Zemětřesení

Japonsko: Deset let po tsunami a havárii jaderné elektrárny Fukušima

Fukušima na snímku z května 2012

Ve čtvrtek 11. března jsme si připomněli deset let od pátého největšího zaznamenaného zemětřesení v historii, jež zpustošilo Japonsko a dostalo do celosvětového povědomí název jaderné elektrárny Fukušima. Zprávy o její tragédii vystrašily celý svět.

Dokážeme správně předpovídat?

U prognóz je třeba rozlišovat mezi informací a šumem a podstatné informace zasazovat do správného kontextu.

Naděje pro Fukušimu? Volba Mezinárodního olympijského výboru.

Za úspěch se v poškozené jaderné elektrárně ve Fukušimě dá považovat už to, že velká většina chladící kontaminované vody je opravdu zachytávána a její dekontaminace se alespoň plánuje.

Situace v poškozené elektrárně Fukušima 1 není kritická, je ale pořád na hony vzdálená alespoň náznaku nějakého definitivního řešení.

Šest let natvrdo za vědeckou předpověď? Nebezpečné poselství!

Předměstí l’Aquily 6. dubna 2009 po zemětřesení, které tehdy zasáhlo italský region Abbruzzo.

Odsouzení sedmi odborníků kvůli špatné předpovědi zemětřesení v roce 2009 ukázalo nejen nezávislost italské justice, upozorňuje Vít Kučík.

Vít Kučík 27.10.2012

Obnova po tsunami aneb „Porcování medvěda“ po japonsku

Zemětřesením a tsunami postižená japonská prefektura Iwate měsíc po přírodní katastrofě v dubnu 2011 a letos v září.

Až čtvrtina bilionových prostředků určených k oživení zdevastovaných regionů skončila v projektech s živelní pohromou zcela nesouvisejících.

Ondřej Hýbl 17.10.2012

Konečná zpráva o Fukušimě: Nehodu způsobil lidský faktor

Veřejné mínění se v Japonsku po havárii ve Fukušimě v březnu 2011 prudce obrátilo proti další existenci jaderných elektráren.

Společnost TEPCO patrně opravdu v okamžicích vrcholící krize zvažovala elektrárnu kompletně evakuovat a reaktory nechat napospas osudu.

Co se to s Japonskem děje?

Zamyšlení nad dvěma zcela mimoběžnými světy: Na jedné straně kradené mosazné trysky a na druhé japonský optimismus Paula Krugmana.

Fukušima rok poté. Seriózní informace stále chybějí.

Zahraniční novináři mohli navštívit Fukušimu 28. února. Jaderná elektrárna je již ve stavu studené odstávky, zejména díky úsilí bezejmenných dělníků, kteří při likvidaci havárie riskovali své zdraví.

„Fukušimské ticho“ trvá, píše z Japonska Ondřej Hýbl. Nedostatek informací dnes ubližuje těm, již havárii pomáhají likvidovat.

Soumrak japonského exportu

V tokijském přístavu vykládají 25. ledna dovezené zboží. Zvýšený import v loňském roce vychýlil obchodní bilanci Japonska do červených čísel.

Bilance mezinárodního obchodu Japonska vykázala za rok 2011 ztrátu. Po 31 letech. Země postupně ztrácí svoji pozici exportéra.

Ondřej Hýbl 31.1.2012

Japonsko se naostro pustilo do války s jakuzou

Bude Japonsko bez jakuzy bezpečnější zemí?

Jak hluboko japonské orgány míní proti jakuze zasáhnout a co tyto změny opravdu způsobí?

Japonští velrybáři opět v Antarktidě aneb Jak souvisí velrybí byznys s tsunami

Japonsko obhajuje lov velryb právem na zachování tradiční kuchyně.

Japonská vláda financuje velrybářskou flotilu u jižního pólu z peněz určených na obnovu regionů zasažených březnovou přírodní katastrofou.

Ondřej Hýbl 15.12.2011

Moody’s snížila Japonsku rating. Proč to politiky nevzrušuje?

Důvěryhodnost japonských státních dluhopisů padla na roveň Číny a pod úroveň Itálie, zejména díky gigantickému dluhu veřejných financí.

Japonská vláda má stále možnost půjčovat si za velmi výhodných podmínek a země by měla být schopná dostát svým finančním závazkům.

Ondřej Hýbl 26.8.2011

Mohl za výbuchy ve Fukušimě vrtulník s předsedou vlády?

„Ne“ jaderným elektrárnám, hlásají znaky na transparentu Japonce, který svůj nesouhlas přišel demonstrovat  23. dubna před sídlo společnosti TEPCO v Tokiu.

Nedávné zemětřesení a vlna tsunami nebyly bezprecedentní. Podobná zkušenost z roku 1896 Japonce a hlavně jaderné energetiky nepoučila.

Pozor, lidské nebezpečí! Pozor, nebezpečí radiace!

Radioaktivita z poškozené jaderné elektrárny Fukušima představuje dnes pro Tokio větší hrozbu než tsunami.

Fukušimská jaderná krize neznamenala z jakéhokoli hlediska obrat či vážnější krok k novému, ekologickému světovému řádu.

Fukušima září jako Černobyl

Japonský policista ve službě, na hranici dvacetikilometrové evakuované zóny u městečka Minamisoma, musí kvůli havárii v jaderné elektrárně Fukušima chodit v ochranném obleku.

Radioaktivní záření šířící se ze tří fukušimských reaktorů a čtyř nádrží s vyhořelým palivem může celkovým objemem Černobyl i překonat.