Ceska Pozice

Ekonomika by se mohla vyvíjet jako pila – VVV

Většina ekonomik po jarním lockdownu a velkém ekonomickém propadu rychle rostla. Vývoj byl ve tvaru písmene V. Nyní je druhá vlna a druhý částečný lockdown a mluví se o dvojitém či trojitém V. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jak se bude vyvíjet ekonomika a jaké to bude mít dopady?

Jan Macháček 6.11.2020
Hospodářský růst. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hospodářský růst. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Hospodářský růst.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Většina ekonomik od Evropy po Severní Ameriku po jarním lockdownu a velkém ekonomickém propadu ve třetím čtvrtletí velmi rychle rostla. Nastal tedy vývoj ve tvaru písmene V. Nyní jsme ve druhé vlně a druhém částečném lockdownu. A mluví se o dvojitém či trojitém V, tedy W nebo VVV. Kolik těchto V mohou ekonomiky a státy vydržet?

Objevily se i úvahy o vývoji ve tvaru písmene K, kdy po strmém propadu horní větev ekonomiky na lockdownu vydělává (internetové firmy a lidé, kteří mohou pracovat z domova) a dolní se prudce propadá. Otvírat se budou i příjmové nůžky a narůstat sociální nerovnosti. Jak se bude vyvíjet ekonomika a jaké to bude mít dopady?



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Tendence k rozdělení

Covidová krize kromě bezprostředních účinků také zdůrazňuje efekty cyklické krize, jež probíhá zároveň. Kromě odvětví přímo zasažených koronakrizí (pohostinství či turistika) stojí Evropa také před nutností zbavit se firem a odvětví, jež zaostávají, a investovat tam nebo takovým způsobem, jaký bude plnit poptávku přicházející éry.

Přirozeným důsledkem takových změn ve společnosti a v ekonomice bývá tendence k rozdělení lidí, firem či odvětví na vítěze a poražené. Bude úkolem státu nejen tyto změny podpořit, ale i zajistit sociální smír, zejména pomoci lidem, aby změny akceptovali, a do nové ekonomiky se co nejdříve efektivně zapojili.

Problém je v tom, že tyto různé, ale zároveň probíhající krize není snadné rozlišit a vyžadují odlišná řešení, proto hrozí, že budeme podporovat na účet příštích generací nejen tu část ekonomiky, která potřebuje jen překlenout problémy koronakrize, ale také odvětví a firmy, jež nebudou mít v novém světě potřebnou poptávku. Zdá se, že tentokrát nám koronakrize nedovolí od tohoto problému utéct, jak se zčásti stalo po velké depresi na konci prvního desetiletí.

Kolikrát nás koronavirus donutí utahovat šrouby a povolovat ekonomická omezení, než se vyřeší vakcínou nebo promořením a oslabením (kolikrát se bude opakovat V), je obtížné předvídat, byť lze doufat, že ne víc než třikrát. Výsledkem však zřejmě bude značně odlišný osud firem či odvětví, protože krize skoro jistě povede k významným strukturálním změnám. Některé se zdají dnes evidentní (vzdělání, zdravotnictví, digitalizace, služby umožňující práci z domova; jiná rovnováha mezi globalizací a lokalizací u služeb), jiné mohou překvapit.

Přirozeným důsledkem takových změn ve společnosti a v ekonomice bývá tendence k rozdělení lidí, firem či odvětví na vítěze a poražené. Bude úkolem státu nejen tyto změny podpořit, ale i zajistit sociální smír, zejména pomoci lidem, aby změny akceptovali, a do nové ekonomiky se co nejdříve efektivně zapojili. Snad je na to v Evropě politický systém dostatečně připraven.



Aleš Chmelař, náměstek ministra zahraničních věcí

Aleš Chmelař, náměstek ministra zahraničních věcí

Nevyhrožovat úsporami

„Co se stane jednou, nemusí se stát už nikdy. Co se stalo dvakrát, určitě se stane i potřetí.“ Tohle přísloví parafrázované Paulem Coelhem je statisticky neprokazatelné. Velice dobře ale popisuje lidskou psychiku. Ve druhé recesi přicházejí faktory psychologické „přípravy na špatné časy“.

