Akciové trhy reagují na koronavirus přehnaně

Propady světových akciových trhů v reakci na epidemii koronaviru byly největší od roku 2008 a srovnatelné s rokem 1929. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jde o paniku a stádní chování, či propady akciových trhů odpovídají vývoji reálné ekonomiky?

Měření teploty v budově šanghajské burzy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Měření teploty v budově šanghajské burzy. | foto: Reuters
Měření teploty v budově šanghajské burzy.

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Propady světových akciových trhů v reakci na epidemii koronaviru byly nedávné době největší od roku 2008 a srovnatelné s rokem 1929. Jde o paniku, iracionální reakci a stádní chování srovnatelné například se skupováním špaget v pražském Albertu? Nebo trhy relativně správně vyhodnocují a odhadují výpadky výroby a poptávky, protože ve světě budou karantény, izolace, zavřené hranice, přerušené obchodní a výrobní řetězce i nechuť či nemožnost utrácet? Odpovídá to, co se děje na trzích, vývoji reálné ekonomiky a srazí ji tento prudký propad?

Pokles akcií může také snížit pocit bohatství, lidé mohou méně utrácet, protože poklesne cena akcií v jejich portfoliu i třeba v penzijních fondech. Jak dlouho může negativní vývoj na trzích trvat? Pár dní či měsíců, než opadne epidemie, jak se očekává? Jsou informace, kolik subjektů si na akcie půjčilo? Pokud věřitelé budou chtít své peníze vrátit, může to způsobit další propad? Byly akciové indexy nezdravě nadhodnocené a trhy potřebovaly impuls či záminku ke korekci?



Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě

Méně drastické následky

Před vypuknutím paniky okolo potenciální pandemie koronaviru zřejmě narůstala bublina na akciových trzích. Vlády i centrální banky ve snaze bojovat s hrozbou pravidelné recese v podstatě bránily protržení této bubliny. Proto nepřekvapuje, že když vznikla panika, kterou nikdo nepředvídal, nastává nejen přechodný pokles cen akcií (jak trh obvykle reaguje na nepředvídané události v normálních časech), ale i velká korekce.

Na první pohled se sice situace na akciových trzích trochu podobá roku 1929, ale následky stejně drastické nebudou. Vlády a centrální banky mají mnohem lepší přehled o situaci a vyvarují se nejhorších chyb.

Jde o souběh několika faktorů, proto lze čekat po opadnutí paniky z koronaviru korekci, jež však bude menší než ztráta. Cynicky lze říct, že když se vládám a centrálním bankám daří oddalovat pravidelnou cyklickou recesi, realita se nakonec prosadí v nepravidelné (a necyklické) kalamitě.

Na první pohled se sice situace na akciových trzích trochu podobá roku 1929, ale následky stejně drastické nebudou. Vlády a centrální banky mají mnohem lepší přehled o situaci a vyvarují se nejhorších chyb. Recesi bychom však měli čekat, protože kombinace cyklického vývoje a nejistota vyplývající z politických změn ve všech relevantních zemích by si i bez koronaviru vyžádala dávku „kreativní destrukce“.



Svatopluk Kapounek, Mendelova univerzita Brno

Svatopluk Kapounek, Mendelova univerzita Brno

Jako chřipková epidemie

Propad akciových trhů v souvislosti s šířením koronaviru je primárně motivován nejistotou budoucího vývoje, vnímáním a negativním sentimentem. Tato nejistota pramení zejména v nedostatku informací, a proto bude mít krátkodobý dopad. Pravděpodobně nastane korekce akciových kurzů, především akcií amerických, které se již delší dobu jeví nadhodnocené.

Vliv epidemie koronaviru na agregátní ekonomický růst mají nyní v rukou vlády a management firem, které v důsledku nejistoty provádějí preventivní a karanténní opatření, jež mohou mít dopad na krátkodobé přerušení výrobních a obchodních řetězců. Negativní ekonomický šok související s omezením výroby bude mít dlouhodobý dopad srovnatelný s běžnou chřipkovou epidemií.

Dnešní situaci nelze srovnávat s událostmi v letech 2008 nebo 1929, protože rizika nezpůsobila nadhodnocená aktiva v důsledku dluhového financování, ale psychologické faktory, dopad krátkodobých preventivních opatření proti šíření koronaviru a propad poptávky po vybraných službách. Lze tedy očekávat, že současný, více než desetiprocentní propad bude za několik týdnů až měsíců smazán. Dlouhodobý dopad epidemie koronaviru na akciové trhy, výkonnost firem i na ekonomický růst může být selektivní. Je pravděpodobné, že se odvětví služeb, zejména cestovního ruchu, jak ho známe dnes, výrazně změní.

