Izolace v důsledku pandemie inovace neomezuje

Velká část lidí na světě pracuje v systému home office. Dle některých se ale kreativita, živná půda inovací, rodí interakcí na pracovištích. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co je zdrojem kreativity a inovací? Nestane se komunikace a jiskření hlavním nákladem koronavirové pandemie?

Home office (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Home office (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Home office (ilustrační foto)

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Velká část lidí na světě pracuje v systému home office. Introvertům vyhovuje, extroverti trpí. Leckdo se však obává, že opravdová kreativita, která je živnou půdou inovací, se rodí živou interakcí na pracovištích, a především neformálně. Představa, že ve firmách inovují izolovaní hloubavci, je asi nesmyslná. Co je zdrojem kreativity a inovací? Jak důležitá je komunikace a jiskření? Nebudou hlavním nákladem koronavirové pandemie?



Lubomír Lízal, CEO Expobank

Lubomír Lízal, CEO Expobank

Handicap ve vzdělávání

Kreativní jiskření sice trpí, ale půjde dohnat. Nenahraditelným nákladem je ztráta způsobená celé jedné generaci dětí, které trpí distanční výukou. Handicap ve vzdělávání se jim bude obtížně dohánět, navíc se tím neustále prohlubují nerovnosti v přístupu ke vzdělávání. Kvůli neschopnosti státu umožnit provoz škol rychle rostou náklady ze snížené budoucí produktivity práce, sociálních schopností i kvality života jedince. Tyto negativní důsledky poneseme jako společnost několik desítek let.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Ověření výhod a nevýhod

Izolace lidí v důsledku koronavirové pandemie významně neomezuje inovace. Nové nápady a inovace se sice vymýšlejí v tvůrčím prostředí, které vyžaduje osobní fyzickou interakci, a proto by velmi dlouhá izolace mohla tento proces ohrozit, ale izolace nebude trvat tak dlouho, aby tvůrčí prostředí nebylo po jejím skončení okamžitě obnovitelné. Horší důsledky izolace se možná projeví v narušení vzdělávání mladých lidí ve školském systému. I tam však jsem spíše optimistou.

Koronavirová krize s nucenou izolací může mít i pozitivní důsledek – lidé i organizace si v praxi ověří výhody a nevýhody digitalizace a home-officu, takže budou moci snadněji rozhodnout, ve kterých případech jsou přínosné a ve kterých je lépe se vrátit ke starým metodám

Lidstvo je dost robustní a školy i mladí lidé si se situací poradí. Koronavirová krize s nucenou izolací může mít i pozitivní důsledek – lidé i organizace si v praxi ověří výhody a nevýhody digitalizace a home-officu, takže budou moci snadněji rozhodnout, ve kterých případech jsou přínosné a ve kterých je lépe se vrátit ke starým metodám. Třeba se vše nakonec v dobré obrátí. Možná proto nastane rychlejší přechodu k racionálnějším pracovním metodám, než jsme si původně mysleli.

Největším problémem po překonání koronavirové krize bude vyrovnání jejích přímých ekonomických důsledků, zejména ve struktuře hospodářství (kde odvětví trpí různě) a v zacelování ran způsobených ohromným asymetrickým šokem (asymetrický nárůst dluhů všeho druhu) včetně řešení sociálních problémů, které jej působí. Tvůrčí prostředí si asi rychle znovu vytvoříme.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Hledání optimální rovnováhy

Kancelář je mrtvá. Tento názor na jaře 2020 silně rezonoval v celé veřejnosti. I developeři na situaci reagovali a řada z nich zrušila plánované kancelářské projekty. Po necelém roce několik změn nastalo, ale revoluce se nekoná. Home-office zřejmě navždy zůstane jednou z přípustných pracovních variant a příznivce si najde. Masivní exodus lidí z kanceláří však neočekávám. Mnohé studie přesvědčivě ukazují, že produktivita zaměstnanců při práci z domova klesá.

Lze předpokládat, že některé společnosti zredukují kancelářské prostory a nabídnou zaměstnancům občasnou možnost pracovat z domu. Nenastane však, že by zrušily kanceláře úplně, spíše budou hledat optimální rovnováhu mezi nákladovou úsporou a udržením produktivity pracovníků. Ve vývoji inovací sehraje home-office menší roli.

Lze předpokládat, že některé společnosti zredukují kancelářské prostory a nabídnou zaměstnancům občasnou možnost pracovat z domu. Nenastane však, že by zrušily kanceláře úplně, spíše budou hledat optimální rovnováhu mezi nákladovou úsporou a udržením produktivity pracovníků. Ve vývoji inovací sehraje home-office menší roli.

