Články autora

Masarykova univerzita kontroluje diplomky. Další školy to zvažují

Masarykova univerzita

Některé vysoké školy kvůli opisování tří ministrů v diplomových pracích z let 2004, 2005 a 2007 uvažují o jejich zpětných kontrolách. Byť se žádná aféra netýkala Masarykovy univerzity, brněnská škola, jež po roce 2008 zaváděla antiplagiátorské systémy, chce vědět, jak vedoucí či oponenti zvládali kontroly. Tím tlačí na ostatní školy.

13.8.2018

Vědci touží prodloužit lidský život. Za limit považují 120 let

Proces stárnutí v podání George Baselitze.

Výzkumné konsorcium pěti výzkumných ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál. Člověk jistě nedosáhne na Enochových 365 roků, nicméně je dle expertů biologicky „ustrojen“ na delší dožití než dnes – limitem je podle nich zřejmě 120 let.

4.8.2018

Jedna vláda a tři plagiáty

Vláda jmenovaná prezidentem Milošem Zemanem

Ministryni spravedlnosti Taťánu Malou (ANO) i ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála (ČSSD) doběhly hříchy z minulosti. V postech museli skončit kvůli opisování. Ze současné vlády může být klidný jen první místopředseda Jan Hamáček (ČSSD), který nedokončil Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Žádnou práci tudíž nenapsal.

23.7.2018

V současnosti není nikdo stejně daleko jako my

Fyzik Tomáš Jungwirth.

Od objevu fyzikálního jevu spojeného se spinem elektronů až k potenciální revoluci v pojetí i rychlosti zápisu počítačových dat. Na takové cestě je možná tým Tomáše Jungwirtha z Akademie věd, specialisty na fyziku pevných látek.

1.7.2018

Maturity se možná zásadně změní až v roce 2020

Státní maturity, Gymnázium na Zatlance

Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i dalších odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá neúspěšných. V testu z matematiky propadla čtvrtina studentů, český jazyk nezvládla desetina. Ať už nová maturitní zkouška bude za dva roky vypadat jakkoliv, neměla by v testech už být nikdy chyba, jak se přihodilo letos.

22.6.2018

Většina lidí potřebuje ke spokojenému životu nepřítele

Jiříh Padevět

„Českým dějinám 20. století by měly být věnovány – na základní i střední škole – nejméně dva roky výuky. Tyto události vždy někdo bude chtít zneužít jako politický kapitál,“ říká v rozhovoru Jiří Padevět, šéf nakladatelství Academia, jenž právě vydal své dvě knihy o temných časech 20. století.

26.5.2018

Žebříčku nejcitovanějších českých vědců vládnou chemici

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

V elitní desítce výzkumníků dlouhodoběji působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Je jich sedm. Dále jsou v ní jeden botanik a dva fyzikové. Ženy v ní chybějí. Českou jedničkou je Pavel Hobza, profesor fyzikální chemie, s více než třiceti tisíci citacemi.

7.5.2018

Historik Šebek: Kardinál se konečně dočkal satisfakce

Z baziliky Panny Marie v areálu pražského Strahovského kláštera vyšlo smuteční...

Silně lidsky na mne působil moment, kdy Beranova rakev opouštěla kapli římské koleje za zvuku české státní hymny. Byl jsem dojat, přiznává církevní historik Jaroslav Šebek z Akademie věd ČR. Podle něj lze převoz Beranových ostatků srovnat s gesty papežů směřujících k rehabilitaci Jana Husa.

24.4.2018

Ministerstvo školství: Zánik vědeckých center zatím nehrozí

Věda

Jsou některá ze 48 výzkumných center, jež vznikla za 40 miliard korun v Česku a vyvíjejí nanotechnologie, lasery či léčiva, riziková? Jsou ohrožena tak, že by mohla i zaniknout? Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce podrobnější údaje o jejich stavu a financování provozu – zejména po roce 2020, kdy bude omezený přístup k fondům EU.

14.3.2018

Václav Hořejší: Mělo by se psát o vědě, ale i proti pavědám

Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o 30 let. A hrozně mě to baví,“ říká Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který na konci loňského roku dostal od její předsedkyně Evy Zažímalové cenu za propagaci vědy. A v její popularizaci chce pokračovat.

3.3.2018

Výzkum se plánuje velmi obtížně

Jiří Málek, rektor Univerzity Pardubice

„Rád bych, aby naše vzdělávací a výzkumné prostředí bylo dvojjazyčné. A to nejen mezi učiteli a studenty, ale i na dalších úrovních. Aby zahraniční pracovník mohl komunikovat aspoň v elementární angličtině,“ říká v rozhovoru Jiří Málek, nový rektor Univerzity Pardubice.

21.2.2018

Tetování vězňů často odhalí celý jejich život

Vězni a kérky, to patří k sobě (Francie, 20. století).

Etnoložka Alena Lochmannová provedla v letech 2013 až 2017 sondu do tetování v pěti českých věznicích s ostrahou. Při tomto výzkumu absolvovala 102 rozhovorů s tetovanými vězni a 70 dalších s úředníky, strážníky či kaplany. Její kniha Tělo za katrem už je skoro hotová.

19.1.2018

Boj o Hrad: Součty favorizují Drahoše, ale realita je složitější

Prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Miloš Zeman a Michal Horáček.

To, co platí v aritmetice, neplatí pro prezidentskou volbu. Prosté sčítání hlasů od čtveřice neúspěšných kandidátů – Pavla Fischera, Michala Horáčka, Marka Hilšera a Mirka Topolánka – totiž nefunguje.

19.1.2018

Boj o Hrad: Drahoš útočí na Zemanovy bašty

Praha. Ilustrační foto.

Televizní duely obou prezidentských kandidátů Miloše Zemana a Jiřího Drahoše mohou výrazně ovlivnit váhající voliče. Zemanovci si od diskusí slibují úspěch dosavadního prezidenta, protože je vynikající rétor. Někdejší šéf Akademie věd počítá s tím, že hlavními tématy debat budou otázky migrace a bezpečnosti, na což se i připravuje.

17.1.2018

Celosvětová petice vědců: Zahráváme si s naší budoucností

Země

Předminulý týden zveřejnil ekolog William Ripple článek v online časopise BioScience formou odborné petice. Po 25 letech od prvního Varování světových vědců lidstvu jde o druhý takto pojmenovaný apel, který zaštítilo 15 400 vědců ze 184 zemí.

1.12.2017

O autorovi

Martin Rychlík

Martin Rychlík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Redaktor ČESKÉ POZICE. Vzděláním etnolog a teoretik kultury. Kromě vědecké dráhy – mimo jiné přednáší antropologii umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy – se etabloval též jako novinář a autor dvou knih. Pracoval v ČTK a v týdeníku Euro, spolupracuje rovněž s Lidovými novinami, magazínem Koktejl nebo stanicí ČRo Leonardo. Publicisticky se orientuje na oblast vědy a vzdělávání.