partners

Chvalme evropskou diverzitu

Je čistě věcí Poláků, koho si zvolí do své vlády a do svého parlamentu. Nikdo by neměl Polákům ani jiným národům mluvit do jejich vnitřních záležitostí, leda snad v případě, kdyby ze strany Polska hrozila invaze. Ta hrozí z opačné světové strany, ale to je jiný příběh.

Pokud Polsko zavede sektorovou daň pro banky a se zlou se potáže, bude to varování pro jiné evropské státy, aby podobnou věc nezaváděly. Povede-li snížení důchodového věku k penzijní krizi, bude to rovněž odstrašující příklad pro ostatní. Totéž platí pro omezení nezávislosti centrální banky a další diskutabilní prvky volebního programu PiS.

V prostředí politicky diverzifikovaného kontinentu funguje samoopravný mechanismus, který v průběhu času vylučuje chybné myšlenky

V tom je právě síla Evropy. Její největší výhoda pramení z diverzity. Když jeden národ udělá chybu nebo více chyb, ostatní mají šanci se poučit a postupovat jinak. Jelikož nikdo není neomylný, každá vláda a každý stát dělá v průběhu času chyby. V prostředí politicky diverzifikovaného kontinentu funguje samoopravný mechanismus, který v průběhu času vylučuje chybné myšlenky.

Kdyby Evropa byla řízena centrální vládou, tento mechanismus by zanikl. Dříve nebo později by Evropa udělala chybu, která by mohla mít fatální dopad. Proto je diverzita klíčová pro dlouhodobé přežití celého kontinentu, i když některé její projevy můžeme hodnotit i rozpačitě. Ale nikdo nemá patent na rozum.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Přirozený vývoj

Vývoj v Polsku je zcela přirozený. V demokracii je standardní, aby se po dvou volebních obdobích vláda vyměnila. Pozorovatelům zvenku se to může zdát nespravedlivé, protože odcházející vláda Občanské platformy (OP) byla velmi úspěšná. Zřejmě to tak však voliči nevidí. Ostatně je axiomatické, že vděčnost a uznání v politice většinou nefunguje.

To, že konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) klade důraz na sociální a národovecké prvky programu a nebojí se zadlužovat stát, je něčím neočekávaným jen v našem prostředí, kde si stále pleteme konzervativní a liberální postoje. Jak to bude fungovat v praxi, uvidíme. Generační výměna, kterou PiS akcentuje, je důležitá a konečný výsledek nás ještě může za nějaký čas překvapit.

Protievropské nálady

Nebezpečný tón je v této výměně nicméně slyšet, a to v kontextu vzrůstu národovectví a protievropských nálad v celé Evropské unii, a zejména v bývalých zemích sovětského bloku. Smutný je tu vzrůst protiimigrantských nálad, které jsou důsledkem nejen strachu, ale i kolize různých představ o evropských hodnotách. Jak tyto nálady v Evropě rostou, zdá se, že vedou k odcizení, a nikoli k integraci evropských států.

S nárůstem protievropských nálad v Evropě se zdá, že vedou k odcizení, a nikoli k integraci evropských států

Obávám se, že si někteří u nás i na Západě začínají klást otázku, zda do západní Evropy opravdu my, bývalí lido-demo, vlastně patříme. V tomto směru se však obávám více nálad rostoucích u nás než v Polsku, které je možná lépe vybaveno pro jasnou diskusi o zaměření země. Přejme Polákům i sobě, aby měla dobrý výsledek pro nás pro všechny.

Také jsem kdesi četl, že nejistota v Polsku, kterou program PiS vyvolává u investorů, nám dává konkurenční výhodu oproti Polsku. To není hezká reakce, ale především si tím tvrzením nejsem jistý. Pokud si investor bude hledat jinou zemi kvůli nejistotě v Polsku, najde si spíše Slovensko, které vedle řady dobrých reforem také přijalo euro, takže je z visegrádských zemí evropskému prostředí nejblíže.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Žádné překvapení

K tématu mám jen několik více méně nesouvislých poznámek:

Výsledky voleb nelze považovat za překvapení už jen s ohledem na to, jak nedávno naložila Ewa Božena Kopaczová s příslibem české vládě. V návaznosti na kauzu Tluchoř a kol. tedy můžeme sledovat, kterou evropskou trafikou bude paní Ewa Božena oceněna a který státní zástupce si toho všimne.

Stejně nás může zajímat, jak si povede Beata Szydłová ve vládě, ve které nebude zasedat předseda její PiS. Obecné zkušenosti naznačují, že zemi začne fakticky vládnout stranický aparát a že to není dobře.

PiS není třeba cejchovat jako populistickou stranu jen proto, že její katolický konzervatismus je propojen se znárodňováním zisků

Nemyslím, že PiS je třeba cejchovat jako populistickou stranu jen proto, že její katolický konzervatismus je propojen se znárodňováním zisků. Už jsme si mohli všimnout, že každý papež požaduje zásadní změkčení kapitalismu.

Střední Evropu nyní bude profilovat dvojice Orbán-Kaczyński, kterou spojuje zjevná nevole ze strany Evropské unie. Kromě jiného tedy očekávám významnou změnu dosavadních oslav polského, dosud proevropanského hospodářského zázraku, tedy že častěji uslyšíme o propasti v příjmech, milionech Poláků hledajících podřadnou práci v zahraničí a zanedbané „ekologii“.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 5, poslední 2.11.2015 12:07 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.