Italské ekonomice pomohou především reformy

EU připravuje záchranný plán, přičemž disproporční část peněz má jít do Itálie či Španělska. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jak by se mělo pomoci italské ekonomice zasažené koronavirem?

Ikonický most v Benátkách je nasvícen v barvách italské vlajky. Celá země... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ikonický most v Benátkách je nasvícen v barvách italské vlajky. Celá země... | foto: ČTK/AP
Ikonický most v Benátkách je nasvícen v barvách italské vlajky. Celá země...

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Evropská unie připravuje záchranný plán. Ponechme stranou jeho velikost – asi procento HDP, navíc oproti evropskému rozpočtu, který činí okolo procenta HDP. Většina těchto peněz se bude vracet do členských zemí, které budou za dluhopisy ručit, Disproporční část peněz má ale doputovat do Itálie nebo Španělska nejvíce postižených pandemií.

Solidarita je správná, ale otázkou je, na co Itálie peníze použije. Další úvěry nechce. K dorovnání problémů s likviditou slouží program Evropské centrální banky. Důchody jsou v Itálii vyšší než v nových členských zemích. Nezaměstnanost byla vysoká už před krizí. Itálie již schválila plán přispět každému na nové kolo. Jak by se mělo pomoci italské ekonomice zasažené koronavirem?



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Dlouhodobé problémy

Reálný italský HDP se po propadu v prvním čtvrtletí ocitl na úrovni roku 2000. Odhadovaný vývoj za druhé čtvrtletí signalizuje, že se ekonomický výstup smrskne až k hodnotám roku 1995. Koronavirová pandemie uštědřila apeninské zemi tvrdou ránu. Itálie se však potýká s dlouhodobými problémy. Současná krize spíše odhaluje všudypřítomné vnitřní nerovnováhy a zranitelnost třetí největší ekonomiky eurozóny.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že Itálie již obdržela dostatečnou pomoc k odvrácení počátečního šoku. Nový protipandemický program umožňuje Evropské centrální bance (ECB) odchýlit se v nákupech dluhopisů od takzvaného kapitálového klíče. Co to v praxi znamená? Většina nákupního programu ECB může směřovat do dluhopisů států evropské periferie.

Koronavirová pandemie uštědřila apeninské zemi tvrdou ránu. Itálie se však potýká s dlouhodobými problémy. Současná krize spíše odhaluje všudypřítomné vnitřní nerovnováhy a zranitelnost třetí největší ekonomiky eurozóny.

Výnos desetiletého italského vládního bondu nyní dosahuje 1,6 procenta. To není úroveň, kterou by si většina investorů spojila se zemí, jejíž ekonomika balancuje na hraně kolapsu. Itálie má díky ECB zajištěný přístup k levnému financování a v dohledné době jí nehrozí platební neschopnost.

Zájem investorů o italské vládní papíry souvisí i s debatami o evropském záchranném fondu. Značná část z navrhovaných 500 miliard eur ve formě grantů poputuje do Itálie. Zatím sice není jisté, zda bude tento fond schválen, ale nabízí se otázka, nakolik by pomohl odstranit hlavní problémy apeninské ekonomiky – nepružný pracovní trh a převahu podinvestovaných malých a středních podniků, což vede k dlouhodobému poklesu produktivity.

Granty se mohou ukázat kontraproduktivní. Krátkodobě ekonomice poskytnou určitou úlevu, ale v delším horizontu mohou zbrzdit nezbytné reformy.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Chtějme záruky

Možná jsem staromódní, ale Italové by si měli především pomoc sami. Italská vláda může financovat díru v rozpočtu státními dluhopisy, navíc s uměle nízkými úroky díky pomoci ECB. Dobrovolné pomoci nikdo nebrání. Pokud máme pocit, že jsme se vypořádali s krizí dobře, a chceme pomoci Itálii, které se to příliš nepodařilo, přičemž z velké části nikoli vlastní vinou, pak jí lze nabídnout jakoukoliv pomoc a bylo by to i slušné. Ale chtějme po ní reformy.

Jsou to naši přátelé, proto bychom nemuseli být tvrdí, ale chtějme záruky. Ať například v každém následujícím roce s pozitivním růstem HDP snižují své zadlužení či výrazně reformují veřejné finance. Prostoru mají spoustu.

Nezapomínejme, že Itálie je až šestou nejzasaženější zemí – je před ní například Belgie a Španělsko. Belgie má o 50 procent vyšší počet úmrtí na obyvatele než Itálie. Jakákoliv pomoc obhajitelná Itálii by měla plynout i do Belgie. Že to za celý letošní rok ekonomicky dopadne na Itálii či Španělsko víc, je jen jejich zásluha, protože svou politikou se dostaly na pokraj bankrotu. (Ani Belgie však není ukázkově rozpočtově odpovědná.)

Jsou to naši přátelé, proto bychom nemuseli být tvrdí, ale chtějme záruky. Ať například v každém následujícím roce s pozitivním růstem HDP snižují své zadlužení či výrazně reformují veřejné finance. Prostoru mají spoustu.Půjčili byste kolegovi z práce, kterého máte rádi, ale víte, že všechno večer propije? Nikdo by vám neměl za zlé, pokud byste odmítli. A pokud byste neodmítli, nesnažili byste se o záruku, že peníze utratí, jak má?



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Půjčky, nikoli dary

Itálii by nejvíce pomohlo, kdyby opustila euro a vrátila se k liře s plovoucím kurzem. Ta by se teď znehodnocovala, což by učinilo italské exporty levnější, proto by Italové mohli prodávat více zboží i služeb (včetně turismu do Itálie), což by jejich ekonomice velmi pomohlo. Italská ekonomika v uplynulých 30 letech nevykazovala prakticky žádný růst. Tento celkový promarněný růst je v podstatě hospodářská katastrofa. To nemůže dopadnout dobře.

Musí jít o půjčky, nikoli o dary Itálii, a měly by je doprovázet reformy veřejných financí, aby se zvedl hospodářský růst a snížila nezaměstnanost

Italové mají také ve státním majetku velké společnosti a velké zásoby zlata, jejichž prodejem mohou sanovat lecjakou nepříjemnost. Proti půjčkám Itálii v těchto nepříjemných a výjimečných podmínkách vcelku nic nemám, ale musí jít o půjčky, nikoli o dary, a měly by je doprovázet reformy veřejných financí, aby se zvedl hospodářský růst a snížila nezaměstnanost.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 1, poslední 5.6.2020 11:11 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.