DEBATA Jana Macháčka: Udělení nobelovky za ekonomii mělo vždy zpoždění

Nobelovu cenu za ekonomii získali dva profesoři ekonomie Paul Milgrom a Robert Wilson za výzkum několik desetiletí starého aspektu teorie her, konkrétně aukcí. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co soudíte o výběru nominantů? Neměl by se výbor soustředit na aktuálnější záležitosti?

Jan Macháček 15.10.2020
Výherci Nobelovy ceny za ekonomii. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Výherci Nobelovy ceny za ekonomii. | foto: Anders Wiklund/TT via APČTK
Výherci Nobelovy ceny za ekonomii.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Vezmeme-li makroekonomii či globální trendy, po dvanácti letech svět čelí v souvislosti s pandemií další mohutné hospodářské krizi a depresi. Ta zřejmě ještě zvětší sociální a ekonomické nerovnosti. Nastává například globální demografický posun, který omezí nabídku pracovní síly. Přichází revoluce v robotizaci a umělé inteligenci. Jaké to všechno nebo to či ono bude mít dopady?

Co se mikroekonomie týče, přichází revoluce v tom, co ekonomové dokáží získat z anonymizovaných dat v reálném čase (kreditní karty, telefony). Nobelovu cenu za ekonomii ale získali dva ekonomové za výzkum aspektu teorie her, který je několik desetiletí starý, konkrétně teorie aukcí. Lze však ocenit, že za současné nadvlády a diktátu progresivních elit ji dostali dva staří bílí muži, profesoři Paul Milgrom a Robert Wilson.

Nobelova cena za mír byla definitivně zprofanovaná, když ji dostal Barack Obama, ještě než se ujal postu prezidenta USA. Má Nobelova cena za ekonomii větší prestiž? Je konzervativnější? Co soudíte o výběru nominantů na Nobelovu cenu za ekonomii? Neměl by se výbor soustředit na aktuálnější záležitosti?



Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Dlouhá cesta

Mír není vědní obor, ekonomie naštěstí stále je. I proto se Nobelova cena za mír vybírá politicky, ale u ekonomie a dalších věd se výběr redukuje na odborníky, kteří hojně publikují. Ostatně, letošní laureát Paul Milgrom je 80. nejcitovanějším ekonomem současnosti a Robert Wilson drží 391. příčku. A kdyby přišlo 391 vysoké číslo, srovnejte to s tím, že mezi tři tisíce nejlepších se dostalo jen pět Čechů, do první tisícovky žádný. Osmdesáté a 391. místo znamená, že Nobelovu cenu získali skutečně vlivní ekonomové.

Je pravdou, že drtivá většina ekonomických cen včetně Nobelovy je udělena „starým bílým mužům“, navíc obvykle z USA. Jde to však s demografií nejcitovanějších ekonomů. Je mezi nimi velmi málo žen, v první stovce pouhé tři a jedna z nich už Nobelovu cenu získala – čistě statisticky jsou dokonce na hlavu v zisku „nobelovek“ úspěšnější, i když jde o obskurní statistiku. Není cestou udělat z ceny politický nástroj. Jediné, co zbývá, je snažit se změnit demografii citovaných ekonomů, což začíná už ve školce. To nejde rozhodnout shora. Je to dlouhá cesta.



Lubomír Lízal, CEO Expobank

Lubomír Lízal, CEO Expobank

Jen s odstupem času

Dostatečný časový odstup je zcela namístě. Není to však podmínka postačující, ale nutná. Jen s odstupem času je možné posoudit, že šlo skutečně o přelomový či jinak objevný přístup, který ovlivnil vývoj daného směru a nebyl slepou uličkou vývoje, omylem či dokonce společenskou objednávkou ve jménu nějaké (problematické) ideje.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Ocenění teprve přijde

Makroekonomické trendy jsou jednoznačné – z dlouhodobého hlediska bude svět propojenější, bohatší, multikulturnější a zcela vymýtíme absolutní chudobu. Letošní pandemie s tímto dlouhodobým trendem neudělá nic zásadního, přestože krátkodobě očekávám špatné nápady, jako je povinné zvyšování potravinové soběstačnosti. Nevyznám se v jiných oborech, takže mi nepřísluší je komentovat, ale Nobelova cena za ekonomii vždy měla značný odstup za objevem, často i několik desetiletí. Považuji to za správné.

Nobelovky za ekonomické trendy v Číně nebo Indii mají ještě pár let (desetiletí?) čas. Stejně jako moderní mikroekonomie na velkých datech, která mají k dispozici například supermarkety, telefonní operátoři, Google nebo Uber. Čas na ocenění těchto výzkumů teprve přijde.

Teprve čas určí, který ekonomický výzkum je převratný. Proto v této disciplíně zatím dominují bílí muži. Díváme se na složení převážně americké ekonomické obce zhruba před 30 až 40 lety. Diverzita do Nobelovy ceny za ekonomii tedy přijde v příštích letech. Neměli bychom však zapomínat, že loňskou cenu získala žena původem z Paříže a její manžel původem z Bombaje.

Někteří ekonomové říkají, že cena za výzkum obrovského čínského hospodářského růstu od smrti Mao Ce-tunga, by se měla udělovat už teď. Není to zatím uzavřená kapitola a nemyslím si, že je kam spěchat. Nobelovky za ekonomické trendy v Číně nebo Indii mají ještě pár let (desetiletí?) čas. Stejně jako moderní mikroekonomie na velkých datech, která mají k dispozici například supermarkety, telefonní operátoři, Google nebo Uber. Čas na ocenění těchto výzkumů teprve přijde.

Rád bych v budoucnu viděl Nobelovu cenu za ekonomii pro Michaela Clemense, amerického ekonoma, který se zabývá ekonomií migrace. Jeho hlavní závěr? Otevřené hranice a volná migrace by zdvojnásobily světový HDP. Snad svět vyslechne závěry jeho studií a bude otevřenější a bohatší.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 1, poslední 18.10.2020 10:04 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Jan Macháček

Jan Macháček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články