Nikoliv proto, že by epidemie koronaviru byla pro lidstvo nebezpečná, ale proto, že si představitelé vlád i management velkých společností uvědomují rizika vyplývající z rychlosti šíření mnohem nebezpečnějších virů, například mutací současného koronaviru. Lze si představit nejen zpřísnění kontrol na letištích, ale i například doklad o zdravotním stavu při podávání víz. To vše může výrazně omezit poptávku po některých službách, zejména v cestovním ruchu.

Vliv epidemie koronaviru na agregátní ekonomický růst mají nyní v rukou vlády a management firem, které v důsledku nejistoty provádějí preventivní a karanténní opatření, jež mohou mít dopad na krátkodobé přerušení výrobních a obchodních řetězců. Negativní ekonomický šok související s omezením výroby bude mít dlouhodobý dopad srovnatelný s běžnou chřipkovou epidemií.



Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.

Správné ocenění

Na začátku roku se burzy vezly na vlně optimismu. Nastala deeskalace obchodních sporů. Fed nákupy pokladničních poukázek pokračoval v nafukování své bilance. Prognózy naznačovaly, že korporátní zisky po stagnaci z roku 2019 opět vzrostou. Výrazně se zlepšila i makrodata. Nelze se proto divit, že investoři zpočátku nepřikládali koronaviru valný význam. Aktuální výprodeje a zvýšená volatilita představují nákupní příležitost, nelze však počítat s tím, že se akciové indexy za pár dní vrátí na historická maxima.

Trhy bojují se správným oceněním dopadů epidemie. Podaří se naplnit hlavní scénář zastavit masivní šíření nových infekcí do konce prvního čtvrtletí, nebo nastanou rozsáhlé karantény a přerušování výroby? Tato nejistota se promítá i do byznysových plánů firem.

Trhy bojují se správným oceněním dopadů epidemie. Podaří se naplnit hlavní scénář zastavit masivní šíření nových infekcí do konce prvního čtvrtletí, nebo nastanou rozsáhlé karantény a přerušování výroby? Tato nejistota se promítá i do byznysových plánů firem. Zatímco v lednu se očekávalo, že letos americkým společnostem porostou zisky v průměru o osm procent, nyní se předpokládá stagnace. V eurozóně pravděpodobně klesnou profity.

Trh výrazně nereagoval ani na obezřetné snížení sazeb Fedem, které se poprvé od krize uskutečnilo mimo řádné zasedání. Rostou obavy, že ani monetární politika nepředstavuje všelék. Navíc virus se řadí spíše mezi nabídkové šoky. Pozitivní zprávou je citelný pokles nových infekcí v Číně – 80 procent tamních velkých korporací již obnovilo produkci.

Některé země eurozóny se v první polovině roku zřejmě nevyhnou technické recesi. Zpomalování ekonomiky donutí evropské autority přehodnotit rezervovanost vůči fiskálním stimulům. Akcie mohou v následujících týdnech značně kolísat. Očekávám však, že se druhé pololetí a rok 2021 ponesou v duchu oživení ekonomické aktivity. Burzy proto v horizontu několika měsíců opět posílí.



Vít Hradil, makroekonomický analytik Raiffeisenbank

Vít Hradil, makroekonomický analytik Raiffeisenbank

Pud strachu

Potenciál skutečného ekonomického dopadu virové epidemie hraje na trzích momentálně přinejlepším druhořadou roli, pokud vůbec. Hodnotu akcie totiž neurčuje očekávaný tok zisků firmy, její kapitálová zajištěnost ani perspektiva oboru, ve kterém podniká, ale pouze lidé, kteří o ni mají, nebo nemají zájem. Na trhu proto platí podobná pravidla jako v pokeru, kde ve skutečnosti také nehrajete s kartami, nýbrž s lidmi. Je tedy mnohem důležitější, co si účastníci hry myslí jeden o druhém, než co dealer rozdal.

Ani nejpovolanější epidemiologové, natož ekonomové, v tuto chvíli nedokážou odhadnout, zda něco vážné nastane, a nedělejme si iluze, že by se obchodníci s cennými papíry v této problematice vyznali o mnoho lépe. Navzdory tomu nejsou propady akciových indexů iracionální. Nepředstavují totiž sázky na virus, ale na základní lidský pud strach.

Již legendární britský ekonom John Maynard Keynes (1883–1946) si všiml, že chování na finančních trzích se podobá hypotetické tipovací soutěži krásy. Podle jejích pravidel se vítězem stane ten, kdo v soutěži sličných účastnic dá hlas té, která se ukáže nejpopulárnější mezi ostatními tipujícími. Taková pravidla vedou k tomu, že nejvíce hlasů nedostane žena, kterou většina hlasujících považuje za nejatraktivnější, ale ta, jež nejvíce z nich vyhodnotí přijatelnou pro ostatní hráče.

