Ceska Pozice

Koronavirová krize globalizaci trvale neomezí

Věštit budoucnost ekonomik po koronavirové pandemii je módní, ale důležité téma. Očekává se odvrat od globalizace, minimálně oslabení. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Bude mít koronavirová pandemie vedle odvratu od globalizace i jiné dopady?

Soumrak světového obchodu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Soumrak světového obchodu. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Soumrak světového obchodu.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Věštit budoucnost ekonomik po koronavirové pandemii je módní, ale důležité téma. Obecně se očekává odvrat od globalizace, minimálně její oslabení. Část farmaceutického průmyslu a výroby zdravotnického a ochranného materiálu se přesune z Číny do Evropy či USA. Lze očekávat víc? Třeba tlak na potravinovou soběstačnost? Jaká je budoucnost systému včasných dodávek? Stane se práce z domova novým standardem?



Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, člen Výboru pro rozpočtové prognózy

Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, člen Výboru pro rozpočtové prognózy

Návrat k růstu

Hodně se mluví o tom, že se lidstvo z pandemie „navždy poučí“ tím, že bude mít strach cestovat, zejména do zahraničí. Cestovní kanceláře či letecké společnosti se proto prý mají připravit na trvalé zmenšení svého odbytu. V předvídání příchodu takového „nového světa“ bych však byl velmi opatrný.

Návrat k růstu lze v delším období čekat i u celosvětového cestovního ruchu po doznění potíží daných nynější pandemií. Jde jen o to, aby se tohoto doznění většina dnešních cestovek a dopravních firem dožila. Jinak by bylo nutné na zelené louce pracně zakládat nové. Ještě horší by bylo, kdyby si ty přeživší trh v mezidobí oligopolizovaly.

Pomohu si příkladem, jak lidstvo snížilo poptávku po pobytech na jihothajských plážích­ poté, co na nich vlna tsunami o Vánocích 2004 zabila několik tisíc lidí včetně turistů. Měřeno počtem lidí přistávajících na mezinárodním letišti Phuket (hlavní destinaci pro lety do oblasti jižního Thajska postižené zmíněnou tragédií), trvalo poučení jen krátce – počet přistání se během dvou let vrátil téměř na úroveň roku 2004; dnes je tento počet pětinásobný.

Pro tuto znovunalezenou odvahu lze najít různá vysvětlení, ale přesná příčina návratu turismu na jihočínské pláže není podstatná. Důležité je, že změny v celém ekonomickém systému zajistily, že dané odvětví, kterému v prvních dnech po katastrofě zdánlivě hrozilo trvalé zmenšení, se do dvou let vrátilo pevně na nohy a pokračovalo v rychlém růstu.

Podobný návrat k růstu lze v delším období čekat i u celosvětového cestovního ruchu po doznění potíží daných nynější pandemií. Jde jen o to, aby se tohoto doznění většina dnešních cestovek a dopravních firem dožila. Jinak by bylo nutné na zelené louce pracně zakládat nové. Ještě horší by bylo, kdyby si ty přeživší trh v mezidobí oligopolizovaly.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Přehodnocení odpovědností

V důsledku současné krize nastane jistá korekce globalizace, nikoli však dlouhodobé, natož trvalé omezení. Svět si díky této krizi začíná uvědomovat, že i v plně globalizované společnosti existuje mnoho činností, které se optimálně řeší zvlášť v relativně separátních celcích. V principu o tom nikdo nikdy nepochyboval – všechny velké státy jsou federacemi, jež mají řadu úrovní s významnými pravomocemi.

Tato krize ukazuje, že spontánně se vyvinuvší model, ve kterém jsme nedávno žili, trpí chybami v rozdělení těchto odpovědností, zejména ve zdravotnictví, kde je nutné pravomoci zcela přehodnotit, ale také – překvapivě – v bezpečnosti a organizaci trhů, kde krátkodobá výhoda (levná práce) převážila nad robustností (rezervami a zajištěním).

Dlouhodobým výsledkem této krize by mělo být přehodnocení rozdělení odpovědností mezi celkem a částmi. V některých případech to bude znamenat větší autonomii místních autorit, jinde tomu bude naopak.

Snad v rámci tohoto přehodnocování budeme schopni vzít v úvahu nejen nebezpečí zdravotní, ale i jiná, která potenciálně hrozí, přičemž je zatím ignorujeme, například náhlé poruchy elektromagnetických sítí nebo inverze magnetického pole. Tato krize ukazuje, že představy, jak rezervami zabezpečovat fungování společnosti, jsou nedomyšlené.

