Odškodnit firmy vládou ano. Zdanit vítěze ne

V Česku se debatuje, zda by měla vláda odškodnit firmy, jež musely zavřít své provozovny. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Měla by vláda odškodnit firmy i zdanit zisky vítězů koronavirové krize?

Má mít 26 nejbohatších stejně jako 3,8 miliardy chudých? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Má mít 26 nejbohatších stejně jako 3,8 miliardy chudých? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Má mít 26 nejbohatších stejně jako 3,8 miliardy chudých?

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

V Česku se debatuje, zda by měla vláda odškodnit firmy, které musely uzavřít své provozovny. Mnozí podnikatelé se chystají žalovat stát za ušlý zisk či proplatit provozní náklady. Očekávají se různé žaloby, někdo například bude žádat ušlý zisk, jiný provozní náklady. Povleče se to léta, jak známe české soudy, budou rozhodovat rozdílně a teprve časem se začne sjednocovat judikatura. Neměli by se v tomto případě zdanit zisky těch, kteří na koronavirové krizi vydělali?

Zajímavý komentář v této souvislosti napsal Rob Cox pro Reuters. Netýká se sice odškodnění, nýbrž pomoci, ale to nevadí. I nejjemnější formy kapitalismu potřebují vítěze a poražené. Co když se ale veškerý darwinismus trhů odstraní? Vlády na celém světě dnes zachraňují malé i velké firmy, přičemž argumentují, že zastavení ekonomiky není ničí vina.

Na základě této logiky by však bylo možné říct, že firmy, které měly prospěch z uzavření normálních obchodů, získaly neoprávněnou a nepřirozenou výhodu. Když ti, co prohrávají a oslabují, za to nemohou a vyžadují pomoc daňových poplatníků, proč potom korunovat vítěze koronavirové pandemie? Dle Coxe je správné, že vlády pomáhají menším firmám nebo zachraňují aerolinie jako holandská a francouzská Air France/KLM. Ekonomický propad je přímým důsledkem politického a úředního rozhodnutí zavřít krám.

V tom případě ale platí, že kdyby nebylo tohoto politického a úředního rozhodnutí, mnohem méně milionů lidí by sledovalo doma Netflix a k tomu přikusovalo pizzu Domino. Prodávalo by se méně trvanlivých potravin a výrobci dezinfekce by neměli hody. V Česku jde o firmy, jako je Rohlík.cz nebo Košík.cz.

Collinsův anglický slovník definuje výraz „windfall profit“, česky darovaný či zázračný příjem, jako „zisk kvůli událostem, nad kterými jeho příjemce neměl žádnou kontrolu“. Pokud za zavření obchodů nikdo nemůže, prospěch z karantény je především super štěstí. Darované příjmy už například americký Kongres jednou zdanil, když po ropné krizi v sedmdesátých letech 20. století takto omezil velký nárůst zisků ropných gigantů. Firmy, jako je Exxon, neměly žádný vliv na geopolitiku na Blízkém východě, která zvýšila ceny.

Na současné krizi vydělávají firmy, jako je Amazon, poskytovatelé internetu či výrobci léků. Burza jasně ukazuje, pro čí byznys je krize dobrá.Danění vítězů krize je absurdní, ale tuto argumentaci budou muset vzít soudy v úvahu, pokud budou uvažovat logicky a nestranně.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Nedosažitelný cíl spravedlnost

Vláda může být ráda, že vítězové této krize vůbec existují. Proč by je měla trestat za to, že v minulosti inovovali, zadlužovali se, budovali byznysy pro budoucnost, která jim ale spadla do klína dřív, než čekali? Byli bychom raději, kdyby všechny služby, jež dnes poskytují výuku z domova, rozvoz potravin nebo divadlo z gauče, neexistovaly? Nebo je chceme trestat za to, že se o nás v nejhorší možné době postaraly?

Někdo může vidět konkurenci vzkvétat, zatímco on je rozhodnutím vlády bez zákazníků. Není to spravedlivé, ale spravedlnost je třeba vždy řešit pozvednutím chromého na nohy, nikoliv sekáním prstů těch šťastnějších.

Hledání spravedlnosti je úžasná disciplína, ale každý její student ví, že jde o studium nedosažitelného cíle. Někdo může vidět konkurenci vzkvétat, zatímco on je rozhodnutím vlády bez zákazníků. Není to spravedlivé, ale spravedlnost je třeba vždy řešit pozvednutím chromého na nohy, nikoliv sekáním prstů těch šťastnějších.

Je to všudypřítomný fenomén, který by nás vedl na scestí. Když zavřeme nebezpečného pekaře, protože hrozil ostatním otravou ve svém pečivu, budeme dodatečně danit ostatní pekaře, protože jsme jim odstranili konkurenci? Když zakážeme dieselové motory, případně zdaníme naftu, budeme dodatečně navíc danit zelenou elektřinu a elektromobily? Sami si najdete příklad, kdy zjistíte, že je to nesmysl.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Útok na podstatu kapitalismu

Velkou část investorů znepokojuje aktuální situace na burzách, kdy se akciové indexy nacházejí blízko svých historických maxim, zatímco korporátní zisky předvádějí bezprecedentní kolaps. Mezi faktory, které tuto anomálii vysvětlují, patří robustní stimuly centrálních bank a vlád. Ty pomáhají firmám současný nepříznivý vývoj přestát. Záchranné balíčky se promítají do poklesu prémií za riziko.

Úspěch kapitalismu stojí na firmách, které dokážou rychle reagovat na změnu vnějších podmínek. Jakékoli omezení v tomto směru by znamenalo útok na podstatu tohoto systému.

Podle některých se akcie de facto transformují z rizikových do bezpečnějších, ale méně výnosných nástrojů. Pokud se stane z intervencí vlád či centrálních bank norma, investoři nebudou požadovat za držbu akcií stejně výraznou kompenzaci jako v minulosti. To může mít značně negativní dopady.

Podniky investují do rozvoje nebo nových technologií s očekáváním, že vložené prostředky výrazně zhodnotí. Nízká výnosová míra může ochladit zájem o investice a v konečném důsledku i ochromit inovace, jež tvoří základ moderních ekonomických systémů. Politika levných peněz dlouhodobě brzdí proces kreativní destrukce a umožňuje umělé přežívání firem, které se potýkají s trvalými problémy. Na to nakonec doplatí spotřebitel, jelikož existence zombie společností vede k vyšším cenám výrobků a služeb.

Vzhledem k mimořádné současné situace, kdy nastává náhlé vypnutí ekonomik, se podniky bez benevolentního přístupu vlád a centrálních bank neobejdou. Nicméně z těchto rozsáhlých balíčků by se neměl stát běžný postup k řešení následujících krizí. Úspěch kapitalismu stojí na firmách, které dokážou rychle reagovat na změnu vnějších podmínek. Jakékoli omezení v tomto směru by znamenalo útok na podstatu tohoto systému.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Proti právnímu státu

Vláda by zavřené firmy odškodnit měla, a to nejen proto, že jí to nařizuje zákon. Téměř jistě však žádné odškodnění nebude. Jak by vláda mohla dodatečně zvednout daně nějakému odvětví? To odporuje všem pravidlům právního státu – nelze na firmy uvalit daň ex post.Za normálních okolností bych se toho neobával, ale krize jako pandemie obvykle ústí ve špatná rozhodnutí i v případě soudů. Navzdory tomu si nemyslím, že by riziko zdaňování jednoho nebo dvou odvětví bylo velké.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 1, poslední 1.5.2020 11:57 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.