Angličtina zůstane dorozumívacím jazykem EU

Hlavním jazykem Evropské unie je ten nikoli rodilých mluvčích. Někteří se navíc domnívají, že díky vývoji umělé inteligence a kvality strojového či softwarového překladu nebude společný jazyk tolik třeba. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Zůstane angličtina dorozumívacím jazykem EU?

Evropský parlament. foto: Reuters

Evropský parlament.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Leckdo se ptá, zda po odchodu Velké Británie z Evropské unie může zůstat angličtina i do budoucna dorozumívacím jazykem EU. Tato otázka sice není přímo ekonomická, ale s ekonomikou úzce souvisí. Faktem je, že hlavním jazykem unie zůstane ten nikoli rodilých mluvčích, což je poněkud absurdní. Někteří se dokonce domnívají, že díky vývoji umělé inteligence a kvality strojového či softwarového překladu nebude společný jazyk tolik třeba. K tématu komentář Wolfganga Munchaua. Zůstane angličtina dorozumívacím jazykem EU?



Petr Zahradník, ekonom České spořitelny

Petr Zahradník, ekonom České spořitelny

Nejen jazyk dezintegrace

Wolfgang Munchau a jeho postřeh je v mnoha ohledech pravdivý především z hlediska statusu. Angličtina je jazykem Velké Británie, která v průběhu 48 let, kdy se účastnila procesu integrace, stála stále jednou nohou vykročenou ven. A nyní je venku zcela. Ortodoxní až bigotní personální symboly „opravdové“ integrace, přestože mnozí vládnou dokonalou angličtinou, považují za svůj první dorozumívací jazyk francouzštinu. Ortodoxní však vždy neznamená nejmocnější. A zde má Munchau nejen principiální, ale i zcela praktickou pravdu.

Čím víc se Eropská unie rozšiřovala, tím většího významu nabývala angličtina coby praktický komunikační prostředek, neboť pro zástupce z nově přistoupivších zemí (a za tento počátek lze počítat již rozšíření v roce 1995) byla srozumitelnější a dostupnější. V používání angličtiny se proto mísí symbolický a zcela praktický pohled. S odchodem Británie v tomto souboji získávají body ti, kteří zaujímají statutový či symbolický pohled; a asi je příliš neobměkčí, že angličtina představuje oficiální jazyk též v Irsku a na Maltě (vedle irštiny a maltštiny).

Pro tradiční stoupence integrace představuje angličtina jazyk odstředivých, dezintegračních trendů. Veškerá kampaň na obhajobu „leave“ byla vedena v anglickém jazyce; totéž však platilo pro stoupence „remain“ – a výsledné skóre bylo velmi těsné 51,9 ku 48,1. Není tedy pravda, že angličtina byla pouze jazykem těch, kteří chtěli z EU zmizet.

Problémem je, že pro tradiční stoupence integrace představuje angličtina jazyk odstředivých, dezintegračních trendů. Veškerá kampaň na obhajobu „leave“ byla vedena v anglickém jazyce; totéž však platilo pro stoupence „remain“ – a výsledné skóre bylo velmi těsné 51,9 ku 48,1. Není tedy pravda, že angličtina byla pouze jazykem těch, kteří chtěli z EU zmizet. Pro koho by byl odklon od angličtiny problém? Pro vrcholné rozhodovatele na úrovni Evropské rady či Rady EU zřejmě ne.

Oficiální jednání je tlumočené a neformální kuloárové rozhovory se vedou v jazyce, který se hodí účastníkům, obvykle spontánně se připojivších. Totéž platí pro představitele Evropské komise (EK) či poslance Evropského parlamentu. A drtivá většina úředníků francouzštinu a další relevantní jazyky ovládá. Totéž platí pro zástupce všemožných zájmů, kterých je v Bruselu přibližně jako oficiálních unijních úředníků. Navzdory tomu to byl, minimálně v krátkém období a minimálně 20 letech boomu používání angličtiny, nemilý a nenutný šok.

