Civilizace

Jak se žije v chytrých městech v Evropě. Případ Vídně, Osla a Brna

Pohled na Oslo

Některé vymoženosti pořád znějí jako hudba z budoucnosti při sledování sci-fi filmů, leckde v Evropě ale patří mezi běžnou realitu. Projekt chytrých měst, jako je Vídeň, Oslo či Brno, má jediný úkol – na základě co největšího množství dat maximálně usnadnit život obyvatelům. Vítejte ve vědecko-fantastické realitě. Píše Rani Tolimat.

Migrační krize společnost rozdělila. Koronavirová krize ji semkla

Jak by měli ekonomové odpovědět těm, kdo mají z migrace úzkost?

Migrační a koronavirová krize jsou považované za zásadní ohrožení bezpečnosti, dokonce životů. Zde podobnost končí. K oběma jsme zaujali rozdílné postoje a zareagovali odlišnými emocemi. Příčina rozdílností tkví v tom, že v prvním případě jsme se cítili ohroženi jinými lidmi, ve druhém „pouze“ neviditelným virusem. Píše Milan Petrák.

Ať se jdou defétisté vycpat

Moderní společnost.

Podle defétistů světové války udeřily, jestliže zpovykané lidstvo překročilo své limity. Zatím nemáme možnost najít si jiný domov. A tak musíme vzdorovat klimatickým i epidemickým pohromám a bránit svůj domov tady. I třeba proto, že jsme možná ve vesmíru jedineční, nezastupitelní, a to navzdory své zpovykanosti. Píše Jiří Kratochvil.

Elon Musk: Pokrokáři, probuďte se! A seznamte se s realitou

Elon Musk

Nastal čas vzít si červenou pilulku? Jak ale najít Morphea? A najdeme-li ho, můžeme mu věřit, že červená pilulka není modrá?

Návrat k dílu Sigmunda Freuda vede k novému i hlubšímu přemýšlení

Sigmund Freud (1856–1939, rakouský zakladatel psychoanalýzy.

Dílo Přednášky k úvodu do psychoanalýzy rakouského zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda představuje vstup do jeho učení. Obsahuje univerzitní projevy, jimž se věnoval zhruba 15 let.

Posuzování hodnoty lidského života je hrou na Boha. A má vážné dopady

Bůh a věda.

Posuzovat to, čí život je hodnotnější, a která smrt by mohla být špatnější, evokuje nacistické populační programy. Jediným relevantním kritériem je prognóza přežití, popřípadě zjevná a nezpochybnitelná forma společenské prospěšnosti.

Zhroucení současného systému jako začátek nové budoucnosti

Lidská přirozenost není jen jedna.

Francouzští autoři Pablo Servigne a Raphaël Stevens se ve své knize Comment tout peut s’effondrer. Petit manuel de collapsologie à l’usage des générations présentes zamýšlejí, nad kolapsem světa.

Jak se připravit na klimatickou krizi. Hrozí jako koronavirová

Klimatické změny.

Covid-19 představuje nebezpečí tady a teď. Oproti tomu krize globálního klimatu je spíše vzdálená a život bezprostředně neohrožuje. Nedejme se mýlit. Čtyři body, jež by měly pomoci se na ni připravit.

Oslepující zelená nenávist

Klimatické změny.

Klimatičtí aktivisté a aktivističtí klimatičtí vědci zahájili kampaň proti filmu režiséra Jeffa Gibbse a producenta Michaela Moora Planet of the Humans (Planeta lidí), jenž ukazuje pokrytectví a nesmyslnost zelené energetiky.

Pandemie by mohla změnit postoje, návyky a myšlenková schémata

Země.

Je-li nutnou podmínkou pro respekt k lidským právům v budoucnu, že některá budou omezena v přítomnosti, měli bychom je omezit. Pandemie covid-19 může poskytnout vodítka pro nový přístup.

Georg Wilhelm Friedrich Hegel: Filozofická mocnost, jež zatím nepadla

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770–1831), německý filozof.

Na mnoho „Hegelů“ i na kritiku jednoho Hegela, německého filozofa, od jehož narození letos uplyne 250 let, reaguje ve své knize Hegel: Der Philosoph der Freiheit. Biographie) německý filozof Klaus Vieweg.

Až se sílící stát zmocní našich životů a ukončí globalizaci…

Totalitní lídr.

Na zmínky o velkých epidemiích padá prach v archivech. Chod světa neovlivnily, často se ani neví, co je způsobilo. Tentokrát to zřejmě bude jiné. Ne kvůli infekci, ale reakci států.

Koronavirová krize vytváří příležitosti k solidaritě a sounáležitosti

Dobro a zlo.

Je třeba odlišovat skutečnou solidaritu od ideologie, která se skrývá pod rouškou ušlechtilých výzev. Skutečná solidarita totiž často vydrží pouze krátkou dobu a „my“ je zanedlouho nahrazeno „já“. Nadějí je, že po odhrnutí ideologických závojů a zániku krátkých závanů sounáležitosti zůstane něco, co přetrvává.

Až přírodní výběr v ložnici nahradí moderní genetika…

Genom (ilustrační foto)

Americký odborník na moderní technologie Jamie Metzl se ve své knize Hacking Darwin: Genetic Engineering and the Future of Humanity snaží ukázat, jak genetika umožní vyhubit nemoci.

Nejdůležitější úkol dnešních dní: Nenechat se spoutat obavami

Strach.

Není dobře, trvá-li stát na dodržování něčeho, co je absurdní, a ještě horší, pokud lidé „absurditu“ ze strachu či z nemístné úcty ke státní autoritě bez reptání akceptují.