Produktivitu ovlivní zejména dva protichůdné faktory. Tím prvním je digitalizace. Některá odvětví, například e-commerce, učinila díky pandemii velký skok vpřed, který by za normálního provozu trval několik let. Na druhé straně však stojí extrémní růst zadlužení firem. To přispívá k ochabování produktivity. Umělé přežívání zombie firem brzdí proces kreativní destrukce a vede k anemickému hospodářskému růstu. Teprve budoucnost ukáže, který z těchto dvou faktorů převáží.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Klid na práci

Jsem introvert, a proto mi vyhovuje práce z domova mnohem více než open space kanceláře. Vyhovují vůbec někomu? Očekával bych, že jedním z důsledků koronavirové pandemie bude větší podíl práce z domova a větší flexibilita pracovní doby – tam, kde je to možné. Rozšíří se praxe, že na firemní náklady se budou zaměstnancům zlepšovat domácí pracovny – budou firmy platit za své zaměstnance domácí internetové připojení? To teprve uvidíme. Nemyslím si však, že by firmám vyhovovalo zcela zrušit práce z kanceláře – a to ani těm, u nichž to lze.

Pro kreativitu a inovace není nutné být ponořen v týmu jako okurka v láku. I kreativec potřebuje klid na práci, aby své nápady mohl rozvinout.

Spousta lidí chodí do práce ráda – nejen extroverti, ale třeba i rodiče malých dětí, kteří chodí do práce změnit prostředí a v podstatě si trochu odpočinout. Kanceláře jsou poměrně nezbytné na pracovní schůzky s klienty a zřejmě mnohem lepší i pro týmové mítinky – aspoň, co se týká produktivity. Na druhé straně při mítinku v kanceláři nelze uklidit byt, uvařit a sníst oběd. Proto návrat do kanceláří nastane, ale nikoli do předkoronavirové míry.

Spousta zaměstnanců bude chodit do kanceláře třeba jen jednou týdně, zatímco doteď bylo považované za velkou flexibilitu, když tam jednou týdně nemuseli. Firmy to asi přiměje zmenšit kanceláře a přejít na hotdesking (zaměstnanci nebudou mít vlastní stůl). Zda to má speciální negativní efekt na kreativní povolání, neumím říct, ale nezdá se mi, že pro kreativitu a inovace je nutné být ponořen v týmu jako okurka v láku.

I kreativec potřebuje klid na práci, aby své nápady mohl rozvinout. Brainstormingy a setkání s kolegy budou probíhat nadále, ať ve zmenšených kancelářích, na e-mítincích nebo na setkání v kavárně. Je to ale spíše otázka přímo pro lidi z těchto branží.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Dvousečnost

Debata o home office je zbytečně mezi dvěma extrémy. Povinná práce v kanceláři i povinná práce z domova jsou neefektivní. Očekávat od home officu zázrak nebo katastrofu je přehnané. Navzdory tomu koronavirová krize poskytla důležitý šok ve vyzkoušení něčeho, do čeho bychom dobrovolně nešli my sami ani naši zaměstnavatelé.

Řada studií přesvědčivě ukazuje, že práce z domova je dvousečná – některým home office vyhovuje a jiným ne. U někoho je pozorovaná vyšší efektivita, když pracuje často doslova v pyžamu z postele, na druhou stranu nedobrovolná práce z domova může vést k psychickým problémům.

Řada studií přesvědčivě ukazuje, že práce z domova je dvousečná – některým home office vyhovuje a jiným ne. U někoho je pozorovaná vyšší efektivita, když pracuje často doslova v pyžamu z postele, na druhou stranu nedobrovolná práce z domova může vést k psychickým problémům. Debatu by pro liberála mohlo snadno vyřešit to, že by rozhodovali zaměstnavatelé a vedoucí pracovníci.

Ekonomicky však existují obrovské náklady spojené s chybným rozhodnutím a testováním, komu home office skutečně vyhovuje, a zda chybějící komunikace a jiskření na pracovišti nebudou výkon podniku a spokojenost zaměstnanců snižovat. Šok v podobě koronaviru nás donutil to vyzkoušet a zjistit. Teď nezbývá než doufat, že nově nabyté zkušenosti firmy využijí. Mají pro to nejlepší možný důvod – pomůže jim to vydělat.



Monitor Jana Macháčka

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.