Angličtina je přirozeným společným jmenovatelem komunikace v unijních institucích. Jakousi první volbou, na niž je většina účastníků nastavena a obvykle jim nevadí. Tento systém funguje a není jediný praktický důvod jej měnit. Ale nelze popřít, že statutový či symbolický význam roli hraje a jeho stoupenci se pokusí získat pozornost a být slyšet. Pokud nedojde k nějakému nešťastnému zákazu používat angličtinu, což by bylo navýsost nežádoucí, pro nejbližší období se na daném stavu nic nezmění. EU má v současnosti milion potřebnějších věcí k řešení.



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Příklad Indie

Angličtina zústane hlavním dorozumívacím jazykem EU ještě na hodně dlouhou dobu. Jako světový dorozumívací jazyk má dnes (a dokud budou USA nejsilnější velmocí) velkou výhodu oproti ostatním jazykům velkých národů v tom, že budeme mít vedle mateřské řeči jen jeden mezinárodní dorozumívací jazyk.

Není pravda, že v demokratické EU musí být dorozumívacím jazykem jeden z jazyků velkého domácího národa. Ukazuje to příklad Indie, kde pokusy o nastolení hindštiny jako jediného státního jazyka narazilo na odpor drávidských mluvčích, a proto si zachovali angličtinu jako státní i dorozumívací jazyk.

Navíc je skutečnost, že rodilí mluvčí angličtiny budou mezi občany EU vzácní, spíše výhodou pro angličtinu jako dorozumívací jazyk unie, protože mluvčí nebudou muset volit mezi francouzštinou a němčinou – zamezí se zvýhodňování jedné skupiny zemí před jinou, což bude pro klid v EU výhodné. Drobnou výhodu, kterou angličtina zajistí Irům, jim všichni rádi popřejeme.

Není pravda, že v demokratické EU musí být dorozumívacím jazykem jeden z jazyků velkého domácího národa. Ukazuje to příklad Indie, kde pokusy o nastolení hindštiny jako jediného státního jazyka narazilo na odpor drávidských mluvčích, a proto si zachovali angličtinu jako státní i dorozumívací jazyk. Vytvořili si vlastní variantu angličtiny, což kontinentální evropská angličtina zatím oficiálně neprovedla. Kéž by unijní angličtina, až se zrodí, byla stejně krásná jako indická!



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Kulturní dominance

Angličtina zůstane dorozumívacím jazykem EU, protože alternativa neexistuje. Kulturní dominance anglicky mluvících zemí je natolik velká, že zatímco naprostá většina lidí v evropských institucích mluví anglicky aspoň na komunikační úrovni (výjimku dle mých zkušeností tvoří prakticky pouze europoslanci – a to z různých zemí), žádný jiný jazyk stejně velkou základnu mluvčích nemá. Francouzsky mluví pouze frankofilové, německy pouze germanofilové jako já.

Když jsem pracoval pro britského poslance, v jednu chvíli se stalo, že všichni tři jeho asistenti (já – Čech, kolega – Vlám a kolegyně – Němka) uměli obstojně německy, možná i líp než anglicky, ale zcela samozřejmě jsme mezi sebou mluvili anglicky. Už jenom proto, že jinak by nám poslanec nerozuměl. Uvedu další tři příklady.

Ztráta nuancí

Za prvé, i v poslaneckém klubu Evropské lidové strany, přestože neměla žádného poslance ze Spojeného království, byla hlavním dorozumívacím jazykem angličtina. Za druhé, jednou na zasedání výboru přišel vrcholný úředník EK, pozdravil francouzsky, ale pak řekl, že je tady za komisi, a proto bude mluvit anglicky. Mluvil perfektní angličtinou, přestože mohl mluvit francouzsky – na všech oficiálních zasedáních je vše tlumočené do všech jazyků.

Za třetí, jednou jsem se zaptal služby EPRS (obdoba Parlamentního institutu v ČR, ale v EP) na statistiky ohledně jazyka, ve kterém se podávají pozměňovací návrhy. Ty je také možné podat v jakémkoliv jazyce. Jenže aby někdo mohl podat pozměňovací návrh na plénum (ve výborech je to jinak), potřebuje podporu dalších poslanců. Proto ji hledá na text v angličtině. Výsledky, které mi EPRS poslal, předčily mé očekávání – téměř všechny pozměňovací návrhy se podávají v angličtině, němčina i francouzština měly marginální podíl.