Podobně pokud chcete uspět na burze, bylo by nerozumné pragmaticky spekulovat na závažnost koronavirové nákazy a z ní vyplývající ekonomické škody. Peníze vyděláte, pouze když odhadnete směr tržní nálady. V souvislosti s koronavirem u investorů evidentně převážily sázky na to, že trh ovládnou obavy. To je pochopitelné, protože tajuplný virus z exotické Číny, který pomocí leteckých linek postupně zamořuje celou Zemi a končí i smrtí nakažených, vydá na námět pro průměrný hollywoodský thriller.

Ani nejpovolanější epidemiologové, natož ekonomové, v tuto chvíli nedokážou odhadnout, zda něco vážné nastane, a nedělejme si iluze, že by se obchodníci s cennými papíry v této problematice vyznali o mnoho lépe. Navzdory tomu nejsou propady akciových indexů iracionální. Nepředstavují totiž sázky na virus, ale na základní lidský pud strach.



Jan Mládek, Český institut aplikované ekonomie

Jan Mládek, Český institut aplikované ekonomie

Ohrožená důvěra

Neodpovídá. Propady světových akciových trhů v reakci na epidemii koranviru jsou dramaticky přehnanou reakcí na titulky světových medií. Bohužel takto kapitálové trhy často fungují, často se objevují obrovské výkyvy, které nemají žádnou oporu ve vývoji světové ekonomiky. Těmito přehnanými reakci kapitálové trhy ohrožují nejen samy sebe, ale i důvěru ve finanční trhy, bankovní systém a v ekonomiku.

Často se objevují obrovské výkyvy, které nemají žádnou oporu ve vývoji světové ekonomiky. Těmito přehnanými reakci kapitálové trhy ohrožují nejen samy sebe, ale i důvěru ve finanční trhy, bankovní systém a v ekonomiku.

V uplynulých sto letech byly dvě velké krize v roce 1929 a 2009. Ta první byla natolik zlá, že u mnoha lidí vedla ke ztrátě důvěry v tržní ekonomiku a vytvořila prostor pro nástup různých experimentů, které ohrozily občanské svobody a demokracii. V roce 2009 se podařilo zabránit nejhoršímu, ale daňové poplatníky selhání kapitálových trhů a jejich regulace stálo stovky miliard dolarů, které mnohé země splácejí dodnes.

Z hlediska malého investora na kapitálových trzích je jedno, vyvolala-li přehnané reakce přirozená panika, stádní chování nebo manipulace velkých hráčů na kapitálovém trhu, kteří vydělávají na růstu i propadu kapitálových trhů. Z českého pohledu je dobře, že naše penze nezávisí na penězích uložených ve druhém pilíři penzijního pojištění. Dívat se, jak mizí celoživotní úspory jen proto, že investor ve stádu neadekvátně reaguje na okrajový podnět, nebo že velký hráč spekuluje na propad trhu, není nic příjemného, a je dobře, že jsme toho ušetřeni.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Pozitivní očekávání

Trhy padají, ale centrální banky je dofukují. Můžeme se bavit, je-li to dobře, nebo špatně, ale zásadní je, že nelze vědět, jak by trhy vypadaly, pokud by je centrální banky nezachraňovaly. Nechci naskakovat na myšlenku, že se centrální banky ohlášeným či už provedeným ostrým snížením úrokových sazeb snaží pomáhat finančnímu trhu. Jen se obávají nižší inflace či dokonce deflace a z ústav a zákonů jim vyplývá povinnost s tím něco dělat. Není v tom žádná konspirace, i když si výsledky těchto politik budou často nárokovat politici.

Obrana před poklesem cen jde obvykle spolu s pozitivními očekáváními na akciových a dalších trzích. Je racionální očekávat, že když se bude snažit centrální banka zachraňovat situaci, bude se brzy nakupovat.

Pravdou však je, že zprostředkovaně finančním trhům pomáhají. Obrana před poklesem cen jde obvykle spolu s pozitivními očekáváními na akciových a dalších trzích. Je racionální očekávat, že když se bude snažit centrální banka zachraňovat situaci, bude se brzy nakupovat. Proto je v takovém případě rozumné nakoupit už teď. Je to souboj očekávání reálných dopadů koronaviru s obří silou měnové politiky. Pokud ani signály centrálních bank, že za každou cenu roztočí soukolí utrácení, nestačí, aby trhy rostly, až poté je prostor k panice.



Monitor Jana Macháčka

Počet příspěvků: 1, poslední 7.3.2020 08:58 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.