Ceska Pozice

Britská fiskální expanze se zdá rozumný nápad

Velká Británie se chystá k fiskální expanzi i za cenu velkých rozpočtových schodků. Ty mají především financovat investice do infrastruktury. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Může být fiskální expanze Británie úspěšná?

Jan Macháček 27.2.2020
Premiér Boris Johnson během setkání vlády. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Premiér Boris Johnson během setkání vlády. | foto: Reuters
Premiér Boris Johnson během setkání vlády.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Velká Británie se zřejmě chystá k mohutné fiskální expanzi, a to i za cenu velkých rozpočtových schodků. Ty mají především financovat investice do infrastruktury a do ekonomického vyrovnání chudšího severu a bohatšího jihu Anglie. Británie už nebude svázaná fiskálními pravidly Evropské unie. Může být její fiskální expanze úspěšná? Donaldu Trumpovi se podařila, ale USA jsou mnohem větší a méně otevřenou ekonomikou než Británie. Trump také snížil daně, což britský premiér Boris Johnson dělat nechce.



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Špatný výhled

Velká Británie bude určitě úspěšná v zatížení veřejných rozpočtů a ve zvyšování veřejného dluhu. Veřejné investice vytěsňují soukromé, proto celkové efekty nejsou natolik spektakulární, jak je představují vlády. Britská infrastruktura si zaslouží zlepšit, jak ve své studii uvádějí Sam Bowman a Stian Westlake, ale jen obtížně lze důvěřovat vládě, že namísto uplácení voličů uskuteční efektivní investice.

Z některých Johnsonových vyjádření se zdá, že jeho ekonomická politika bude nalevo od Tonyho Blaira. To není dobrý výhled.

Boris Johnson by měl využít toho, že jeho země už nebude svázaná pravidly Evropské unie, aby razantně dereguloval některá odvětví a reformoval daňový systém a Británie byla více konkurenceschopná – a nezaváděl nové nesmyslné daně, jako je digitální. Také by měl snižovat, nikoli zvyšovat dluh.Z některých Johnsonových vyjádření se zdá, že jeho ekonomická politika bude nalevo od Tonyho Blaira. To není dobrý výhled.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Zvýšení produktivity ekonomiky

Z poslední finanční krize vyvedla globální ekonomiku bezprecedentně uvolněná měnová politika. Jak absurdních rozměrů monetární expanze nabrala, ukazuje objem dluhopisů se záporným výnosem, který se aktuálně vyšplhal na 14 bilionů dolarů. Mohutnější fiskální stimuly zatím nenastaly. Eurozóna se po řecké krizi vydala cestou úsporných opatření. Výjimku představuje daňová reforma Donalda Trumpa. Americká ekonomika díky ní v roce 2018 expandovala tempem 2,9 procenta a firemní zisky zvýšily o 23 procent.

Spojené království by mělo vydat více dlouhých dluhopisů a masivně investovat do infrastruktury, protože tyto investice zvýší produktivitu jeho ekonomiky. Snížení daní by Británii nepřineslo stejný růstový impuls jako v případě USA. Spojené království patří mezi otevřené ekonomiky, proto by se rozpočtový stimul projevil i zvýšením importu, což by příznivý dopad na hospodářský růst tlumilo.

V poslední době se začíná debatovat o zvýšení rozpočtových výdajů v jednotném měnovém bloku. Představitelé Evropské centrální banky na zasedáních zdůraznili, že se pozitivní účinky rozvolněných měnových podmínek zmenšují a že by pomoci měly i vlády. Tento argument dává smysl. Ultranízké sazby vedou k vyšším fiskálním multiplikátorům. Rozpočtová politika může být v této fázi efektivnější než monetární, které dochází dech. Tento týden i Německo, známé svou zdrženlivostí k přebujelým výdajům, oznámilo záměr uvolnit dluhovou brzdu.

Britská fiskální expanze se zdá rozumný nápad – 50letý dluhopis britské vlády aktuálně nese pouze 0,8 procenta. Pokud si Spojené království dokáže takto levně vypůjčit, mělo by vydat více dlouhých dluhopisů a masivně investovat do infrastruktury, protože tyto investice zvýší produktivitu jeho ekonomiky. Snížení daní by Británii nepřineslo stejný růstový impuls jako v případě USA. Spojené království patří mezi otevřené ekonomiky, proto by se rozpočtový stimul projevil i zvýšením importu, což by příznivý dopad na hospodářský růst tlumilo.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Chybný krok

Snažit se v současné době o rozpočtovou stimulaci je neekonomické, nešťastné a nezodpovědné. Neekonomické zejména proto, že se britské ekonomice daří. Nejnovější čísla ukazují, že důvěra v ekonomiku roste a očekává se i růst hrubého domácího produktu, i když mírný.

Johnsonova stimulace má zlepšovat obraz vládnoucí konzervativní strany a sjednotit rozdělenou veřejnost. Politicky může být úspěšná, ale ekonomicky nedává smysl.

Především však má britská ekonomika nejnižší nezaměstnanost za uplynulých 46 let, naposledy za vlády premiéra Harolda Wilsona. Mezi ním a Johnsonem bylo sedm premiérů a premiérek, kterým se ve většině případů ji nepodařilo dostat ani pod pět procent. Nyní je míra nezaměstnanosti 3,8 procenta.

Johnsonova stimulace má zlepšovat obraz vládnoucí konzervativní strany a sjednotit rozdělenou veřejnost. Politicky může být úspěšná, ale ekonomicky nedává smysl.Nešťastná je proto, že má Johnson jedinečnou příležitost ukázat, že nejlepší a nejtrvalejší podporou ekonomiky je svobodný obchod. Místo toho se pouští do typicky labouristické politiky. V zemi, kde se od finanční krize státní zadlužení dvojnásobně zvýšilo, je to navíc nezodpovědné.



Monitor Jana Macháčka
zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.