Při debatách v cizím jazyce se často ztrácí nuance, ale jen obtížně s tím lze něco zásadního udělat. Asi není myslitelné, aby na každé setkání dvou lidí chodil tlumočník. A technologie babylónské rybky ještě nepokročila k dobré použitelnosti. Je to také jeden z důvodů, proč neexistuje dobrá demokratická kontrola unijních procesů.

Vyplývají z toho také negativa. Anglické texty tvořené nerodilými mluvčími mají nejhorší kvalitu. Překlady už tvoří profesionální překladatelé a právníci-lingvisté, kteří ovládají jazyk perfektně. Jeden překladatel z Evropského dvora auditorů vydává již kultovní publikaci Misused English Words and Expressions in EU publications (Nesprávně používaná anglická slova a výrazy dokumetech EU), v níž nesmyslnou angličtinu používanou v unijních dokumentech kritizuje.

Při debatách v cizím jazyce se často ztrácí nuance, ale jen obtížně s tím lze něco zásadního udělat. Asi není myslitelné, aby na každé setkání dvou lidí chodil tlumočník. A technologie babylónské rybky ještě nepokročila k dobré použitelnosti. Je to také jeden z důvodů, proč neexistuje dobrá demokratická kontrola unijních procesů.

Něco jiného je živelná debata v národním jazyce (například mezi Miroslavem Kalouskem a Andrejem Babišem), které rozumějí všichni konzumenti médií, a něco jiného unylý briefing v euroangličtině, který pak novináři musejí překládat. Nemá to stejný mediální dopad, byť jde často na úrovni EU o mnohem zásadnější věc, která by lidi velmi zajímala, pokud by se odehrávala na domácí úrovni.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Dominik Stroukal, hlavní ekonom banky CREDITAS

Není důvod

Irsko a Malta jsou stále členy EU a obě země rozeznávají angličtinu ve svých Ústavách jako oficiální jazyk. Není důvod nic měnit. Navíc by to bylo hloupé, protože angličtina je lingua franca současného světa, ať se nám to líbí, nebo nelíbí. Angličtinou mluví nejvíce lidí na světě, celkem více než 1,3 miliardy.

Angličtina se nestala oficiálním jazykem EU kvůli Britům, ale Irům a Dánům. Ti jsou stále v unii, proto není žádný důvod něco měnit.

Jako druhý jazyk jej používá skoro miliarda lidí, čtyřikrát více než hindštinu na druhém místě. Když už jsme u jazyků, čeština má pro takové prvenství krásný obrat – je to o parník – 80 procent digitálních informací je v angličtině a ve stále více digitálním světě nelze čekat, že by se na tomto výsadním statusu angličtiny změnilo.

Navíc se angličtina nestala oficiálním jazykem EU kvůli Britům, ale Irům a Dánům. Britům to bylo jedno, jen Francouzi si stále neuvědomili, že není 19. století. Irové a Dánové jsou stále v unii, proto není žádný důvod něco měnit. A to nemluvím o 4300 překladatelích a 800 tlumočnících, které EU zaměstnává, abychom tuto debatu vůbec nemuseli vést.



Lubomír Lízal, CEO Expobank

Lubomír Lízal, CEO Expobank

Strategické směřování

Zda angličtina zůstane jazykem EU, neumím ekonomicky posoudit. Nicméně výsledek bude vypovídat o dlouhodobém strategickém směřování Evropy. Brexit jen posunul rizika více nežádoucím směrem. Pokud angličtina zůstane latinou dneška, bude to předpoklad pokračování Transatlantické aliance a směřování našeho civilizačního okruhu.

Bez angličtiny jako jednotného jazyka transatlantické vazby Evropa prakticky rezignuje na možnost zůstat přirozenou součástí dosud vedoucího světového civilizačního celku, propadne se do marasmu izolacionismu a zabředne do řešení vlastních interních (pseudo)problémů. Ostatně většina civilizací v historii skončila, protože se uzavřela a přestala být schopná adekvátně reagovat na vnější změny.



Monitor Jana Macháčka