Civilizace

Viktor Orbán: Co se stalo s Evropskou unií? Kam zmizel evropský sen?

Maďarský premiér Viktor Orbán.

Na konferenci Třicet let svobody v sobotu 19. června v Budapešti se maďarský premiér Viktor Orbán v projevu věnoval budoucnosti Evropské unie. A uvedl sedm tezí, jimiž jeho vláda hodlá přispět do panevropské diskuse o budoucnosti Evropy.

Viktor Orbán 26.6.2021

Kavárna jako vzpomínka na Rakousko-Uhersko i symbol návratu do Evropy

Kavárna Café Central ve Vídni.

Kavárny se zrodily ze sjednocené střední Evropy, slouží jako metafora propojování světů a v 19. století se staly měšťanskou odpovědí na šlechtické salony. Doba komunismu jim však nepřála, až po listopadu 1989 se u nás kavárnictví opět rozmohlo.

O divadelním představení, zaznamenávání dne a rozkližování rodiny

Moderní společnost.

Dlouhé roky po tom, co česky vyšla většina děl britské spisovatelky Virginie Woolfové (1882–1941), přichází její rozsáhlý román Roky, jenž dosud českému překladu unikal. Při čtení jejích románů se ještě dnes topíme v „přítomnosti“. I když uplynulo mnoho let.

Přichází éra lepšího kapitalismu?

Samolepka Zmáčkni tlačítko na restartování světa! na Malostranském náměstí v...

Mnozí tvrdí, že covid byl posledním varováním, že pokud budeme pokračovat v současném stylu, existence moderní civilizace bude fatálně ohrožena. Samolepky Zmáčkni tlačítko na restartování světa! v Praze nutí k přemýšlení, zda se po koronavirové pandemii svět vrací do normálu, nebo se lidé pokusí vytvořit nějaký lépe fungující systém.

István Léko 21.6.2021

Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (1. část)

Axiální doba.

Žijeme v přelomové a dobrodružné době prohlubujících se změn a nárůstu chaosu. Je to doba rizik i výzev, příznivá pro reformy a reformátory všeho druhu, pro změny sloužící životu i jdoucí proti němu, pro násilí na přírodě i lidech právě jako pro mírové, humanitární či ekologické cíle.

Jan Piňos 19.6.2021

Měli bychom si přiznat, že demokracii je třeba od základů přestavět

Fancouzský myslitel Alain de Benoist.

„Z hlediska dějin idejí nejsou demokracie a liberalismus synonyma. Demokracie je založena na suverenitě lidu, liberalismus uznává jen suverenitu individua,“ říká v rozhovoru francouzský myslitel Alain de Benoist, považovaný za jednoho ze zakladatelů „nové pravice“.

Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu

Axiální doba.

Omílání mantry o návratu k „normálnímu životu“ svědčí o nepochopení dnešní situace. Není žádoucí návrat, protože „normální“ život nás dovedl na okraj propasti. Pandemie se nezastavila, jen přibrzdila. Před námi není návrat k „normálu“, ale co dál.

Jan Schneider 12.6.2021

Irský státní úředník a byrokracie: Nepřetržitý proud reálné komedie

Úředníci - ilustrační foto

Někdo si novelu Klíč již nežijícího irského spisovatele Máirtína Ó Cadhaina (1906–1970) „odemkne“ pouze jako zábavnou epizodu, která vznikla před více než půl stoletím. A jiní zase toto dílko budou číst jako přesný obraz současného stavu úřadů ve státě, kterého mají tu čest být občany.

Četba Roberta Musila: Racionální mystická cesta za Rakouska-Uherska

Rakouský spisovatel Robert Musil (1880–1942).

K románu rakouského spisovatele Roberta Musila (1880–1942) Muž bez vlastností je třeba se vracet. Je totiž výrazným svědectvím touhy a posedlosti po nejvyšší preciznosti v myšlení.

Politika identit aneb Jak zachovat společné po odmítnutí bílého rozumu

Postliberální diktatura.

Politika identity, která není primárně namířena na konflikt bohatých tříd s chudými, ale chce především zajistit uznání a dobrý život každé jinakosti, například etnické, sexuální či komunitní, se dostává na hranu nebezpečného zlomu.

Petr Fischer 30.5.2021

Politická korektnost a správnost jsou slepou cestou západní civilizace

Lidská přirozenost není jen jedna.

Rasismus je odpudivý a jeho viditelné projevy „právně špatně“, a tedy postižitelné, ale ať nikdo neotravuje lidi „kvazipovinnými“ rituály „antirasismu“, při jejichž ignorování na nich ulpí nálepka rasismu se všemi neblahými důsledky, jež z takového postoje vyplývají. Ústava má být „barvoslepá“ i „bezpohlavní“.

Letošní předávání Oscarů: Hollywood na vlně nároků politiky identit

Filmové ceny Oscar.

Patří ke klišé, že „politika do sportu nepatří“. A říká se to i o filmovém umění. Není to pravda, politika se s filmem prolíná odjakživa. Líbí se to divákovi? Mizerná sledovanost letošních Oscarů o tom hodně napovídá.

Progresivismus aneb Vstřícnost k menšinám a formální řešení problému

Moderní společnost.

Často opakované tvrzení, že si vážíme každého lidského života, je demagogické, protože nikde není definované, jak dlouho a v jaké podobě má trvat. Reného Kamrlu silně irituje nejen progresivismus, ale i postoj naší společnosti k epidemii.

Hledání rodinné historie aneb Jak se vyrovnat s holocaustem

Památník holocaustu v Berlíně.

Krysí stezka je označení pro únikovou cestu nacistů po druhé světové válce přes Itálii, přesněji Vatikán, do Jižní Ameriky. Britský odborník na mezinárodní právo Philippe Sands ve stejnojmenné knize pátrá, co se stalo krakovskému a poté lvovskému guvernérovi Ottu Wächterovi, jenž se dostal jen do římské nemocnice, kde náhle zemřel.

Motivace k založení vlastního státu bývá vždy jiná. A co globalizace?

Republika ostrova Růží.

Co když je někdo natolik idealistický vizionář, že bojuje za své přesvědčení? Hledání absolutní svobody v roce 1967 přivedlo italského inženýra Giorgia Rosu k rozhodnutí postavit si vlastní ostrov – Republiku ostrova Růží – mimo teritoriální vody.