Životní prostředí
Na lyžařských voscích s jedovatým koktejlem se už závodit nebude
Lyžařské vosky většinou obsahují perfluorované sloučeniny. Některé jsou zakázané, protože jsou toxické a byl prokázán jejich neblahý účinek na zdraví, u dalších se o důsledcích prozatím neví. Teď promění i nejvyšší lyžařské soutěže. Mezinárodní lyžařská federace použití vosků s obsahem perfluorovaných látek od příští sezony zakázala.
Jedinou šancí je udělat něco s fosilní ekonomikou
„Lesy chřadnou, ubývá aktivních lesních porostů, a to se na uhlíkové stopě projevuje velmi nešťastným způsobem. Masivní odumírání se muselo jednoznačně projevit. I když znovu zalesníme, bude trvat dlouho, než začne les znovu ukládat,“ říká v rozhovoru Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).
Z bývalých zelených radikálů a aktivistů se stali pragmatici
V Evropě se v poslední době politicky „zelená“. Ekologické strany vstupují do vlád, naposledy začátkem roku v Rakousku. I díky tomu, že dokážou více bodovat na venkově, kde byly zelené ideje považované za „bláznivé“.
Globální oteplení může za požáry. Ale tato příčina není jistá
Ve světě hoří víc a hůř, než se čekalo. Velkými požáry však trpí oblasti, které chtěli lidé zbavit malých ohňů, přestože ty je mnoho tisíciletí udržovaly a omlazovaly.
Požáry v Austrálii nejsou prvním varováním před změnami klimatu
Byly australské požáry, které začaly v září 2019, ale intenzity nabyly na přelomu let 2019 a 2020, klimatickým budíčkem, nebo jejich poselství opět vyšumí v diskusích na sociálních sítích, kdo za to může? V čem byly jiné? Dá se jim předcházet?
Australské plameny: Mstí se klima za nedostatek ochrany?
Požáry v Austrálii otvírají otázky – od obecných, jak moc za ně může změna klimatu, až po praktické, jak se naučit žít s rizikem.
Budeme dál snižovat emise, ale nechceme se zahubit
„Pokud bychom měli drasticky a rychle emise snížit, znamenalo by to v podstatě vše vypnout – a stejně by proti nám byla setrvačnost,“ říká v rozhovoru ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Díky pokračování kotlíkových dotací by měly emise nadále klesat
V Česku kvůli prachu v ovzduší zemře ročně zhruba pět tisíc lidí. Velkým zdrojem těchto emisí jsou domácí topeniště – 78 procent. Proto, přestože nynější třetí vlna kotlíkových dotací byla dlouho avizovaná jako poslední, bude stát v podpoře výměny starých kotlů pokračovat. Z domácích zdrojů určitě a nejspíš i se zapojením eurodotací.
Stane-li se planeta Země neobyvatelnou, nemá lidská svoboda smysl
Cílem knihy francouzského astrofyzika Auréliena Barraua Le plus grand défi de l’histoire de l’humanité je upozornit na nutnost o ekologii mluvit a učinit z ní hlavní společenské téma.
Davos ukázal roztříštěnost světa v řešení klimatických změn
Zahájení Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu v úterý 21. ledna ukázalo střet ohledně klimatických změn. Prezident USA Donald Trump ve svém projevu kritizoval patrně nejvlivnější aktivistku současnosti, 17letou Gretu Thunbergovou ze Švédska, která ve svém vystoupení osočila publikum, že její předpovědi nechce poslouchat.
Zavedení uhlíkového cla EU není dobrý nápad
Poté, co EU zjistila, že nástupem k neuhlíkové ekonomice předbíhá zbytek světa, zatímco Čína sází na uhelné elektrárny, myslí si leckdo v EU, že svět přinutí k následování karbonovou dovozní daní. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Měla by EU zavést karbonovou dovozní daň?
Místo odpadového hospodářství začne Česko s cirkulární ekonomikou
Česko bude muset začít plnit cíle Evropské unie pro recyklaci odpadů. V roce 2025 by měla recyklovat veškerý odpad z 55 procent. Dnes je to 39 procent. Pro rok 2030 platí cíl EU 60 procent a pro rok 2035 65 procent. Ministerstvo životního prostředí proto nachystalo odpadové zákony, které počítají i se zákazem skládkování v roce 2030.
V České republice stále přežívá byrokracie a regulace
V Česku nebyl dokončen přechod od socialismu, myslí si americký urbanista Mark Johnson. „Byrokracie pracuje jen s ano či ne, nic mezi tím. Na Západě je všem jasné, že přeměna brownfieldů je proces vyjednávání. V Česku ale tradice vyjednávání není tak dlouhá,“ říká v rozhovoru.
ČEZ musí investovat do elektrárny Počerady. Kvůli ekologickým normám
Uhelnou elektrárnu Počerady má v roce 2024 převzít společnost SEV.en Pavla Tykače. Elektrárna však za uplynulý rok do ovzduší vypustila zhruba 229 kilogramů rtuti, přičemž toto množství je třeba kvůli novým limitům Evropské unie výrazně snížit. Problém ČEZ nemůže přenechat novému majiteli, neboť limity začnou platit už v srpnu 2021.
V boji s globálním oteplováním by mohly pomoci moderní technologie
Každá technologická inovace, jež přispěje k tomu, že se udrží do konce století globální oteplení pod dvěma stupni Celsia, je důležitá. Vědci proto vytvářejí bakterie měnící oxid uhličitý na organické molekuly.