Domnívám se, že při budoucích analýzách dospějeme k závěru, že zatímco bude třeba zřídit nové rezervy a místy omezit působení globálního řízení, jinde bude situace opačná. Všechny federace v minulosti nechávaly zdravotnictví lokální, nikoli federální, ale po této krizi se ukazuje, že optimální řešení bude asi jiné.

Dlouhodobým výsledkem této krize by mělo být přehodnocení rozdělení odpovědností mezi celkem a částmi. V některých případech to bude znamenat větší autonomii místních autorit, jinde tomu bude naopak. Evropská unie má jako jeden ze svých principů subsidiaritu; bude načase ji řádně uplatnit, ale nejen ve prospěch členských zemí, ale i odpovědnosti celku.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Zranitelnost EU

Současná pandemie covid-19 nejspíše urychlí řadu trendů z uplynulých let. Deglobalizační tendence se projevily již v roce 2018, kdy USA odstartovaly obchodní válku s Čínou. Tehdy se objevily obavy, že konflikt přetrhá globální dodavatelsko-odběratelské řetězce. Nyní se dostáváme do stadia, kdy spousta zemí začne o jejich přerušení usilovat s cílem zajistit si vyšší soběstačnost. Slogan „přivést pracovní místa zpět“, který pomohl Donaldu Trumpovi získat prezidentské křeslo v roce 2016, se může v souvislosti s koronavirem naplnit.

Krize rovněž odhalila zranitelnost a vnitřní nestabilitu EU. Opakuje se scénář z roku 2008, kdy se ukázalo, že nepředstavuje celistvý subjekt, ale spíše společenství národních států s naprosto odlišnými zájmy. Situaci okolo pandemie Evropská komise nezvládla.

Krize rovněž odhalila zranitelnost a vnitřní nestabilitu EU. Opakuje se scénář z roku 2008, kdy se ukázalo, že nepředstavuje celistvý subjekt, ale spíše společenství národních států s naprosto odlišnými zájmy. Situaci okolo pandemie Evropská komise nezvládla. Brusel nedokázal koordinovat kroky členských zemí, ani neposkytl výraznější pomoc. Většina fiskálních stimulů pochází z pokladen členských států.

Nelze ani očekávat, že by se v eurozóně zvýšila ochota k přerozdělování mezi státy. Pro Německo není myšlenka emitovat společné evropské dluhopisy tématem. Větší integrace EU, kterou nyní prosazuje Francie, se proto nezdá reálná.

Postkoronavirová éra pravděpodobně urychlí technologický vývoj – práce z domova nebo on-line nákupy potravin se stanou normou. Predikce kolapsu cestovního ruchu však jsou přehnané. Krátkodobému ochlazení se nevyhne, ale zotavení by se mělo dostavit v dohledné době. Z cestování se zřejmě stane regulovanější odvětví. O tom se však také debatovalo již před koronavirem.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Převaha negativ

Obávám se, že navzdory některým pozitivům (částečná deregulace, flexibilnější pracovní podmínky) budou negativa převažovat. I kdyby jediným měl být obrovský propad HDP, je to velmi negativní jev. Spousta věcí, které považujeme za pozitivní (věk dožití, zdraví, volný čas, nediskriminace a genderová rovnost, nutrice), korelují s HDP. Jak ukazuje Bryan Caplan ve svém článku Past na myšlenky, propad v příjmech navíc lidi obvykle vede spirálou ke stále horším rozhodnutím.

Navzdory některým pozitivům budou negativa převažovat. I kdyby jediným měl být obrovský propad HDP, je to velmi negativní jev.

Obávám se odklonu od globalizace, příklonu k provincialismu, zavřeným hranicím, „zkracování potravinového řetězce“, tedy protekcionismu (katastrofa z hlediska cen potravin, a zejména potravinové bezpečnosti), dalšímu příklonu k populistickým politikám a bobtnání státu, tedy ke všemu, co situaci ještě zhorší. Budu pozitivně překvapen, pokud se to nestane.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Naivní představa

Když vláda získá nové pravomoci, už se jich nevzdá. Nebo trochu ano, ale nikdy ne zpět na původní úroveň. To je ve zkratce závěr díla amerického ekonoma Roberta Higgse, který věnoval dlouhé roky mapování vládních zásahů, zejména v krizových situacích. Nazývá to efektem západky. Jakmile pravomoci získá, nechce se jich zbavovat. Veškerou sílu bychom měli napnout k tomu, aby vlády a centrální banky v této „západce“ nezůstaly, ale vrátily s odezněním pandemie tam, kde původně byly. Je to ale naivní představa.