Nesmíme podniky a domácnosti zahltit vyhrožováním úsporami. Ne teď. Proto dává smysl zachovat vládní programy, rychle nastartovat kurzarbeit, zachovat co nejvíce trend růstu mezd.

Lidé sice již vyčerpali úspory, ale o to více se snaží šetřit. Podniky více omezují investice. Mnozí raději „sedí“ na hotovosti. Ekonomika začne dlouhodobě stagnovat. V poslední velké krizi to bylo teprve v průběhu druhé „dluhové“ recese, kdy eurozóna zaznamenala strukturální dopady, zejména zvýšení přirozené míry nezaměstnanosti. Proto nesmíme podniky a domácnosti zahltit vyhrožováním úsporami. Ne teď.

Proto dává smysl zachovat vládní programy, rychle nastartovat kurzarbeit, zachovat co nejvíce trend růstu mezd. A protože fiskální prostor je omezený, musí se rychle aktivovat podpora, kterou nabízí Evropská unie – jak dotační, tak úvěrová –, a vést vážná debatu o aktivním využití měnové politiky. Jinak bude naše nadějná cesta od montovny k vyspělé ekonomice u konce.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Dílčí pozitivní přínosy

Data za třetí čtvrtletí nabízejí povzbudivý pohled na ekonomický vývoj. HDP výrazně předčil analytické odhady zejména v eurozóně. Nebýt druhé vlny covid-19, řada zemí se mohla rychle zotavit a do konce roku vrátit na úrovně před pandemií. Druhá vlna covid-19 však znamená, že se globální hospodářství bude z koronavirového šoku vzpamatovávat déle. Nikdo nemůže tvrdit, že ekonomiku zavíráme naposled.

Zdravotní systémy většiny zemí totiž disponují omezenou kapacitou. Pokud denní počet nových infekcí překročí určitou hranici, nezbývá, než zavést nová opatření společenského distancování. Jinak hrozí kolaps zdravotnictví. Z tohoto začarovaného kruhu teoreticky může vysvobodit účinná vakcína proti covid-19. Její vývoj však oproti původním plánům nabírá na zpoždění. Navíc nemůžeme předpokládat, že se nechá proočkovat celá populace.

Koronavirus a restriktivní opatření pomohly širším strukturálním změnám. Například značně urychlily proces digitalizace, což by v následujících letech mohlo nastartovat ochabující produktivitu, palčivý problém posledních let. Vedle řady stinných stránek by proto pandemie mohla mít dílčí pozitivní přínosy.

Navzdory dramatickému nárůstu nakažených nesmíme opomenout optimistické zprávy. Většina zemí již přistupuje k více adresným opatřením a nesahá k plošným lockdownům. Vir se stává prozkoumanějším, méně obávaným a vlády zkušenější, jak reagovat. Například v této fázi již většina zemí nevyžaduje uzavírání výrobních podniků. Dopad na hospodářství je tak méně bolestivý.

Proto si troufám tvrdit, že s každou nadcházející vlnou nemoci přijdou autority s lépe kalibrovanou odpovědí, která zabrání citelnému ochlazení ekonomické aktivity. V neposlední řadě má pandemie i vítěze. Ostatně, zejména na burzách vidíme zotavení ve tvaru písmene K, tedy prudký cenový vzestup akcií technologických firem a současně propad zasažených odvětví, jako jsou aerolinie.

Koronavirus a restriktivní opatření pomohly širším strukturálním změnám. Například značně urychlily proces digitalizace, což by v následujících letech mohlo nastartovat ochabující produktivitu, palčivý problém posledních let. Vedle řady stinných stránek by proto pandemie mohla mít dílčí pozitivní přínosy.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Nevratné ztráty

Vždycky to bylo a bude malé ksí (ξ). Je to umělé hledání co nejpodobnějšího písmen a nutně zjednodušuje komplexní situaci v ekonomice. Malé ksí je však to nejpodobnější, co můžeme najít. Začíná na dvou místech a končí na čtyřech. Začátky jsou bohatí a chudí. Někteří bohatí jsou kvůli krizi nebo nástrojům, kterými s ní bojujeme, ještě bohatší, jiní zchudli. I mezi chudými ale najdeme vítěze a poražené.

