Životní prostředí
Temná předpověď nejbližší budoucnosti Země aneb Jak zpomalit vývoj

Svou zpovědí v dokumentárním filmu Život na naší planetě chce britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough motivovat lidi, aby se stali součástí přírody, obnovili biodiverzitu a nastolili udržitelnost.
Databáze chemických charakteristik firem pomůže určit zdroj znečištění

Policie s odborníky z České inspekce životního prostředí stále hledá viníka, od něhož pocházel nedávný únik kyanidu do řeky Bečvy. Při příštích podobných incidentech by mohli mít o něco snazší práci najít viníka havárií – vědci spojení v projektu Centrum Voda dávají dohromady centrální databázi chemických „otisků prstů“ společností.
Jaderný odpad je největší zátěží životního prostředí vytvořenou lidmi

Lidstvo nedokáže, a ještě dlouho, problémy s jaderným palivem uspokojivě vyřešit. A lze tvrdit, že úložiště jaderného odpadu nejsou trvalá ani definitivní a do expirace jeho záření nastane několik civilizačních změn, kdy se z trosek bývalých jaderných elektráren stanou záhady „zašlých civilizací“.
Kdo vypustil kyanid do řeky Bečvy?

Ekologická škoda způsobená nebezpečným kyanidem, který se v neděli 20. září začal šířit řekou Bečvou, bude vyčíslena mimo jiné na základě posudku druhového a věkového složení ryb, který zpracovává brněnský Ústav obratlovců Akademie věd. Havárii nyní šetří vsetínští kriminalisté, přičemž smyčka se utahuje kolem areálu Tesla v Rožnově.
Resort životního prostředí hodlá zvýšit sankce za poškození přírody

Ministerstvo životního prostředí chce připravit novelu, která by upravila sankce za znehodnocení obzvlášť cenných míst či druhů. Podobných lokalit totiž kvapem ubývá. Podle resortu by se maximální možná pokuta mohla navýšit ze současných dvou milionů na dvojnásobek. Zároveň je k debatě, zda se nastaví i nejnižší možná hranice sankce.
Environmentalisté nechápou antifašistický rozměr ekologické krize

Environmentalisté nevidí, že božské na člověku je, že ničením přírody se z ní vyhání, a nutí se změnit svou přirozenost. Jen jádro odpovídá této lidské přirozenosti, neboť dokáže člověka od přírody odpoutat. Jádro ekologické krizi pokorně naslouchá.
Větrná eroze nabývá na síle. Stále víc ohrožuje zemědělskou půdu
Pole sužuje především vodní eroze, kdy přívalový déšť smývá zeminu. To, co způsobuje vítr, jako by zůstávalo stranou zájmu. Jenže zatímco zhruba před deseti lety bylo větrnou erozí ohroženo okolo deseti procent zemědělské půdy, teď okolo 25 procent. Kde odvanutá půda skončí, závisí především na síle a době trvání větru a jeho směru.
Environmentální odpovědnost ovlivňují znalosti i vztah k přírodě

O přírodu se začal zajímat jako malý kluk, ovlivnilo jej Hnutí Brontosaurus a stal se z něho jeden z nejznámějších vzdělavatelů v oblasti environmentální výchovy. Za svou činnost dostal cenu Josefa Vavrouška. „Environmentálním žalem netrpím, spíše se přikláním k naději,“ říká v rozhovoru ekopedagog a vystudovaný biolog Jiří Kulich.
Nový stavební zákon s výjimkou pro Prahu nepočítá

Praha před sedmi lety schválila stavební normy, které podporují potřeby velkoměsta. S novým stavebním zákonem, který přijala vláda, opět hrozí, že hlavní město o své stavební předpisy přijde. Dvoutisícová obec a velkoměsto nejsou stejné. Podle ministerstva pro místní rozvoj by se v nich ale mělo stavět na základě stejných pravidel.
Je třeba přesvědčit celou Zemi, že odpadky se do moře nevyhazují

Lidstvo povstalo z moře, ale už tisíciletí z něho dělá smetiště. Čištění moře zejména od plastů se sice věnují stovky týmů, ale odpadu neustále přibývá. A dokud se nebudou plasty samy rozkládat, bude moře čím dál špinavější.
Dopady zemědělství na životní prostředí nejsou ani zdaleka jednoznačné
Ochránci přírody se ve svých informačních kampaních soustřeďují na témata, jako je odlesňování při zakládání plantáží palmy olejné nebo kácení amazonského deštného lesa. Ochrana životního prostředí proto často trpí krátkozrakostí .
Hodláme s obcemi řešit i aspekty hlubinného úložiště jaderného odpadu

Nejvhodnější místa pro skladování vyhořelého jaderného paliva v hlubinném úložišti v Česku byla zúžena na čtyři. „Každá z obcí dostane z jaderného účtu jednorázově příspěvek 50 milionů korun,“ popisuje v rozhovoru Jan Prachař, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Skupina PPF chce změnit sportovní letiště v Letňanech v novou čtvrť

Namísto sportovního letiště v Letňanech by měla vyrůst pražská čtvrť a rozlehlý park rozkládající se na 15 hektarech. Vlastník pozemků počítá s tím, že součástí nové čtvrti budou byty, obchody, služby, kanceláře i prostory pro výzkum a vývoj v oblasti letectví. Dle skupiny PPF by se měl projekt uskutečnit „během příštích desetiletí“.
Budoucí úložiště jaderných odpadů: Vhodné čtyři lokality

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) doteď zkoumala devět lokalit, aby zjistila, která je pro budoucí úložiště nejvhodnější. Zatím geologové informace sbírali z povrchu. Na jejich základě nyní SÚRAO vyhodnotil, které čtyři lokality vycházejí nejlépe. To je posun, který však musí formálně udělat ještě kolečko, než bude platit.
Jak navýšit sucho v krajině. Případ městečka Židlochovice

Městečko Židlochovice leží na soutoku Svratky a Litavy, které byly meandrujícími řekami s břehy obklopenými lužním lesem. Rybníky v okolí však byly vysušeny, Svratka i Litava napřímeny a pole vysušena. Svahy návrší Výhon jsou dnes neobdělatelné. Schází voda. Pod Brnem je suchá oblast.