Globální pokles, nebo růst?

Minulý týden MMF zveřejnil předpověď globálního růstu na příští rok na úrovni 3,5 procenta, což je méně než 3,9 procenta, které odhadoval před rokem. Podle analýzy agentury Bloomberg uvolněná měnová politika, pád cen ropy a oslabení měn by měly být teoreticky receptem na rychlejší světovou ekonomickou expanzi. Co o této „záhadě“ soudí přední čeští ekonomové, pedagogové a analytici?

Hospodářský růst. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hospodářský růst. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Hospodářský růst.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Krátká analýza agentury Bloomberg minulý týden upozornila na zajímavý fenomén: uvolněná měnová politika, pád cen ropy na polovinu a oslabení měn v mnoha částech světa – to vše by mělo být teoreticky receptem na rychlejší světovou ekonomickou expanzi.

Když ale MMF minulý týden uveřejnil ekonomickou předpověď ohledně globálního růstu na příští rok na úrovni 3,5 procenta, je to méně než 3,9 procenta, které odhadoval před rokem, tedy předtím, než cena ropy spadla, závratně posílil dolar a než ECB začala program kvantitativního uvolnění, tedy masivní nákup státních dluhopisů, respektive tištění peněz.

Odpovědí podle analýzy může být, že zvýšená energetická efektivita neguje některé zisky pramenící z nižších nákladů. Oslabený kurz měny může vést k tomu, že například v Japonsku exportéři inkasují zisky, ale nepouštějí se do cenové války. Pak je tu stárnutí populace a tendence ke spoření apod.

Co o této „záhadě“ soudíte vy?



Pavel Kohout, Partners

Pavel Kohout, Partners

S čím teoretici nepočítali

Žádná záhada neexistuje. Za prvé, pokles cen ropy již má příznivý vliv na ekonomiku zemí, které ji dovážejí. Bez levné ropy by bylo hůře.

Za druhé, oslabení měn je pro globální ekonomiku hra s nulovým součtem. Někdo vyhraje, jiný prohraje, výsledky po sečtení dají nulu.

Autoři učebnic nevzali v úvahu situaci, kdy ekonomika je již natolik přesycená úvěry, že ani snížení úrokových sazeb na nulu spojené se zvyšováním peněžní zásoby nebude fungovat

Zbývá třetí faktor, který by teoreticky měl povzbudit světový hospodářský růst: uvolněná měnová politika. Proč se ekonomika tvrdošíjně odmítá chovat podle učebnicových pouček? Protože autoři učebnic nevzali v úvahu situaci, kdy ekonomika je již natolik přesycená úvěry, že ani snížení úrokových sazeb na nulu spojené se zvyšováním peněžní zásoby nebude fungovat.

Kromě toho je zde i fakt, že nízké sazby znamenají nižší úrokové příjmy pro majitele vkladů, dluhopisů, dluhopisových fondů, životních pojistek a mnoha dalších instrumentů. Domácnosti musejí také více šetřit a investovat, aby měly rozumné finanční rezervy – obojí na úkor spotřeby.

S tím teoretici nepočítali. Proto hovoří o „záhadách“.



David Marek, hlavní ekonom Deloitte

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Vybledlá hvězda BRIC

Růst globální ekonomiky o 3,5 procenta se může zdát málo ve světle velmi uvolněné měnové politiky v USA, UK, eurozóně, Japonsku a řadě dalších zemí (včetně ČR) a při výrazném poklesu cen celé řady nerostných surovin (ropa, zemní plyn, uhlí, železná ruda, průmyslové kovy) i zemědělských plodin.

Za prvé, pokles cen nerostných surovin a zemědělských plodin má své vítěze i poražené. Zatímco například pro českou ekonomiku jasně převažují výhody levné ropy, vývozci této suroviny jsou přesně v opačné situaci. Rusko směřuje k hluboké recesi mimo jiné z tohoto důvodu. Část obtíží brazilské ekonomiky má na svědomí propad cen železné rudy.

Předkrizové roky nás namlsaly růstem globálního HDP o pět až šest procent ročně. Dlouhodobý průměr je však znatelně nižší.

Za druhé, poměry ve světové ekonomice se mění. Aktuálně má světová ekonomika pouze jeden důležitý motor, který přidává otáčky – USA. Eurozóna se i navzdory snaze Evropské centrální banky trápí, podobně jako Japonsko. Zásadním momentem je ovšem zpomalování růstu klíčových rozvíjejících se ekonomik.

Patrně každý zaznamenal zpomalení růstu v Číně (která loni předstihla USA a stala se největší světovou ekonomikou podle HDP přepočteného paritou kupní síly), stejný trend lze ovšem pozorovat také v Indii (světová trojka podle stejného měřítka). O Rusku (šesté největší ekonomice) a Brazílii (sedmé ve stejném žebříčku) byla řeč v předchozím odstavci, zbývá jen doplnit, že obě země netrápí jen nízké ceny komodit, ale řada dalších problémů.

Za třetí růst globální ekonomiky o 3,5 procenta není vůbec špatný výsledek z historické perspektivy. Předkrizové roky nás namlsaly růstem globálního HDP o pět až šest procent ročně. Dlouhodobý průměr je však znatelně nižší. V letech 1980 až 2014 rostla celosvětová ekonomika průměrným tempem právě 3,5 procenta ročně.



Monitor Jana Macháčka