První odhady ukazují děsivá čísla. Pokud by světová nezaměstnanost narostla ve druhé vlně stejně jako během té první, vedl by koronavirus k přibližně 20 tisícům sebevražd a 400 tisícům pokusů o ně. Zatímco ekonomické ztráty časem nahradíme, jen jsme se mohli mít líp o něco dříve, tyto ztráty jsou nevratné.

Malé ksí ale ukazuje ještě jeden příběh. Ten malý ocásek na konci jsou chudí, kteří nejen zchudli, ale i přišli o všechno. Doslova. Nejde jen o práci, ale spolu s tím se jim zásadně zhoršilo fyzické či duševní zdraví, rozvrátily vztahy či si dokonce sáhli na život. Z výzkumů víme, že propady ekonomik vedou k vyššímu počtu sebevražd a pokusů o ně, k vyššímu užívaní drog, alkoholismu a horší péči o vlastní zdraví.

První odhady ukazují děsivá čísla. Pokud by světová nezaměstnanost narostla ve druhé vlně stejně jako během té první, vedl by koronavirus k přibližně 20 tisícům sebevražd a 400 tisícům pokusů o ně. Zatímco ekonomické ztráty časem nahradíme, jen jsme se mohli mít líp o něco dříve, tyto ztráty jsou nevratné.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Velmi nejistá budoucnost

Vývoj ekonomiky je těžké předpovídat. Jaká budou opatření? Kdy dojde k utažení nebo rozvolnění? Jak silná bude třetí vlna? Kdy bude vakcína? Bude fungovat? Jak rychle zvládneme proočkovat populaci? Na žádnou z těchto otázek nemáme zatím uspokojivou odpověď.

Lidé budou karanténami a omezeními stále unavenější. Rodinné i veřejné rozpočty budou pod čím dál větším tlakem. Bohužel neumím cokoliv odhadnout, i nejbližší budoucnost je velmi nejistá.

Je tedy možné, že vývoj ekonomiky bude v následujícím roce vypadat jako pila, tedy VVV. Je navíc evidentní, že například služby budou mnohem více zasažené než třeba prodeje tiskáren nebo knih, takže úvaha s vývojem podle písmene K je opodstatněná, ostatně to pozorujeme už od jara.

Jak dlouho to můžeme vydržet? To je další otázka za deset miliónů. Lidé budou karanténami a omezeními stále unavenější. Rodinné i veřejné rozpočty budou pod čím dál větším tlakem. Bohužel neumím cokoliv odhadnout, i nejbližší budoucnost je velmi nejistá. Jsem zvědavý na odpovědi ostatních panelistů.



Pavel Kohout, Algorithmic Investment Management, a.s.

Pavel Kohout, Algorithmic Investment Management, a.s.

Extrémní destrukce

Svět nemá mnoho zkušeností s vyspělými ekonomikami, které byly dočasně uzavřené. Jedním z mála příkladů je Švýcarsko, které bylo téměř izolováno od světa v letech 1939 až 1944. Jeho ekonomika poklesla podle některých výpočtů až o 10,8 procenta. Malá otevřená ekonomika, silně závislá na mezinárodním obchodu, na válečné izolaci hodně tratila.

Jak dlouho bude trvat druhá vlna? Jak bude reagovat vláda? A co dále – třetí vlna nebo permanentní život ve strachu z náhodných vln a odpovídajících lockdownů? Tato nejistota by byla pro ekonomiku extrémně destruktivní.

Až do konce léta jsme mohli věřit, že po pandemii nastane podobné oživení. Nicméně přišla druhá vlna a další uzávěry řady menších i větších ekonomik. Horším faktorem než samotná uzávěra je nejistota. Jak dlouho bude trvat druhá vlna? Jak bude reagovat vláda? A co dále – třetí vlna nebo permanentní život ve strachu z náhodných vln a odpovídajících lockdownů?

Tato nejistota by byla pro ekonomiku extrémně destruktivní.Chřadnutí ekonomiky by se promítlo i do financování zdravotnictví a do celkového zdravotního stavu populace. Experimenty s ekonomickými omezeními, byť dobře míněné, musejí přestat. Čím dříve, tím lépe. Koneckonců, zkušenosti prokazují jasně jejich neúčinnost.



Monitor Jana Macháčka
zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.