Veškerou sílu bychom měli napnout k tomu, aby vlády a centrální banky v této „západce“ nezůstaly, ale vrátily s odezněním pandemie tam, kde původně byly. Je to ale naivní představa.

Nejhorším dopadem současné pandemie bude nárůst pravomocí, které dnes lze považovat za krizové a dočasné, ale nikdy se jich nezbavíme. Omezíme Českou národní banku zpětné v nákupu státních dluhopisů? I kdyby, nikdo nevěří, že by se při první další recesi tato pravomoc opět okamžitě nezavedla. Technicky pravomoci vracíme, ale de facto zůstávají. Každá taková pravomoc je ale současně rizikem, že ji někdo zneužije. A ne že by se v této turbulentní době nemohlo stát, že se k moci dostane někdo, kdo bude zneužívat své moci. To je prakticky jistota.



Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně, Zastoupeni Evropské komise,

Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně, Zastoupeni Evropské komise,

Strukturální stopy

Vedle dopadů na organizaci globální ekonomiky koronavirová krize zanechá i strukturální stopy v ekonomikách. V případě České republiky lze z těch pozitivních zmínit například pokrok v oblasti e-governmentu a využívání digitálních technologií. Během fyzického uzavření byla řada úřadů nucena přejít na různá distanční řešení a online komunikaci s klienty. U ČR, která se loni umístila na 21. místě mezi členskými státy EU, pokuj jde o digitalizaci veřejné správy, proto lze doufat v trvalý kvalitativní posun, který by jinak trval mnoho let.

Ve vzdělávání má přechod na distanční výuku pozitivní efekt na digitální dovednosti dětí, rodičů a často i učitelů. A nejen to. Dlouhodobé uzavření škol přimělo mnoho z nich zavést digitální komunikační platformy, které výrazně zefektivňují interní komunikaci v rámci školy i externí se žáky a rodiči. Tyto platformy zefektivní řízení škol a mohou i kvalitativně změnit výuku, neboť sdílení podpoří týmovou práci studentů na projektech, nebo umožní pokračovat ve studiu žákům, kteří se ze zdravotních či jiných důvodů nemohou prezenční výuky účastnit.

Vedle dopadů na organizaci globální ekonomiky koronavirová krize zanechá i strukturální stopy v ekonomikách. V případě České republiky lze z těch pozitivních zmínit například pokrok v oblasti e-governmentu a využívání digitálních technologií. Ve vzdělávání má přechod na distanční výuku pozitivní efekt na digitální dovednosti dětí, rodičů a často i učitelů.

Krize může také pomoci zvrátit mentální závislost na dotacích a grantech a zatraktivnit financování záručními schématy, s nimiž se v Česku dosud spíše koketovalo. Mohou vzniknout – i s pomocí fondů EU – finanční nástroje k financování podnikové i veřejné sféry na dlouhá desetiletí. Zatímco některé strukturální problémy české ekonomiky krize pomůže překonat, jiné pravděpodobně zvětší. Ve vzdělávání se očekává narůst rozdílů mezi žáky, které jsou již nyní v ČR v mezinárodním srovnání jedny z největších.

Žáci z vyloučených lokalit či sociálně slabších rodin se mnohem méně účastní distančního vzdělávání, ať již kvůli nedostatku IT vybavení či nízké motivace a podpory rodičů. Lze očekávat, že po návratu do lavic budou zaostávat ještě více než před krizí. Ta zřejmě také zhorší znevýhodnění žen na trhu práce. Česko už dnes vykazuje jeden z největších rozdílů v míře zaměstnanosti žen a mužů v EU a druhý největší rozdíl v platech. Pandemie přitom na ženy ekonomicky dolehla víc hned v několika oblastech.

Výrazně zasáhla „ženské“ obory – 80 až 90 procent recepčních, kadeřníků, kosmetiček či průvodců jsou ženy. Velkou segregaci v profesích v ČR ukázalo i složení vládních poradních covid-týmů, kde zasedli skoro samí muži. Fakt, že kvůli zavřeným školám zůstávají doma s dětmi především ženy, jejich platovým a kariérním vyhlídkám také neprospěje. Mnoho žen navíc po návratu z mateřské dovolené kvůli málo rozšířeným částečným úvazkům pracuje na krátkodobé dohody, jež vláda v kompenzačních opatřeních až donedávna nezohledňovala.



Monitor Jana Macháčka
zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.