Vzdělanost

Nestydatá hloupost: Škola života – nejlepší škola

Konrad P. Liessmann, Geisterstunde: Praxis der Unbildung. Eine Streitschrift

Školu označujeme za užitečnou, pomáhá-li lépe zvládat každodennost, uskutečňovat naše sny. „Reálně“ žijeme, začleňujeme-li se do společnosti a využíváme jejích možností. Je-li škola prostředkem k takovému životu, jsou jí přisuzovány takřka nadpozemské schopnosti. Lze dokonce tvrdit, že jsme si ze vzdělání vytvořili sekulární náboženství.

Vysoké školy nevzdělávají. Jen umožňují nicnedělání.

Richard Arum, Josipa Roksaová, Aspiring Adults Adrift: Tentative Transitions of...

Kdo se rozhodne přečíst si knihu Josipy Roksaové a Richarda Aruma, musí počítat s tím, že na něho mnohokrát padne děs. Mladí lidé jsou nevzdělaní, obtížně vzdělavatelní a nedisciplinovaní – nejhorší ale je, že si svou neschopnost neuvědomují.

Všichni na žebříčky brblají, ale každý chce být nahoře

Jan Konvalinka, prorektor pro vědu Univerzity Karlovy

„Nikdo z nás není dost dobrý, musíme aspirovat na světovou špičku. Nestačí, že jsme nejlepší v Česku a dobří v středoevropském měřítku. V evropském měřítku stále dobří nejsme,“ říká v rozhovoru Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu, a sám také špičkový vědec.

Srovnání výsledků vzdělávání? Zatím zlý pán...

Měření vzdělanosti podle PISA aneb IQ test?

Program PISA od roku 2000 řadí země dle výkonů zhruba půl milionu žáků z asi 65 zemí. Kritika OECD a jejích projektů byla a dosud je v Česku tabu. Informace, co se objevuje v zahraničním tisku, mohou překvapit, píše Stanislav Štech.

Řešení globální chudoby: Zvýšit IQ jódem a železem

Chudoba, válka a inteligence

Válka – chudoba – intelekt. Nerozlučná trojice. Pokud by se pronikavě zvýšily intelektové schopnosti obyvatel nestabilních zemí, konkrétně například Afghánistánu, Iráku či Sýrie, přispělo by to k řešení problému chudoby a k omezení válečných rizik. Myšlenka, jak toho dosáhnout poměrně lacino, se v poslední době objevila v několika studiích.

Pavel Kohout 5.10.2014

Má být poznání pouze užitečné a praktické?

Humanitní, nebo technické vzdělání?

Ideál vzdělanosti byl rozmělněn. Převládá názor, že technické vzdělání dává obživu, zatímco humanitní je pouhé hloubání bez přidané hodnoty pro společnost. Kdo zodpovídá za záměnu vzdělání za informace?

Kdo může za špatné výsledky maturitních zkoušek?

maturita

Léta sledujeme klesající požadavky na děti ve školách a podléháme iluzi, že bez vysokých nároků budeme dosahovat výborných výsledků. Iluzi, že když se to ve školách bude dělat dobře, půjde to dětem samo. Řešení? Podívat se, poučit se a sdílet.

Jiří Kuhn 30.6.2014

Nezájem o udělení cen Učenou společností šokuje

Univerzita Karlova se umísťuje kolem 300. místa na světě.

I těm, kdo veřejné dění pozorně sledují, by bylo možné prominout, že nezaznamenali významnou akci v pondělí 19. května, jež není záležitostí nadšenců pro vědu, výzkum a vzdělanost. Informace o ní se totiž v podstatě neobjevila, píše Jan Růžička.

Přepisovat Babičku do moderní češtiny je barbarství!

Takzvaná „provzdělanost“, která se dnes prosazuje, je naprostý nesmysl, je přesvědčen Jan Šulc.

Žije tu dnes nějaký nový Jaroslav Hašek? Možná ano, ale píše si doma do šuplíku a my o tom dosud nevíme, říká editor Jan Šulc.

Jak vykonstruovat nepřítele

Politický myslitel Sarrazin sice vyzývá k věcnosti a střízlivosti při posuzování sebe samého, tento požadavek však neuplatňuje na druhé lidi.

Jak „vyrobit“ chytré děti: Finský, jihokorejský a polský recept

Vzdělávací systém se stane úspěšným, pokud si ti, kdo jej vytvářejí, uvědomí, že školy budou tak dobré, jak kvalitní jsou jejich učitelé.

Z národů Západu se stávají kultury zombií

USA možná přežijí, Evropa se do konce tohoto století stane pouhou historickou památkou.

Kam se ztrácí vzdělanost?

Co dnes vlastně obnáší všeobecné vzdělání a vědění? A navíc: Kdo je vzdělaný natolik, aby na takovou otázku dokázal odpovědět?

Razantní kritika současného Západu: I ve stáří v duševní pubertě

Žijeme sice ve svobodných a bohatých společnostech, ale máme-li se natolik skvěle, proč se v nich nedá žít? A proč se na ně nelze dívat?

Bohatí i chudí se chovají zkázonosně

Německo se změnilo. Nejmajetnější se stahují do elitních ghett, nejnižší do chudinských. Obě skupiny se chovají asociálně, nezodpovědně.