Evropská ekonomika v roce 2016? Snad oživení.

Předvídat ekonomický vývoj Evropy v roce 2016 je obtížné. Lze očekávat negativní, nebo pozitivní překvapení. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jaký bude podle vás rok 2016 pro evropskou ekonomiku?

Jan Macháček 18.12.2015

Evropská ekonomika 2016: Souboj černé a bílé labutě. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Evropská ekonomika 2016: Souboj černé a bílé labutě.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Evropa patrně utlumí masivní migrační vlnu, která se stala hlavní událostí či fenoménem roku 2015. Příliv uprchlíků bude asi pokračovat, ale už regulovanější, konsensus se začíná vytvářet. Čeká nás v roce 2016 nějaké podobné překvapení?

Evropská centrální banka bude pokračovat v boji s deflací, kvantitativní uvolnění se bude rozrůstat. Otázkou s přímým dopadem na Evropu také je, jak vybere zatáčku zpomalení růstu Čína, a jak na Evropu zapůsobí očekávané zvýšení úroků v USA. Objeví se znovu řecká krize a otázka udržitelnosti dalších evropských suverénních dluhů? Zatím se zdá, že tuto problematiku pouze mediálně překrývá migrace.

Evropská unie musí také uklidnit nárůst mentálně-psychologické rozdělení mezi Východem a Západem, zabránit hrozbě rozpadu a rozdrobenosti. Výzvy, jako je agresivní Rusko, Ukrajina či Sýrie, si žádají mnohem akceschopnější a jednotnější Evropu.

Lze také očekávat, že EU bude nadále profitovat z velice nízkých cen energií.

Jaký bude podle vás rok 2016 pro evropskou ekonomiku?



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Politika „malých kroků“

Černé labutě o sobě naneštěstí nedávají vědět předem. Z logiky věci je tedy těžké je předvídat. Překvapení ať negativní, nebo pozitivní lze očekávat. Na paměti je pak třeba mít známé přísloví, že „štěstí přeje připraveným“.

Evropská unie a její členské státy by proto období zimy měly využít k diskusi a dobudování institucí a mechanismů, které lépe zvládnou budoucí šoky. Ve většině případů však nelze očekávat významný posun v prohlubování procesu evropské integrace, spíše budeme svědky expertních debat a politiky „malých kroků“ k řešení dlouhodobých problémů.

Británie, Německo a Francie

Pozornost by se měla soustředit na vytvoření politiky společné ochrany vnějších hranic, integrace migrantů do trhu práce a vzdělávacího systému, dobudování bankovní unie a nastavení prostředí pro volný pohyb kapitálu do zemí periférie eurozóny v rámci diskutované kapitálové unie.

Výsledek jednání o takzvaném Brexitu a vývoj britského veřejného mínění může v konečném důsledku výrazně ovlivnit výsledek parlamentních a prezidentských voleb v Německu a ve Francii

Pozornost médií se bude soustřeďovat především na vývoj debaty o vystoupení Velké Británie z EU, takzvaný Brexit. Výsledek jednání a vývoj britského veřejného mínění může v konečném důsledku výrazně ovlivnit výsledek parlamentních a prezidentských voleb v Německu a ve Francii.

Pokračování členství v Británii podpoří proevropské politické strany, případné vystoupení naopak dodá munici protievropským stranám. S blížícími se volbami v Německu a ve Francii však lze očekávat „utišení“ diskusí o evropských tématech. Prioritou německých i francouzských politiků v předvolební debatě budou primárně domácí problémy a politické záležitosti.

Největší neznámá

Dění na „východ“ od hranic EU bude nadále stimulovat debaty o vytvoření jednoho z dalších pilířů skutečné federace, jímž je společná obranná politika se společnou a akceschopnou evropskou armádou.

Největší neznámou, ale současně kritickým faktorem bude schopnost zemí eurozóny a celé EU nastartovat ekonomický růst, jenž by vyřešil většinu současných problémů

Otázku, zda bránit „pevnost Evropa“ v rámci Severoatlantické aliance, nebo vytvořit vlastní obranné uskupení silně ovlivní prezidentské volby v USA a jejich novou zahraniční politiku. Celkem reálně v případě vítězství Donalda Trumpa hrozí „stažení se USA ze světa“ a soustředění úsilí na domácí bezpečnost a ekonomický rozvoj.

Největší neznámou, ale současně kritickým faktorem bude schopnost zemí eurozóny a celé EU nastartovat ekonomický růst, jenž by vyřešil většinu současných problémů. Snížil by nezaměstnanost a míru zadlužení v zemích periférie, zvýšil daňové výnosy a vytvořil dostatek pracovních míst pro integraci uprchlíků. Není však vidina robustního růstu pouze zbožným přáním evropských i národních politiků a občanů EU?



Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně, Zastoupení Evropské komise v ČR

Mírný optimismus

Evropská komise (EK) vyhlíží k roku 2016 s mírným optimismem. Ekonomika EU v současnosti zažívá mírné oživení, jež by v příštím roce mělo postupně nabírat na intenzitě. Napomáhají tomu momentální příznivé faktory, jako jsou nízké ceny ropy, relativně slabé euro a uvolněná monetární politika evropských centrálních bank.

Vzhledem k měkčím úvěrovým podmínkám a investiční podpoře z Junckerova plánu očekává EK ve své podzimní prognóze v příštím roce i výraznější nastartování investic. V některých zemích už začínají nést ovoce i provedené reformy, zejména v oblasti trhu práce.

Na druhou stranu vliv především krátkodobých pozitivních faktorů slábne a objevují se nové problémy, zejména bezpečnostní situace, rostoucí geopolitické napětí a zpomalení rozvíjejících se ekonomik a světového obchodu. V celkovém součtu očekáváme, že příznivé faktory lehce převáží a tempo růstu se v EU se zvýší z 1,9 procenta v letošním roce na dvě procenta v roce 2016, eurozóna by měla zrychlit z 1,6 na 1,8 procenta.

Migrační krize

Migrační a uprchlická krize je zcela mimořádnou situací a přináší hospodářské důsledky. Navzdory tomu by podle podzimní prognózy EK neměla mít zásadní dopad na evropskou ekonomiku jako celek, ačkoliv se v některých státech projeví znatelněji, například ve Švédsku či v Německu.

Podle podzimní prognózy Evropské komise by migrační krize neměla mít zásadní dopad na evropskou ekonomiku jako celek

V krátkodobém horizontu náklady spojené s řešením migrační a uprchlické situace bezesporu zhorší fiskální pozici přijímajících zemí (zhruba o 0,2 procenta HDP, nejvíce u Švédska – o 0,5 procenta).

Ve střednědobém horizontu však modely naznačují neutrální až pozitivní dopad na růst i rozpočty, a to díky vyšší nabídce pracovních sil. Základním předpokladem ovšem je, že se EU podaří vypořádat s migračními tlaky a přijaté uprchlíky dobře integrovat a kvalitně zapojit na trh práce.

Další vnější faktory

Větší vliv než uprchlická a migrační krize však na evropskou ekonomiku pravděpodobně budou mít jiné vnější faktory. Klíčový bude vývoj situace v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách, jako je Rusko či Brazílie.

Zvyšování úrokových sazeb americkým Fed může dále pomoci euru, ale zároveň podlomit oživení v rozvíjející se části světa

Ceny ropy pravděpodobně zůstanou na nízkých úrovních, což je pro evropskou ekonomiku dobré, ovšem do značné míry to odráží i slabost Číny. Zvyšování úrokových sazeb americkým Fed může dále pomoci euru, ale zároveň podlomit oživení v rozvíjející se části světa. Všechno tedy souvisí se vším.

Podobně ani česká ekonomika neexistuje ve vzduchoprázdnu. Koneckonců i současný český ekonomický sprint byl do značné míry tažen faktory nečeskými – jednak silnou zahraniční poptávkou, jednak zrychleným dočerpáváním evropských fondů.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Samé dobré zprávy

Jsem optimista, a proto se těším, že někdy koncem roku 2016 by mohla Evropa konečně pochopit, že zoufalá snaha o homogenizaci zájmů jejích národů vede pouze a jenom k další nadvládě Německa, které se přitom samo ještě nevyrovnalo se svou minulostí, což protilehlé straně Atlantiku umožňuje disciplinární útoky à la VW.

Do konce roku 2016 se třeba též dozvíme, zda konsensus ohledně migrace se bude týkat i používání vodních děl a slzných plynů. A možná uvidíme i první transporty drsných, válkami zocelených Albánců do jejich jistě bezpečné, nicméně nezaměstnaností rozervané vlasti. A třeba se stane i ten zázrak, že Saúdská Arábie nabídne ženám řidičské průkazy a Kobání vstoupí do Tureckem uznaného Kurdistánu.

Do konce roku 2016 se třeba též dozvíme, zda konsensus ohledně migrace se bude týkat i používání vodních děl a slzných plynů

Nadějí též zůstává, že během volební kampaně si v USA všimnou, že východní hranice jejich impéria se stabilizovala o hodně blíž Moskvě, než jsme my pamětníci kdy mohli doufat, a že druhým garantem této nové linie nemůže být nikdo jiný než prosperující Rusko.

V souhrnu jsem tedy připraven na samé dobré zprávy. Snad jen s výhradou, že v důsledku prozření nového amerického prezidenta bude ve prospěch Ruska zdražena nafta, což negativně dopadne na náš HDP, možná ještě dřív, než se vzpamatuje z letošního nesmyslného honu za dočerpáním ještě nesmyslnějších evropských dotací.



Monitor Jana Macháčka

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.