Diskuse k článku

Čeká nás „doba depresivní“?

Spotřeba antidepresiv v posledních letech soustavně roste. Jsou ale ti, kdo je užívají, skutečně nemocní?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Falkon Nightsdale

Ono to bude jistě více faktorů...
Nicméně hlavní roli bych viděl v kumulaci tlaku, který se na jednotlivce valí...Doba se zrychluje a komplikuje, je soutěživější, dravější. Neúspěch bývá automaticky vnímán jako závažný problém, selhání. V důsledku pak dochází k tomu, že člověk žije dlouhodobě/trvale "v selhání" - větším či menším, ale trvale - a čím větší intelektovou kapacitou disponuje, tím více si toto uvědomuje, čím vyšším sociálně-ekonomickým postavením disponuje, tím více je mu to připomínáno. A naopak. Krom toho se naše společnost hodně orientuje na "šťastný život", který definuje dost obludným způsobem.Teoreticky, s trochou štěstí, se člověk časem naučí "selhání" neutralizovat - přiznat si je, ale nebrat je až tak vážně. Jenže to vyžaduje určité osobnostní nastavení, znalost sebe samého a možnost se to naučit... Sám mám s tímto bohaté zkušenosti... Celé dětsttví a v podstatě až do mého odstěhování se v 22 letech daleko od rodičů jsem permanentně slyšel ze všech stran kritiku za všechno možné. Především ze strany mojí matky, podle které bylo vše, do čeho jsem se kdy pustil, předem odsouzené k neúspěchu a dokázala o tom celé dny dlouhé hodiny poučovat. Patrně si tím vynahrazovala hru na "hodnou paní učitelku" v práci. Neustále mi omlacovala o hlavu, že vzhledem ke svému intelektu bych měl být nejlepší. Ve všem. A všechno mi přece musí jít. Automaticky. Na straně druhé zastává přesvědčení, že se nemá vybočovat z řady. Nebylo kam před tím utéct, maximálně k počítači, sluchátka na uších a v nich hlasitá hudba.Ve výsledku jsem měl čím dál méně energie a chuti cokoliv dělat - stejně ať jsem dělal cokoliv, bylo to špatně. A finance na únik jsem neměl, při studiu se toho nedalo moc vydělat. Do toho ze všech stran na mne útočily reklamy se "štastnými" lidmi, co na mne cenili fotošopem vybělený chrup. S ohledem na okolnosti ale studium moc nedopadlo (což jsem opět byl nucen trvale 7 dní v týdnu přebíjet hudbou) a tehdy v roce 2008 se rozjížděla krize, takže s možností výdělku v Plzeňském regionu to bylo bídné.. Nebylo za co uniknout - zvlášť když mne předtím dost vyčerpala zkušenost se Seropramem - což bylo super. Tolik energie jsem nikdy neměl, bylo to poprvé a naposledy, kdy jsem neměl problém s nespavostí a ráno se probouzel odpočatý, matčino terroru navzdory. Žel to je finančně příliš nákladná záležitost... Takže následoval návrat do běžné rezignované apatie...Až po cca roce jsem naakumuloval zdroje a prchl do Prahy, kde se postupem času vše vyřešilo "samo" a bez prášků. Organizuji různé akce, podněcuji organizování jiných akcí, dost se angažui v neziskovém sektoru. Žiju si tu celkem šťastně - byť ne "podle společenského manuálu", který s introvertními flegmatiky nepočítá.
0/0
4.7.2013 11:49
Foto

Ozzozorba

Sofistikovaná klec zvaná Antidepresiva
Nespokojenost je palivem, které člověk potřebuje, aby zvednul svou zadnici a udělal něco, pro to, aby něco se stávající situaci (ať už takovou nebo makovou) udělal.  Deprese a všemožné nepříjemné stavy v člověku narůstají přímo úměrně s jeho neschopností adekvátně reagovat, přizpůsobit se, anebo něco změnit. To přešlapování, ta váhavost a nerozhodnost, se projevuje jistou úzkostí. A zde vstupuje na scénu zázračná pilulka, která dává člověku falešnou představu, že je vše v pořádku.  Problém nezmizel, upravil se pouze stav vnímání, byla vytvořená iluze. Tato sofistikovaná klec dělá pravé divy. Lidé se tlačí v celostvětovém ovčinci, ukolébání, že tak je to v pořádku, a pokud si snad myslíš že něco není, vem si pilulku a zařaď se.
0/0
1.7.2013 10:11
Foto

Pokud lék zvýší kvalitu života člověka,
měl by být předepsán.
0/0
30.6.2013 10:55
Foto

Pragerz

něco mi tu chybí..
a to jedna ze zásadních okolností - kdo na tom vydělá..Samozřejmě drug making molochs..Všechna uváděná čísla jsou dalece a dalece za spotřebou v USA a lobbying jejich (či nadnárodních) korporací se nemalou měrou podílí na nárůstu spotřeby jejich produktů jak v Evropě tak i ČR.. 
0/0
30.6.2013 10:08
Foto

P33a34v33e49l 77M37i29c94h16a98l 9193275173

Sociální potažmo spirituální zdraví není luxus
....tradiční rozluka (nemíchat s dnešním rozvodem) byla dvojí, od lože a od stolu. Výraz vážnosti primárnímu společenství, když to nejde v posteli, třeba alespoň při obědě. Potřebná tenze, frekvence organismu, je dána kontakty. Sám se sebou na vhodné úrovni awerness, s prostředím (ukotvení i fyzické), s druhými. Jako dýchání, když se dech zasekne, škrtí, dusí... Tak se budují vztahy, nejen obvykle kompenzační náhradní biologicky povrchně sexuální, ale pestrá škála na všechny strany. Odtud i zážitek smyslu, tento náhled, toto vzrušení je sociální produkt. Kdo byl čas na samotce a nebyl na nobelovku, smysl docela zapomněl, stáhl se do biologie a na úrovni králíka v kleci přežil. Kdo hledal smysl, vypálil se, vyhořel, dokud ho deprese nezachránila, deprese sebechránící se. Depresí je řada, ne všechny se dají vyřešit prohloubením a tedy aktivací sebezáchovy organismu. Ke ztrátě deprese jiná přirozeně patří, truchlení je úzdravné, opět nejlépe sociální i rituální. Kdo si neprožil pořádný funus, má ho obden. Kdo manickou fázi nasál uměle z televize, bude pykat depresívní fází.
0/0
30.6.2013 0:45